17.02.2016

Otázky státní suverenity v 21. století

Ve čtvrtek 31. března 2016 se ve Státních aktech Poslanecké sněmovny koná kulatý stůl "Otázky státní suverenity v 21. století". Vystoupí na něm místopředseda Nejvyššího soudu ČR Roman Fiala, filosof a sociolog Václav Bělohradský, vedoucí Oddělení teorie práva Ústavu teorie a dějin státu a práva a společenskovědních disciplín Panevropské vysoké školy v Bratislavě Pavel Holländer a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK v Praze Jan Kysela.

Termín: čtvrtek 31. března 2016, 9 – 13 hodin

Místo: Praha, Poslanecká sněmovna PČR, místnost „Státní akta“

Účastníci:

• JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR
• prof. PhDr. Václav Bělohradský, filosof a sociolog, univerzita Terst
• prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc., od roku 1993 do roku 2013 soudce Ústavního soudu ČR, v letech 2003–2013 jako jeho místopředseda; vedoucí Oddělení teorie práva Ústavu teorie a dějin státu a práva a společenskovědních disciplín Panevropské vysoké školy v Bratislavě
• doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK v Praze

Moderuje: Roman Bajčan

Motto:

„Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ (Ústava České republiky, Hlava první, základní ustanovení, Článek 1)

„Závěr je jednoznačný: „moderní stát, jenž se vyvinul v průběhu mnoha staletí v Evropě a evropskou expanzí rozšířil do celého světa, již nadále neexistuje“, jinými slovy řečeno, „mýtus státu jako enklávy, která nejúplněji vyjadřuje naději na racionalizaci sociálního života, se vyčerpal“.“ (Holländer, P.: Soumrak moderního státu; Právník, Roč. 152, č. 1 (2013), s. 1–28)

Témata kulatého stolu:

• pojem suverenita ve vztahu ke státu
• omezení suverenity státu vůči občanům / ve prospěch občanů (systém závazných mezinárodních dokumentů a ústavního pořádku)
• deklarování svrchovanosti (suverenity)
• svrchovanost jako pojem práva ústavního (státního) a práva mezinárodního
• kompetence státu ve vztahu k sférám života člověka (svědomí, víra, náboženství…)
• státní moc – sféra uplatňování státní suverenity
• svrchovanost (suverenita) moci státu – monopol legálního násilí na území státu vůči každému
• svrchovanost ve vnějších vztazích (omezení suverénními právy jiných států) a svrchovanost uvnitř státu
• svrchovanost státu versus svrchovanost orgánů těchto států
• suverenita státu: vnitrostátní i mezinárodněprávní aspekt
• outsourcing státu
  • „Jevová podoba zásadních změn v systému státního aparátu (v soustavě státní byrokracie) je dána i erozí „skrytého kódu“ moderního státu. Nejde tady o velkost, o dinosauří rozměr státu, nýbrž o „výprodej“ jeho funkcí. Pod praporem požadavků zmenšování, zeštíhlování státu dochází k „privatizaci“ jeho funkcí, smyslu a účelu jeho působení.“ (Holländer, P.: Soumrak moderního státu; Právník, Roč. 152, č. 1 (2013), s. 1–28)
• ochranný vztah a vztah loajality mezi státem a občanem státu
• úpadek moderního státu
  • „Příčiny úpadku moderního státu spatřuje Bárány v difuzi moci, ve ztrátě obecně sdílených hodnot legitimity, v globalizaci a vlivu nadstátních celků a mezinárodních vztahů, v oslabení informačního postavení státu, jakož i jeho ekonomického vlivu.“ (Holländer, P.: Soumrak moderního státu; Právník, Roč. 152, č. 1 (2013), s. 1–28
• krize práva / dekonstrukce práva – souvislosti: zánik práva / zánik státu
  • „Není vyloučeno, že by společnost mohla rezignovat na právo do té míry, že by zaniklo a bylo nahrazeno jiným normativním systémem. K tomu může dojít, pokud zanikne stát. A my jsme přitom na začátku procesu, který k zániku státu vede,“ varoval dokonce v LN zakladatel zmíněného projektu Karel Havlíček. Krize práva se proto bude v roce 2016 ještě zvětšovat.
  • „Aby právo fungovalo ve společnosti, musí se v zásadě krýt s představami lidí, co je dobré a správné. Většina lidí má plnit to, co je v zákonech, aniž tuší, co v nich je a že takové zákony vůbec existují. Prostě se chovají slušně a poctivě,“ upozorňuje i Roman Fiala. (Česká pozice, 8. 1. 2016; http://ceskapozice.lidovky.cz/)
  •  „Domnívám se, že pojem dekonstrukce zahrnuje dva komponenty: obsahový a strukturální. První je dán fragmentací, ztrátou schopnosti formulovat a interpretovat účely práva. Druhý lze pak spatřovat v opuštění, resp. v relativizaci tradičních pořádacích principů práva.“ (Holländer, P.: Soumrak moderního státu; Právník, Roč. 152, č. 1 (2013), s. 1–28)

Účast na kulatém stole je bezplatná, počet míst je omezen. Přihlásit se můžete zde.