III. Sněm

III. sjezd Svazu se konal 29. května 1993 v Jihlavě. Počet 337 delegátů s hlasovacím právem a přítomnost nejvyšších státních představitelů ukončily několikaměsíční diskuse o smysluplnosti a významu celé organizace. Starosty přijeli svými příspěvky povzbudit předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde, premiér Václav Klaus, místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, ministr hospodářství Karel Dyba a další. Všichni se ve svých vstupech vyhnuli oficialitám a mlhavým slibům a snažili se o věcné hledání rovnováhy v tehdejší velmi proměnné době. Co však bylo nejdůležitější, potvrdili, že Svaz je již vnímán Parlamentem i vládou jako seriózní partner pro oboustranně potřebnou výměnu zkušeností.

Po zprávě hodnotící svazovou činnost a po zprávě kontrolní komise, která potvrdila, že vedení Svazu již pracuje opravdu hospodárně, schválili delegáti nové stanovy a upravili sazbu členského příspěvku, jehož způsob placení byl velmi zjednodušen. Města i obce měly ročně přispívat na činnost Svazu za každého svého obyvatele jednou korunou. (Svaz v této době evidoval více než tisíc členů, mnoho z nich ale nemělo uhrazený členský příspěvek.) Nová Rada Svazu byla ze čtyřiceti členů rozšířena na jednasedmdesát a zvolena systémem poměrného zastoupení. Každý kraj měl v Radě vyhrazena místa podle přepočtu na počet obyvatel za dané území.

Tehdejší premiér Václav Klaus mj. řekl: „Trošku cítím netrpělivost a úsilí k okamžitému perfekcionalismu. Jsme ale stále v procesu hledání a nalézání, nechtějme vše dotáhnout jednou pro vždy. Jádro věci, které se projevuje v tisíci detailech, spočívá ve vyjasnění si úlohy obcí. Kyvadlo je vychýleno jedním směrem, dejme si pozor, abychom nepřecenili úlohu obcí. Hrubou chybou bylo ale její dlouhodobé podceňování.“

zpracovala Lenka Zgrajová