Anketa

 Řešili jste v poslední době se Státním pozemkovým úřadem a s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových směnu pozemků?

Ano a neúspěšně Ano a neúspěšně 37
Ano a za nevýhodných podmínek Ano a za nevýhodných podmínek 21
Ano, bez problémů Ano, bez problémů 4
Ne Ne 41

Zajímavosti ze Svazu

Video: Možnosti rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ na obce a města
Video: Možnosti rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ na obce a města

Jak jsme vás již informovali, novela rozšiřující pravomoci NKÚ jde na vládu s rozporem. Podívejte se na diskuzi v redakci Moderní obce s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou a naším výkonným ředitelem Pavlem Drahovzalem.

Svaz měst a obcí ČR prosadil zrušení povinných míst pro dvouleté děti v mateřských školách
Svaz měst a obcí ČR prosadil zrušení povinných míst pro dvouleté děti v mateřských školách

Mateřské školy nebudou mít povinnost přijímat od 1. 9. 2020 dvouleté děti, tak rozhodli poslanci v pátek ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Již v roce 2016 byl Svaz proti této povinnosti, která byla přijata na podkladě poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Finalisté soutěže Vesnice roku 2018
Finalisté soutěže Vesnice roku 2018

V průběhu posledních dvou měsíců probíhala krajská hodnocení obcí, které se přihlásily do soutěže Vesnice roku. Každý kraj již nyní má svého finalistu, který postoupil do celostátního kola. Podívejte se na jejich seznam.

Zveřejňování osobních údajů a fotografií žáků na internetu – stanovisko ÚOOÚ
O postup v souladu s obecným nařízením GDPR se jedná, pokud jsou zveřejňovány nezbytné osobní údaje žáků na základě zvláštních předpisů za účelem plnění právní povinnosti. K tomuto zpracování není třeba souhlasu žáka, resp. zákonného zástupce. Pokud však dojde k využití osobních údajů žáků k jinému účelu,
Plán rozvoje sportu - nová povinnost obcí

Obce mají povinnost od 1. července 2018 v samostatné působnosti zhotovit pro své území plán rozvoje sportu a zajišťovat jeho provádění. Tato novela prošla bohužel bez výjimky pro všechny obce i přes mnohý odpor, proti tomuto návrhu se postavil i Svaz.

Kandidátní listiny do komunálních voleb a nový požadavek na obsah
Kandidátní listiny do komunálních voleb a nový požadavek na obsah

V souvislosti s blížícím se termínem komunálních voleb upozorňujeme na nové ustanovení v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Nově musí být na kandidátní listině u každého kandidáta uvedeno pohlaví.

Poradna pro obce
Poradna pro obce

Každá členská obec může služeb Poradny pro obce využít až pětkrát ročně zdarma (jde o dosavadní průměr dotazů na jednu obec), a to opakovaně každý rok. Pětkrát do roka můžete položit svůj individuální písemný nebo telefonický dotaz nebo vyhledávat v databázi již zodpovězených dotazů.  Zřídit přístup můžete až 11 osobám z Vaší obce. Členská obec, která svých pět přístupů do Poradny pro obce vyčerpá, si může za úplatu zřídit rozšířený přístup do Poradny pro obce.

Matriky na malých obcích zachráněny
Matriky na malých obcích zachráněny

Praha, 29. května 2018 - K plánovanému rušení cca 450 matričních úřadů, které zvažovalo Ministerstvo vnitra ČR, nakonec nedojde. Každá obec si totiž bude moci sama zvážit, zda si tuto agendu bude chtít ponechat a nadále vykonávat. Dohodli se na tom dnes předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Lubomírem Metnarem.

Starosto, projektuj…
Starosto, projektuj…

Prostřednictvím nově vytvořených webových stránek www.projektuj.smocr.cz chceme starostkám a starostům, ale i dalším uživatelům nabídnout určitý návod a poskytnout praktická doporučení, jak optimálně zajistit přípravu a následnou realizaci investičních akcí realizovaných v obcích. Celý proces přípravy a realizace akce je představen na dvou modelových řešeních – výstavba cyklistické stezky (liniové dopravní stavby) a výstavba mateřské školy (stavba objektu občanské vybavenosti). Zároveň si mohou návštěvníci webu na reálném příkladu uvedených projektů porovnat obecný popis a realitu již hotových projektů, které byly realizovány v obci Bukovno a ve městě Mladá Boleslav.

Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU
Publikace Komunitární programy a programy územní spolupráce EU

Publikace zpracovává programy Evropské unie, jako jsou tzv. komunitární programy EU a programy Evropské územní spolupráce, a nabízí přehled, kde a na jaké aktivity z těchto programů mohou obce a města čerpat finanční prostředky. Jednotlivé programy jsou doplněny o příklady projektů, které byly realizovány převážně českými městy a obcemi buď jako vedoucími partnery, nebo v pozici partnerů. Hlavním účelem prezentace příkladů projektů je nabídnout inspiraci a lepší představu o využitelnosti programů, a podpořit tak zapojení českých měst do projektů financovaných těmito programy. V publikaci je zpracováno 19 dotačních programů a 22 příkladů realizovaných projektů.

Dostávejte náš elektronický zpravodaj
Dostávejte náš elektronický zpravodaj

Souhrnný přehled o novinkách na webu a často i něco navíc přináší náš elektronický zpravodaj. Určen je všem zástupcům členských obcí Svazu. K jeho odběru si prosím vytvořte svůj účet na našich stránkách.

 

Publikace ke stažení
Publikace ke stažení

Svaz vydává různé publikace.

V rámci projektu na podporu meziobecní spolupráce nedávno vyšla publikace „Meziobecní spolupráce – Inspirativní cesta, jak zlepšit služby veřejnosti“.

EU a regionální rozvoj

26.06.2019 12:13

Přeshraniční spolupráce je v posledních desetiletích největším úspěchem Evropy

https://euractiv.sk/section/ekonomika-a-euro/interview/venuje-sa-pohranicnym-regionom-cezhranicna-spolupraca-je-velkym-uspechom-europy/ 

Hranice brzdí hospodářský rozvoj regionů, které na nich leží. Evropská územní spolupráce (Interreg) pomáhá i periferní regiony měnit na lepší místo pro život. Jde o nejevropštějším ze všech fondů Evropské unie, říká Pavel Branda.

Pavel Branda je místostarosta obce Rádlo, předsedou komise pro přeshraniční spolupráci Svazu měst a obcí ČR a také místopředsedou Asociace evropských hraničních regionů . Současně je členem české delegace v Evropském výboru regionů (CoR), kde se věnuje hlavně tématu přeshraniční spolupráce. Za CoR byl také zpravodajem pro zprávu o podpoře takzvaných People-to-people projektů.

Na evropském summitu regionů v Bukurešti jste v jedné z diskusí řekli, že přeshraniční spolupráce je v posledních desetiletích největším úspěchem Evropy. Proč si to myslíte?

Myslím si to díky osobní zkušenosti. Vyrůstal jsem v Hrádku nad Nisou, městě, které leží přímo na pomezí tří států - na hranicích České republiky s Německem a Polskem. Jako dítě si pamatuji neprodyšně zavřené hranice, ostnaté dráty na hraničních mostech, znečištěné prostředí, město na periferii. A pak se hranice začaly pomalu otevírat a od počátku devadesátých let se začala rozvíjet přeshraniční spolupráce. A naše město i celý region se začal měnit.

Z regionu, který trpěl velkým znečištěním ovzduší a řek se postupně stal region, který je atraktivní pro obyvatele a turisty. V řece Nisa, která dříve měnila barvu každý den a kde neexistoval život, jsou dnes pstruzi a po této hraniční řece se dá jít na kanoe z Čech a cestou zastavit napravo na polském břehu nebe vlevo na německém, zajít si na jídlo či na prohlídku kláštera a plavat dál. Dříve bylo možné dostat se do sousední Žitavy jen vlakem, dnes můžeme překračovat hranici kdekoliv. Existuje spolčen lístek, se kterým můžete cestovat veřejnou dopravou po všech třech zemích, můžete studovat na třístranné univerzitě - jeden rok v Česku, druhý v Německu a třetí v Polsku.

A tato přeměna z periferního regionu se všemi s tím souvisejícími problémy v místo, které dokáže z polohy na hranicích těžit, to je podle mě velký úspěch přeshraniční spolupráce, kterou EU podporuje od počátku devadesátých let.

Základní myšlenkou evropské integrace je odbourávání a překonávání státních hranic. Pomáhají programy přeshraniční spolupráce podle vás budovat i evropskou identitu?

Programy INTERREG jsou podle mého názoru nejevropštějším ze všech evropských fondů. Podporují něco, co by členské státy samy od sebe nedělali tak intenzivně. Unie podporuje mnoho věcí au některých je možné diskutovat o jejich smysluplnosti, ale konkrétní podpora přeshraniční spolupráce má jasnou evropskou přidanou hodnotu. Programy Interreg jsou schopny zapojit do spolupráce velké množství lidí a mohou také přispívat k tomu, že obyvatelé příhraničí vnímají svůj životní prostor širší, tedy i přes hranice.


Zobraziť obrázok na Twitteri

 
 

 

Čelí příhraniční oblasti oproti jiným regionům nějakým specifickým znevýhodněním, které brání jejich hospodářskému rozvoji?

Obecně určitě ano. Je to přítomnost státní hranice. Se studenty na univerzitě se učíme už na první přednášce, že hranice rozděluje a odděluje. A že existuje hraniční efekt - to znamená, že hranice působí na regiony, které při nich leží. Tento efekt souvisí s uzavřeností hranic - čím jsou hranice uzavřenější, tím větší je tento negativní efekt. Dlouhá léta zde byla nedostatečně rozvinutá infrastruktura, omezené možnosti vzdělávání, a také pracovního uplatnění. Docházelo k odlivu kvalifikované pracovní síly do center. A i při postupném otevírání hranic stále existují překážky - tak administrativního či právního charakteru, jakož i mentálního nebo například jazykové. To vše má vliv na hospodářský rozvoj regionů.

Evropská komise zveřejnila výsledky několikaleté analýzy a zjistila, že mnoho těchto překážek v příhraničních regionech stále přetrvává. A že pokud by se podařilo odstranit pouze 20 procent těchto překážek, zvýšilo by to HDP příhraničních regionů o dvě procenta. To je obrovský růstový potenciál: zhruba 91 miliard eur.

Jak Evropská územní spolupráce pomáhá překonávat tyto problémy?

EU systematicky a dlouhodobě poskytuje prostředky právě na překonávání těchto překážek a na rozvoj spolupráce v nejrůznějších oblastech života - od vzdělávání až po rozvoj hospodářství, či cestovního ruchu. I když, co se týče objemu, jde o malé prostředky, je to velmi důležitý impuls pro rozvoj těchto regionů.

Jaké formy spolupráce se v rámci přeshraniční spolupráce rozvinuli mezi orgány místních samospráv od vstupu do EU?

Samozřejmě je možné spolupracovat ad hoc na konkrétních projektech. Někdy tato spolupráce vede ke vzniku dlouhodobého partnerství měst a obcí. Ale existuje ještě jedna důležitá forma spolupráce: díky zkušenostem ze zahraničí začaly od počátku devadesátých let vznikat i ve střední a východní Evropě stále struktury, které mají jako svůj hlavní cíl systematickou podporu přeshraniční spolupráce - mluvím o takzvaných euroregionech.

Já už mnoho let pracuji na Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, který byl založen již v roce 1991 jako vůbec první ve střední a východní Evropě. Vznikly přeshraniční pracovní skupiny, které jsou platformou pro rozvoj spolupráce v nejrůznějších oblastech - například v krizovém řízení, cestovním ruchu, či dokonce v oblasti historie nebo knihoven.

Přeshraniční spolupráce zahrnuje projekty od budování infrastruktury přes obnovu památek až po spolupráci na univerzitách. Co z toho považujete za nejdůležitější?

Přeshraniční spolupráce zahrnuje téměř všechny oblasti života a každá oblast je důležitá, takže se z mého pohledu nedá říct, že nějaká oblast je důležitější než druhá. Jsou ale oblasti, které vytvářejí jakýsi základ, či předpoklad pro rozvoj spolupráce v dalších oblastech. Takovými oblastmi jsou doprava a vše co souvisí s jednoduchým překračováním hranic. Ale také měkké projekty zaměřené na rozvoj vzájemné důvěry a porozumění.

Evropská komise v květnu minulého roku představila návrh politiky soudržnosti po roce 2020. Změny se týkají také programu Interreg. Jak je hodnotíte?

Balíček k politice soudržnosti obsahuje samostatné nařízení k Evropské územní spolupráci (Interregu). I když je obsáhlejší, je pozitivní, že je méně závislý na ostatních nařízeních (CPR, ERDF). Přestože je po novém navržených pět složek Interregu, je důležité, že přeshraniční spolupráce, jak ji známe z minulých let, je zachována a stále představuje základ tohoto programu.

Komise navrhuje snížit spoluúčast EU na 70 procent. Zde si myslím, že by vzhledem k charakteru těchto programů bylo vhodnější ponechat dnešní 85-procentní úroveň. Vítám i návrh specifického cíle "Lepší správa Interreg" a vůbec důraz na strategický přístup a na odstraňování přetrvávajících překážek spolupráce. Co se týče tematické koncentrace, je to daň, kterou platíme za to, že je Interreg součástí politiky soudržnosti. Je důležité, aby bylo možné financovat spolupráci ve všech oblastech které jsou pro každý přeshraniční region důležité a které mohou být - jak jsem už říkal - velmi rozmanité. Vzhledem k tomu, že opravdu jde jen o zlomek rozpočtu politiky soudržnosti, tak bych si dokázal představit ještě větší flexibilitu. Jako velmi pozitivně vnímám zakotvení Fondu malých projektů v nařízení a nastavení pravidel

Je něco, co by mohlo žadatelům usnadnit život a v návrzích to chybí?

Příjemci dotací především z řad obcí se někdy stěžují na velké množství kontrol, kterými jsou při čerpání evropských dotací zatížení. Evropská unie stanovuje minimální počet kontrol, ale další se pak nabalí na národní úrovni. Aby se toto prostředí zlepšilo, navrhovali jsme například stanovit již v evropské legislativě maximální počet kontrol a poté je vzájemné uznávání.

 

Na Slovensku se pro omezení a komplikované pravidla často nadává na Brusel. Je ale jasné, že č jejich situaci často a mnohem více komplikuje národní legislativa. Je to podobné iv Česku?

Ano, toto se děje bohužel iv České republice. Ne za všechno ale může "špatný Brusel". Myslím, že to vychází ze snahy být na té bezpečnější straně při čerpání evropských dotací, takže pravidla raději zpřísníme. A když to dojde až dolů k obyčejnému žadateli příjemci, tak těch pár pravidel "z Bruselu" naroste do velkého objemu.

Komise při zveřejňování návrhu nového víceletého finančního rámce zdůrazňovala, že bude prosazovat, aby se financovaly hlavně opatření s jasnou evropskou přidanou hodnotou. Nesvědčí podle Vás snižování rozpočtu politiky soudržnosti, a především rozpočtu Interreg, o opaku?

Zúčastnil jsem se debat o budoucí politice soudržnosti, které probíhaly posledních několik let a přeshraniční spolupráce se vždy vzpomínala - podle mě správně - na prvním místě, jako jasný příklad evropské přidané hodnoty. Očekával jsem proto navýšení alokace na tuto spolupráci. Již nyní mluvíme o skromných zhruba 2,5 procentech z celkové balíčku politiky soudržnosti a myslím, že by alokace mohla být klidně i zdvojnásobena. Pro hraniční regiony, kde žije více než třetina všech obyvatel EU, by to byla významná pomoc. Jednání mezi Radou a Parlamentem jsou ale teprve před námi.

Vy osobně vyzdvihujete význam takzvaných People-to-people projektů v rámci Evropské územní spolupráce. Můžete tyto projekty přiblížit?

Jde o malé přeshraniční projekty, řádově v tisících eur, jejichž hlavním cílem je podporovat kontakty mezi lidmi. V praxi jde o různé srazu dětí ze škol a školek, společné cvičení hasičů, či policistů, různé přeshraniční sportovní či kulturní akce. Tyto projekty jsou díky decentralizované implementaci prostřednictvím euroregionů v porovnání s velkými projekty mnohem dostupnější i menším žadatelům: sportovním klubem, menším obcím, knihovnám, různým spolkům a tak dále.

Jak vidíte jejich budoucnost po roce 2020?

Díky iniciativě VR, kde jsem byl v této záležitosti zpravodajem, Asociace evropských hraničních regionů (AEBR) i některých států a musím říci, že i díky dobré spolupráci s Komisí, se nám podařilo poprvé zakotvit takzvané Fondy malých projektů přímo v nařízení k Interreg, takže tyto projekty budou mít oporu v legislativě. V dalším období po roce 2020 tak mohou být tyto Fondy mnohem více využívány a díky tomu se může realizovat i mnohem víc people-to-people projektů.

Evropská komise avizuje zjednodušení pravidel přeshraniční spolupráce. Reflektují podle vás návrhy Komise právě na ty největší problémy, které komplikují využití evropských peněz v přeshraničních projektech?

Podle mě ano a to právě při těchto malých projektech, kde Komise navrhuje povinné využití jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb. Pro tyto projekty to bude představovat velké zjednodušení.

Autor: Marián Koreň | EURACTIV.sk

 
 

Naši partneři

 

Kalendář

10. září 2019 09:30-11:30

Kontrolní výbor

Praha, Kancelář Svazu
 
10. září 2019 10:00-13:00

Předsednictvo Komory obcí

Praha, Kancelář Svazu
 
11. - 12. září 2019

Komora statutárních měst

Skalka u Ježova
 
11. - 12. září 2019

Předsednictvo Svazu

Skalka u Ježova
 
14. září 2019

Vesnice roku - vyhlášení výsledků celostátního kola

Luhačovice

Adresa

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
tel.: +420 234 709 711
e-mail: smocr@smocr.cz
ID datové schránky: 5fkgwn3
IČ: 63 11 30 74


Mezinárodní poradenské
centrum obcí

Partnerská asociace


Rada evropských obcí a regionů

Regionální stálá konference
Ústeckého kraje