24.06.2009 11:04
II. sjezd Svazu
6. dubna 1991se ve Žďáru nad Sázavou konal II. sjezd Svazu v jeho novodobé historii. Byl však prvním, jehož se zúčastnili výlučně starostové s mandátem získaným v demokratických volbách. Z obcí do tisíce obyvatel se ho zúčastnilo 123 delegátů, z obcí a měst do padesáti tisíc obyvatel 326 a z měst nad padesát tisíc obyvatel 19 delegátů. Celkem bylo tedy přítomno 468 delegátů a řada hostů.
Po počátečních zmatcích, které provázely volbu jednotlivých komisí, přečetl tajemník předsedy JUDr. Jaroslav Klouda zprávu o dosavadní činnosti Svazu, následoval příspěvek místopředsedy Svazu Ing. Miroslava Kovaříka. Na Svaz padala slova kritiky. Velice smíšené pocity mezi delegáty vzbudila zejména zpráva o hospodaření Svazu. Přítomní delegáti ji označili za pouhou politickou proklamaci. Postrádali v ní skutečné hodnocení práce, její konkrétní výsledky. Kritizováno bylo plnění vlastních usnesení, neinformovanost Rady o některých závažných krocích předsedy, místopředsedy a tajemníka Svazu, dále výdaje na zahraniční cesty, které několikanásobně překročily částku určenou rozpočtem, mzdové náklady. Probíraly se nepromyšlené snahy o zakládání hospodářských subjektů, hlavně Svazem zřízené společnosti Garancie, s. r. o., atd. Ve vzrušené atmosféře padl i návrh na zrušení samotného Svazu. Většina přítomných si však nutnost organizace k prosazování zájmů obcí uvědomovala a podaný návrh zamítla. Věcná diskuze se točila především kolem návrhu zákona o majetku obcí a kolem podnikání, účastníci Sjezdu se dožadovali také upřesnění institutu domovského práva a dořešení příslušnosti městských částí ke statutárním městům.
Sjezd nakonec schválil Jednací řád Sjezdu, nové Stanovy a výši ročního členského příspěvku. Stejně jako vstupní vklad zůstal i roční příspěvek rozdělen do sedmi pásem stanovených podle počtu obyvatel. Pohyboval se v rozmezí od 200 Kčs (obce do 1000 obyvatel) do 4000 Kčs (města nad sto tisíc obyvatel). Krom této pevné sazby příspěvku byla vymezena ještě sazba variabilní, a to 50 haléřů na obyvatele.
Sjezd rovněž zvolil novou čtyřicetičlennou Radu a z jejího středu pak devítičlenné Prezídium. Rada dostala nelehké úkoly: dát do pořádku svazové finance a postavit činnost Svazu na úplně jiný základ, usilovat o urychlené schválení zákona o majetku obcí, hledat nejúčinnější způsob podávání připomínek k návrhům zákonů v České národní radě a Federálním shromáždění, zprostředkovávat poradenskou činnost pro obce a rozvíjet spolupráci Svazu s vládními i zákonodárnými orgány.
Žďárský sjezd byl pro budoucí vývoj Svazu zásadním a zlomovým. Noví členové Rady Svazu byli nejen hlavními oponenty dosavadního postkomunistického svazového vedení, ale především zastánci nového způsobu práce Svazu ve smyslu požadavků jeho členů. Pro Svaz měst a obcí České republiky znamenal žďárský sjezd faktické odloučení od předlistopadové doby národních výborů.
zpracovala Lenka Zgrajová