04.06.2024

Každý starosta by měl přemýšlet minimálně 10 let dopředu

První ročník konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Město a jeho architektura proběhl v Kongresovém centru Praha ve středu 29. května 2024. Zájem ze strany starostů a starostek byl veliký, vždyť architektura se prolíná do všech oblastí veřejného života.

Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR, poděkovala partnerům akce a představila řečníky, mezi které patřila známá jména, jako je Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (Nadace ABF) či David Vávra, který svým pořadem Šumná města rozšířil povědomí o architektuře u nás. Za Předsednictvo Svazu vystoupil s úvodní řečí Zdeněk Pištora, starosta města Postoloprty. V dalším bloku pak prezentoval zdařilý projekt přeměny postoloprtského náměstí.

Zajímavosti prozradila o Kongresovém centru Praha (KCP) generální ředitelka Petra Žlebková. Při jeho prohlídce můžete obdivovat na 200 uměleckých děl a také veřejné prostranství před KCP se stává výstavní plochou současného umění.

Úvodní slova ukončilo vystoupení architekta Davida Vávry. Apeloval na starosty, aby nerušili projekty minulých vedení a upozornil, že architektura není běh na jedno volební období. Na závěr věnoval účastníkům konference, starostům a primátorům, báseň. Její autograf bude po zarámování k dispozici v kanceláři výkonné ředitelky Radky Vladykové.

Zpátky k zákonům, vyhláškám a razítkům potřebným při stavebním řízení vrátila přítomné prezentace Petra Klána, ředitele odboru digitalizace a informačních systémů na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Vzhledem k šibeničnímu termínu, kdy má začít platit nový stavební zákon (1.7.24), postavený zejména na digitalizaci, bylo vystoupení Petra Klána i následující řečnice Evy Fialové z odboru stavebního řádu doprovázeno řadou dotazů na zcela konkrétní situace. Petr Klán informoval, že na webu ministerstva jsou zveřejněny všechny informace týkající se vzdělávání úředníků dotčených institucí a stavebních úřadů.   Jsou tam termíny webinářů, instruktážní videa i další podkladové materiály ke stažení týkající se stavebního zákona. Na webináře, které jsou určeny především pro úředníky stavebních úřadů, je v současné době (pozn. tedy v době konání konference) přihlášeno pouze 50 % těch, kterých se problematika týká, a vyzval proto starosty, kteří mají stavební úřady, aby se jejich úředníci ke školení přihlásili a připojili se. Ministerstvo také na všechny stavební úřady rozeslalo odkaz na informační systémy stavebního řízení.

O transparentních nástrojích pro veřejné zadavatele mluvil generální ředitel holdingu Liftrock Václav Větrovský. Ve svém vystoupení popsal výhody používání smluvního nástroje FIDIC, který vydává smluvní vzory pro výstavbové projekty i poskytuje služby konzultanta. Smluvní vzory FIDIC jsou uznávané jako mezinárodní smluvní standardy. Více než polovina veškeré světové výstavby je realizována právě na základě smluvních vzorů FIDIC. Tyto vzory jsou racionální, prověřené a transparentní smlouvy s vhodným rozložením smluvních rizik. Zadavatel má možnost volby z připravených vzorů podle konkrétní metody dodávky a realizovaného projektu. Mezi vzory se rozlišuje několik druhů nazvaných červená, žlutá, stříbrná či bílá kniha, podle povahy zakázky.

Po krátké svačině pokračoval program konference prezentací na téma podoba a rozvoj městské a obecní architektury. 

Jako první vystoupil architekt David Mateásko, architekt města Kolín a popsal svou roli v rozvoji města, které spoluvytváří od roku 2016. Snaží se veřejnosti prezentovat svoje nápady a vize, což chápe jako součást dohody mezi ním a vedením města. Za velmi důležitou také vnímá práci na zkvalitnění veřejného prostoru. Své vize ujasňuje kresbami reálných nebo i budoucích situací. Intenzivně komunikuje s občany města, realizuje komentované prohlídky, přispívá do kolínského městského časopisu apod. Spokojený obyvatel ve svém kvalitním domově, to by měl být cíl každého městského architekta. Potřebujeme k tomu vizi, na které se se zástupci samosprávy shodneme. V Kolíně vytvořili vizi Kolín 2035 město vitamínů. 

Zdeněk Pištora, místopředseda SMO ČR a starosta města Postoloprty představil projekt přeměny veřejného prostoru. Kontinuita je důležitá pro správný rozvoj města. Každý starosta by měl přemýšlet deset let dopředu. Postoloprty mají 12 místních částí, vlastní 4 mosty, kino, divadlo, plavecký bazén, fotbalový stadion, dům s pečovatelskou službou, 150 obecních bytů, koupili zámek, vybudovali parkovací místa. Po dokončení dálnice D7 bude dojezdová vzdálenost do Prahy 25 minut. Atraktivita města může významně vzrůst, pokud by ale město nepečovalo o svůj veřejný prostor mohlo by svou šanci na rozvoj daný zlepšením mobilit propásnout. Proto se město dalo na rekonstrukci hlavního náměstí Oldřicha a Boženy, realizovaného podle projektu architektura Romana Kouckého firmou Gardenline, která se specializuje na dopravní a veřejné stavby a města a obce patří k jejím významným a nutno zdůraznit, že i spokojeným, klientům. K tomu, aby projekt mohl vzniknout v kvalitě, která propojuje historii se současností, bylo potřeba důkladné poznání města a odvaha k tomu velkolepý projekt financovat s pomocí úvěru.

O dřevostavbách mluvil ve své prezentaci ředitel Kloboucké lesní, s.r.o. Patrik Dlesk. Jejich stavba administrativní budovy v Brumove-Bylnici navržená architektonickým ateliérem Mjölk získala ocenění Stavba roku 2023. Jedná se o dřevostavbu, trámovou konstrukci, postavenou z materiálů, které firma sama vyrábí, doplněnou o skleněné výkladce. Transparentní architekturou demonstruje firma také svůj přístup k byznysu. Další prioritou Kloboucké lesní je udržitelný rozvoj a péče o spravovanou krajinu, i to se promítá do podoby budovy, jejíž energetická spotřeba je ze značné části pokrytá fotovoltaickou střechou, voda je jímána do rezervoárů – postranních bazénů, které zároveň v létě budovu ochlazují. Odpad z výroby Kloboucké lesní zpracovává firma Waldera na dřevěné pelety, kterými zásobují například školy, školky nebo fary. Ve videu o spolupráci s firmou mluvil starosta obce Lazy pod Makytou. Kloboucká lesní nabízí i pergoly, přístřešky na auta, jsou to modulové stavby, které lze použít na konkrétní zadání.

Po obědě pokračoval program představením tří úspěšných projektů z měst Stříbro a Mikulov a také obce Dolní Břežany. Dvě dekády proměn Dolních Břežan prezentovala obecní architektka Dolních Břežan Anna Šlapetová a starosta obce Matěj Novák. Zdůrazněna byla úloha městského architekta, který nemá být zodpovědný za tvorbu projektů, ale přípravu podkladů pro soutěže na urbanistická řešení a stavby, které příslušná municipalita potřebuje pro svůj rozvoj a zkvalitnění života v obci. Obec Dolní Břežany v tomto ohledu patří mezi nejzajímavější příklady oblasti, která se velmi významně proměnila, z průměrné příměstské obce na atraktivní lokalitu, jejíž podobu spoluutváření nevýznamnější čeští architekti. Anna Šlapetová situaci popsala takto: Ta obec neměla vůbec nic, neměli jsme chodníky, neměli jsme náměstí, neměli jsme žádnou infrastrukturu, nebyla žádná regulace, nebylo osvětlení, nebyl obchod, prostě nebylo vůbec nic. Uprostřed obce byla zemina vyvezená z tunelu Mrázovka. Dnešní Břežany mají celou řádku inovativních projektů, za které získaly řadu ocenění. Mezi jejich nejznámější a nejzdařilejší patří určitě náměstí, stavba sportovní haly, škola a škola, ale i vědecké centrum ELI Beamlines, evropské výzkumné laserové centrum, které je součástí vědecko-výzkumné organizace The Extreme Light Infrastructure ERIC. Stavby lze označit za ikonické, pro svou výraznou formu jsou vyhledávané mezinárodními firmami pro konání různých akcí, nebo se stávají pozadím v různých reklamách. Dolní Břežany tak známe, aniž bychom si to plně uvědomovali, nebo je přímo navštívili.

Krajinářský architekt Petr Velička z ateliéru M&P architekti společně s emeritním starostou města Stříbra Miroslavem Nenutilem představili projekt proměny hlavního náměstí ve Stříbře. Projekt trval více jak 10 let, zahájen byl v roce 2007 a dokončen poslední etapou v roce 2018. Stříbro představili jako královské město s bohatou husitskou, hornickou a vojenskou tradicí. Leží na cestě z Prahy do Bavor, po dálnici D5. Paradoxně i ta dálnice byla jedním z důvodů, proč chtěli oživit zejména náměstí. Již od dob Karla IV. Tudy procházela Zlatá obchodní stezka. Na náměstí se dělo všechno, co mělo nějakou souvislost, ať z naší historii, nebo z historii města, bylo prostě centrem veškerého dění. Když se do Stříbra nastěhovaly velké prodejní řetězce znamenalo to útlum obchodů na náměstí, a to se stávalo mrtvým místem. Vysfaltovaný, zanedbaný, nevlídný prostor, který více než náměstí připomínal parkoviště se město rozhodlo oživit. Architekti prostor rozdělili do funkčních zón otevřených, určených k setkávání veřejnosti, klidových se stromy, které v létě nabízejí stín, a na náměstí vyřešili i trasování komunikací a zejména ho zbavili parkovacích stání pro auta. Dali také vyniknout jedinečné renesanční stavbě staré radnice. Řádková dlažba v obřích čtvercích svou strukturou připomíná vazbu koberce, což bylo také inspirací nazvání příspěvku „náměstí jako obývací pokoj města. Dnes tak skutečně funguje, je oblíbené u místních i přespolních a Stříbro se tak vymanilo z nálepky zapomenutého zanedbaného města. Petr Velička zdůraznil, že veřejný prostor a obývací pokoj nebo zahrada pro ty, kteří nemají zahradu u rodinného domku, ale bydlí ve městech, je veřejné prostranství a jeho tvorba není hra, je to stavba, není to okrašlování kytičkami. Je to opravdu nadlouho koncept, který musí být od konceptu do detailu promyšlený. 

Poslední příklad dobré praxe zazněl z Mikulova. O chemii mezi architektem a vedením města přijeli povídat místostarosta Ivo Hrdlička, který ve městě Mikulov vyrostl a architekt Petr Štefek.  Po letech úspěšného působení ve Velké Británii se pan architekt vrátil zpět do Česka a časté návštěvy v Mikulově ho přivedly až na pozici městského architekta, kterou začal vykonávat na podzim loňského roku. Město tuto pozici zřídilo, protože si někteří jeho zastupitelé začali uvědomovat, jak tragicky zaspali v oblasti péče o město, které se díky svým unikátním památkám stalo jen kulisou pro turisty, kasičkou na peníze. Takže se Ivo Hrdlička, také architekt, rozhodl kandidovat do pozice starosty, místostarosty. Dnes je první volební období v této funkci. Jedna z prvních věcí, kterou následně na radnici zjistil, byla naprostá absence nových projektů. V podstatě dostali město s prázdným stolem a s prázdným šuplíky. To znamená, že ten nejtěžší úkol bylo sestavit si tým, se kterým do toho půjde. Je ale nutné myslet i na potřeby místních obyvatel a město udělat příjemné i pro ně. Závěrečný příspěvek tohoto bloku byl proto inspirací pro všechna města a obce, která cítí, že je potřeba něco změnit, ale neví přesně jak za změnou vykročit. Oba řečníci představili, jak o městě a jeho rozvoji přemýšlejí a také směry, kterými se chtějí vydat, od rozsáhlých urbanistických řešení, až po drobnosti jako je posezení na letních zahrádkách.

Další blok se věnoval dostupnému bydlení a dalším otázkám, které se na nás v oblasti městského stavitelství valí. O budoucnosti a výzvách ve stavebnictví mluvil ve své prezentaci Radoslav Sovják z Národního centra stavebnictví 4.0, které sdružuje všechny stavební fakulty v republice. Umělá inteligence, udržitelnost, robotizace a další pojmy dnes doprovázejí rozvoj stavebnictví, uvedl. Základním bodem udržitelnosti při stavbách budov je životnost 100 let s požadavkem na minimální údržbu, důležitým faktorem je také recyklovatelnost. S ohledem na ochranu půdního fondu je podle něj vhodnější stavět do výšky a nerozšiřovat zastavitelné území.

Jak se může stavba veřejné budovy vypořádat s energetickými úsporami vysvětloval Daniel Žáček, obchodně technický manažer společnosti ENESA, člena ČEZ ESCO. Na příkladu stavby budovy NKÚ ukázal vhodnost a potřebu zpracování energetického projektu. Moderní způsoby v úsporách nejen energií jsou dnes už nutností.

Starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos představil projekt dostupného bydlení navržený architektonickou kanceláří Kuba & Pilař jako dřevostavba. Projekt usilovalo město nejprve financovat z vlastních prostředků. Turbulentní vývoj cen ve stavebnictví během pandemie Covid-19 a po rozpoutání války Ruska na Ukrajině, však přiměl město hledat finanční zdroje i jinde a vstoupilo do jednání a spolupráce s Českou spořitelnou. Výstavba je poměrně nenáročná a rychlá. 34 bytů ve dvou bytových domech bude k dispozici do roka od počátku stavby. Byty budou nabídnuty občanům pro vybrané profese, jako jsou záchranáři, učitelé, policisté, pracovníci ve zdravotnictví apod.

Celou konferenci uzavřel opět Jan Fibiger informacemi o soutěži Stavba roku a také poděkováním organizátorům celé konference.

Naše svazové poděkování letí také k našim partnerům, kterými byli:

Česká asociace konzultačních inženýrů CACE, Holding Liftrock Services, Kloboucká lesní, Waldera, stavební firma Gardenline, výrobce svítidel Ledvance, AV MEDIA SYSTEMS, KOH-I-NOOR HARDMUTH nadace České spořitelny, Nejvyšší kontrolní úřad, samozřejmě velice děkujeme za spolupráci při přípravě programu i Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství panu Janu Fibigerovi a paní Marii Špačkové a v neposlední řadě Kongresovému centru Praha. 

 

Ing. Alexandra Kocková, tiskový zástupce SMO ČR