05.06.2024

Dobrá obec dělá dobrou školu

Na konferenci Město a jeho architektura navázala ve čtvrtek 30. května 2024 konference věnovaná problematice školství, Dobrá obec dělá dobrou školu. I v tomto případě se účastníci sešli v krásných prostorách Kongresového centra Praha na Vyšehradě.

Většinu dne provázela přítomné slovem Martina Lehmannová ze sekce regionálního rozvoje, zahraničních vztahů a projektů SMO ČR. Připomněla několik významných událostí spjatých přímo s budovou KCP. V srpnu 2006 se v Praze přepisovaly dějiny. Mezinárodní astronomická unie se tu dohodla, že Pluto, devátá a nejmenší planeta sluneční soustavy, už nadále planetou nebude.

Jako první z hostí se slova ujmul senátor Jiří Růžička, předseda výboru Senátu pro vzdělávání vědu, kulturu, lidská práva a petice, a který zároveň i nad touto konferenci převzal záštitu.
Jiří Růžička uvedl, že vzdělání je základ fungování dobré společnosti. Všichni to opakujeme, všichni si to uvědomují, všichni k tomu mají potřebu něco říct. A jak říkám všichni, tak si tím myslím od zřizovatelů přes ředitele, rodiče až po samotné žáky. Přestože to téma je tak důležité a nepochybně důležité je, tak se potýkáme pořád s problémy. Ty problémy vlastně vidíme napříč celým vzdělávacím systémem, podotkl.
Poukázal i na neudržitelnou situaci v odkladech nástupu na povinnou školní docházku, která také zčásti zapříčiňuje nedostatek míst v předškolních zařízeních. V závěru své řeči popřál starostům šťastnou ruku při výběru ředitelů, což je podle něj základní kámen úspěchu.

V úvodním panelu vystoupil i David Šimek, poslanec a zároveň dlouholetý starosta města Svitavy. Je také předsedou školské komise SMO ČR. Z této pozice požádal přítomné, aby se se svými náměty, dotazy, připomínkami ke školské problematice ke komisi obraceli a komise tak mohla tyto požadavky přednést při jednáních s ministrem školství a jeho týmem.

Dalším hostem byl Petr Ošlejšek, náměstek generálního ředitele hasičského záchranného sboru České republiky, který hned v úvodu podrobil starosty kvízové otázce, kolik ročně v České republice vznikne mimořádných událostí, u kterých musí zasahovat hasiči? Neuvěříte, je to číslo 171 tisíc.
Nicméně, jaká je role hasičského záchranného sboru? Kromě mimořádných událostí se hasiči podílejí na zvyšování odolnosti občanů. Pokud má Česká republika existovat ještě nějaké další staletí, tak lidé musí být odolní a musí být připraveni na zvládání různých situací, vysvětloval. Navazujeme spolupráci s pedagogy, i pro ně pořádáme kurzy. Příkladem může být Karlovarský kraj, kde vzniklo interaktivní vzdělávací centrum, centrum bezpečí, kde mohou děti školy v podstatě si vyzkoušet určité typové situace a ty děti se mohou trošičku připravit na mimořádné události.

Problematiku PH maxů přednesl Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT.
PHmax vzniká na základě dvou kritérií, Je to počet tříd a jejich průměrná naplněnost. Základní rozdíl je v tom, že školy na základě toho PHmaxu nedostávají primárně peníze, ale dostanou číslo, limit maximálního počtu hodin, které se v té škole týdně může odučit. A pokud se do tohoto počtu ta škola vejde, což principiálně je nastaveno tak, aby se vešla, tak potom jsou jí pokryty všechny mzdové náklady s tím spojené. V tom smyslu je to nákladový systém. Nicméně, tady se hned nabízí první otázka. Když je to limit maximálního počtu odučených hodin, které té školy dovolujeme odučit, co se stane, jaká sankce tu školu potká, když ten limit překročí? Žádná.
Tam není žádná sankce, to je další tradovaný omyl. Když škola limit překročí, tak pouze ty hodiny nad ten limit prostě nedostane zaplacené. Těch škol, které překračují PHmax, je asi 10 %, vysvětloval Michal Černý. 

David Šimek se ve své přednášce vrátil k problémům s odklady školní docházky, které v tomto ohledu staví ČR na jedno z prvních míst. Každé 4. dítě totiž u nás do školy nastupuje s odkladem, zatímco v Evropě jsou to jen %. Největší procentuální část jsou odklady z důvodu celkové nezralosti. Poukázal i na nemožnou predikci kapacit školních zařízení, kdy obec nemá relevantní podklady ke svým rozhodnutím.

Financování školství bylo tématem vystoupení dvojice z Pardubic, Jakuba Rychteckého, 1. náměstka primátora města Pardubice a Ivany Liedermanové, vedoucí odboru školství, kultury a sportu magistrátu města Pardubice. Ve své analýze vypíchli příležitosti a hrozby. Protože to je to základní, co každý starosta ve své obci řeší.
Podle nich by každá obec, každý správný starosta měl umět pracovat s analytickými daty o výši a položkové struktuře nákladů na školství ve své obci. Mělo být ambicí i SMO ČR iniciovat přesné metodiky průběžného sběru dat účetnictví obce, nákladů na školství, abychom měli právě přesnou argumentaci nejenom pro ministerstvo školství, ale zejména pro ministerstvo financí.
V Pardubicích vytvořili 3 modely scénářů, model pesimistický scénář, optimistický scénář a střední scénář, kde promítáme specifika, protože kdybychom se v Pardubicích řídili pouze demografickými daty a podobností, nebudeme vůbec situaci zvládat. Je potřeba dívat se vedle dat porodnosti i na zaměstnanost, na velké národní, nadnárodní firmy, průmyslové zóny, významné zaměstnavatele, na pracovní příležitosti a dopravní dostupnost. Stejně tak do toho vzorce promítají i data ze stavebního úřadu, každý rok si ty data vyhodnocují a podle toho plánují například výstavby bytů.

Na podporu zřizování dětských skupin a jejich provozu Anna Machatová, metodička Ministerstva práce a sociálních věcí. Představila ucelený právní rámec dětských skupin a uvedla, že je připravená poskytnout konzultace. Vysvětlila, proč vlastně stát přispívá poměrně velkými částkami na zřizování dětských skupin. Jsme totiž nejhorší země, co se týče předškolních zařízení pro děti mladší 3 let, jsme na posledním místě ze všech zemí Evropské Unie a pokud tuhle tu situaci v krátké době nenapravíme, tak nám hrozí velká pokuta, podotkla, proto se budují dětské skupiny a jsou primárně učeny opravdu pro ty děti předškolkové.

Tímto tématem se zabývala i Daniela Celerýnová, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin. Aktuálně má 565 členů z řad provozovatelů, a to napříč celou Českou republikou. Nabízí poradenství a vzdělávání provozovatelům dětských skupin a také prostor pro síťování. Jsou také zapojeni i do řešení legislativních procesů, jakožto oficiální připomínkovací místo.
Dětská skupina může fungovat podobně jako mateřská škola. U dětských skupin na kapacitu 12 dětí máme úplně stejné požadavky na hygienu, jako mají mateřské školy. Mají také podobný denní režim, samozřejmě přizpůsobený věku dětí, uvedla. 

Po přestávce na kávu a lehké občerstvení pokračovala konference prezentací na téma svazkové školy. O zkušenosti se přišli podělit Monika Dragounová, ředitelka svazkové školy obcí Přezletice, Podolanka a Jenštejn a starostové obcí Podolanka Roman Pečenka a obce Přezletice Tomáš Říha. O legislativním ukotvení ještě před nimi mluvil radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha a zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková.

Jak zaujmout děti při výuce je oříšek pro nejednoho učitele. Jan Buriánek, konzultant a projektový specialista v oblasti IT přinesl ve své prezentaci řadu podnětných a inovativních nápadů, jak udělat hodiny zábavné či jak školáky vtáhnout do výuky pomocí moderní techniky a médií. Technologiím se věnoval i David Lesch, výkonný ředitel společnosti AV Média Systems, která je i partnerem celé konference.

Předposlední odpolední blok se věnoval bezpečnosti, jak z pohledu ochrany osobních údajů, o kterých mluvil David Burian, ředitel odboru předávání, akreditací a konzultací Úřadu pro ochranu osobních údajů, tak i kyberbezpečnosti, o které zase mluvil Aleš Špidla, manažer kybernetické bezpečnosti Úřadu městské části Praha 5. Závěr patřil Janě Hrubé, vedoucí oddělení pro mládež Probační a mediační služby ČR.

Poslední panel s názvem Vzdělávání pro všechny otevřeli opět spolu Jakub Rychtecký, první náměstek primátora statutárního města Pardubice a Ivana Liedrmanová, vedoucí odboru školství, kultury a sportu z magistrátu města Pardubice.
Jakub Rychtecký popsal celkovou strategii společného vzdělávání pro všechny, jak ji chápou v Pardubicích.  Zdůraznil, že ji nevnímají pouze jako inkluzivní vzdělávání směrem k těm sociálně slabším nebo těm, kteří potřebují nějaká podpůrná opatření, ale v té strategii se dívají na všechny skupiny dětí a žáků ve vzdělávacím systému. 

O finanční gramotnosti mluvila Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA EDUCA.
Zmínila průzkum, který pro skupinu 18 až 35 let nedopadl nejlépe, což znamená, že mladí lidé vyjdou ze škol s mizivou znalostí finanční gramotnosti. Rodina žije v přesvědčení, že je to práce školy a školy mají za to, že většinu odpracuje rodina. To má následně i vliv na počet nesplácených půjček v ČR, kterých máme přes čtyři miliony. Zdeňka Hildová upozornila i na nebezpečí tzv. bílých koní, kdy se mladí lidé dostanou z nevědomosti do nebezpečných problémů souvisejících s trestnou činností. Proto se jejich společnost snaží už 10 let žáky a mládež edukovat a spolupracovat se školami.

Na toto téma navázal i Vlastimil Vaněk, projektový manažer Nadace České spořitelny. Nadace je také aktivní na poli vzdělávání v České republice a podpořila stovky projektů za téměř miliardu korun v oblasti podpory kompetencí mladých lidí, rozvoji učitelů, podpory spolupráce s rodiči a podobně. 

Že základem kvalitního života by měla být i výchova k pohybu ví snad každý. Realita je však mnohdy jiná. Jak ji vidí zástupci programu Trenéři ve škole přišli sdělit Antonín Barák, spoluzakladatel a metodik programu a Ondřej Lípa, rozvojový manažer programu.
Jejich program dnes jede ve 260 školách po celé České republice ve 42 lokalitách, využívá ho přibližně 50 tisíc dětí. 
Snaží se přivést k pohybové aktivitě děti mladšího školního věku, protože pokud se u nich nevzbudí emoční vztah, emoční aktivitu, nebo emoční vazbu k tomu pohybu, tak dojde k tomu, že oni si ji už později nemají šanci vytvořit, nebo mají šanci, ale většinou 90 % si ji nevytvoří a dojde k tomu, že vedou styl života, který vede potom k nadváze nebo k obezitě. A to je obrovský problém, proto jsme pozornost zacílili na mladší školní období právě proto, že ve školce se děti ještě tak trošku hýbou, pořád mají takovou jakoby aktivnější výuku a v mladším školním věku vlastně přichází pro ně ten největší zlom. 

Posledním vystupujícím byl Mikuláš Kroupa, ředitel organizace POST BELLUM. Jeho prezentace se týkala forem výuky témat spojených s občanskými a lidskými právy.
Post Belum je nezisková organizace, která je tu přes 20 let vznikla jako malá skupinka novinářů kolem českého rozhlasu s myšlenkou, předávat zkušenosti účastníků druhého zahraničního a domácího odboje. V tuto chvíli zaměstnává organizace přes 300 spolupracovníků a působí ve všech krajích republiky. Školám nabízí organizace například program Příběhy našich sousedů. 

Všechny bloky byly doprovozeny diskuzí a v závěru poděkovala Martina Lehmannová opět všem partnerům konference.

Ing. Alexandra Kocková, tiskový zástupce SMO ČR