IV. Sněm

IV. sněm Svazu se konal 21. a 22. dubna 1995 v Liberci. Byl považován za velmi významný, a to jak z hlediska schvalovaných sněmových materiálů, tak i z hlediska pozornosti, které se mu dostalo. Pozdravit starosty a vyslechnout jejich názory přijeli prezident republiky Václav Havel, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Milan Uhde, místopředsedové vlády Josef Lux a Jan Kalvoda, ministři Vodička a Stráský a celá řada poslanců i hostů z asociací našich sousedů. Připomeňme slova prezidenta republiky: „Rozvinutá samospráva je zárukou živého vztahu občana k veřejným věcem, jeho živé účasti na nich i osobně prožívané odpovědnosti za ně. Jako taková není nástrojem dezintegrace státu, ale naopak jednou ze záruk jeho politické stability.“ Prezident také poděkoval všem starostům za dobré výsledky jejich práce a za to, že se nenechali odradit těžkostmi, s nimiž je práce pro obec spojena, že nepodlehli pokušení věnovat se něčemu méně nevděčnému. Milan Uhde ve svém příspěvku přiznal, že Parlament má vůči starostům stále dluhy – schválení územně správního uspořádání a přijetí sociálních zákonů. Již první den sněmu se o všech aktuálních problémech dlouze diskutovalo. Řada delegátů ale měla stále tendenci zabíhat do příliš velkých konkrétností a bylo těžké vracet diskusi zpět k hlavním obecným problémům samosprávy.

Druhý den sněmu byl vymezen jako ryze pracovní. Projednávaly se zprávy o činnosti Svazu, o jeho hospodaření a o činnosti Kontrolní komise. Schvalovány byly nové Stanovy Svazu i Jednací řád sněmu, volili se noví členové Rady (každý okres si mohl jmenovat svého zástupce). Pro rok 1996 byla výše členského příspěvku stanovena na 1,30 Kč na obyvatele s tím, že Rada bude moci tuto částku každoročně zvyšovat o oficiální míru inflace. K nejdůležitějším bodům programu patřilo vytyčení základních úkolů Svazu pro následující období. Svaz měl mimo jiné prosazovat, aby se Česká republika stala signatářem Evropské charty místní samosprávy, měl organizovat pravidelná pracovní setkání zástupců obcí se členy vlády a poslanci Parlamentu, prosadit jasná, průhledná a stabilní pravidla pro rozdělování státních dotací. Při reformě územní správy se měl Svaz snažit o vytvoření veřejné správy spolu se správním soudnictvím, podílet se na vytvoření koncepční bytové politiky státu a svým členským městům a obcím poskytovat poradenské a informační služby.
IV. sněm potvrdil, že skončilo období neustálého řešení vnitřních problémů, především v Kanceláři Svazu a nastal čas skutečné práce ve prospěch samosprávy.
zpracovala Lenka Zgrajová