Z vnitřního pohledu na VI. sněmu, respektive těsně po něm, završili starostové a primátoři úsilí o vytvoření funkční struktury Svazu z hlediska skladby členské základny. Zatímco do Svazu vstupovaly opakovaně v čase těsně po komunálních volbách stovky obcí a měst, statutární města si zachovávala odstup. Praha byla dokonce počátkem devadesátých let, jako výjimka, několik let členem Svazu, aniž by hradila členské příspěvky. Část členů za to předsedu Svazu Františka Dohnala i jeho tajemníka Jaromíra Jecha kritizovala. Snahou jmenovaných však bylo udělat veškeré kroky, aby si Svaz neuzavřel v budoucnu možnost stát se jednotnou, sílící a tím i respektovanou organizací nejenom v České republice, ale i v prostoru rozšiřující se Evropské unie. Proto se před VI. sněmem zaměřili na podmínky pro stabilizaci Svazu i z hlediska statutárních měst. František Dohnal, který již nehodlal kandidovat na post předsedy Svazu, vytvořil mezi členy Svazu podmínky, aby se jeho nástupcem stal poprvé primátor. Na post předsedy Svazu byl na sněmu ústy primátora hlavního města Prahy Jana Kasla navržen Evžen Tošenovský, primátor města Ostravy. Rada Svazu, která zasedala 20. května 1999, pak pana Tošenovského do čela Svazu zvolila.
zpracovala Lenka Zgrajová