24.05.2017

Projev předsedy Svazu na XV. sněmu

Přečtěte si projev předsedy Svazu a starosty města Kyjov Františka Lukla, který přednesl na zahájení XV. sněmu Svaz v Plzni ve čtvrtek 18. června 2017.

Příjemné dopoledne,

vážení zástupci moci zákonodárné, Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, milé paní ministryně, páni ministři, hejtmanky a hejtmani, představitelé ústředních orgánů státní správy a především milé kolegyně a kolegové, starostky a primátorky, starostové a primátoři, buďte co nejsrdečněji vítáni na XV. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky tady v Plzni.

Sněm je usnášeníschopný. Je to jasný doklad toho, že zájem být tu osobně je velký. A to mě velmi těší. Kladu si samozřejmě otázku, co je tou hlavní motivací přijet z různých koutů naší malebné země sem na Sněm. Pro někoho je to jistě kouzlo města Plzně, jiní zas chtějí vidět, kolik srdnatých ministrů se odváží mezi nás do jámy lvové. Slyšel jsem také, že někteří starostové trénovali již po cestě nátisk svých rtů. Ne, snad proto, aby doprovodili vystoupení našich hostů pískotem, ale samozřejmě nátisk na večerní degustaci. Tím největším impulsem opustit svou domovinu je však jistě spojit síly, vyměnit si zkušenosti, inspirovat se navzájem a prostě být spolu.

To je největší devíza a síla našeho Svazu. Svazu, který se zas od posledního Sněmu rozrostl o několik desítek obcí, které zastupují 160 tisíc obyvatel. K dnešnímu dni tak Svaz reprezentuje 2. 686 obcí, tedy 8 milionů 400 tisíc obyvatel. Byť můžeme mít na věc rozdílné názory, dokážeme společně najít vhodnou cestu k cíli. Proč, protože takto se snažíme fungovat i ve svých obcích. Kdybychom jen jednou na zastupitelstvu předvedli takový cirkus, jakého jsme dnes svědkem ve Strakovce nebo ve Sněmovní, tak nás naši občané hned druhý den vynesou v zubech. Možná by nebylo špatné na pár hodin odvolat od vstupu do těchto institucí ochranku, to by se pak asi děly věci. Nechci v žádném případě přilévat oleje do ohně, ale prosím uvědomme si, že občan při pohledu na nás starosty je ovlivněn děním u vás v Praze. A už se tomu nesměje, už ani nepláče, ale začíná vřít a bobtnat jako papinův hrnec. A až to jednou bouchne, pak budeme pokydáni úplně všichni a bude naprosto jedno, kdo pod tím hrncem přidal plyn naplno.

Mrzí mě to, mrzí mě to o to víc, neb se nám s vládou a následně s poslanci a senátory podařila řada dobrých věcí.  A já za ně chci poděkovat. Zabránili jsme společně navýšení poplatků za kopírování, stanovila se limitace náhrady škody u zastupitelů, je finančně kryto veřejné opatrovnictví, koncept sociálního bydlení bude na dobrovolné bázi, torpédovali jsme převod kompetencí v povolování dřevin z I. na II., rozběhla se reforma financování školství a především máme nakročeno ke zvýšení podílu na DPH v rámci RUD. Těch věcí je daleko víc. Stačí si je uvědomit, že Kancelář Svazu ročně připomínkuje víc než 300 návrhů právních předpisů.

Každá mince má však dvě strany. A i zde existuje velká škála nesplněných závazků či naopak nových povinností a úkolů, které padají na naše bedra. Nejsem politolog a nebudu proto hodnotit, jestli se stát má řídit jako firma či ho ponechat na pospas neviditelné ruce trhu nebo se snažit o sociální stát. Myslím, že většina z nás se snaží spravovat obec jako rodinu. Někde jsou vztahy ideálnější někde méně. Ale dobrá rodina se snaží fungovat a žít společně. Plánovat, diskutovat a spolurozhodovat. A já mám pocit, že vláda či Parlament k nám jednou přistupuje jako k nesvéprávným dětem a jindy zas z nás chce mít plnoleté jedince naprosto odpovědné za své chování.

Kdy si připadám jako dítě? Když nás Senát, jindy starostům nakloněná horní komora, hodila přes palubu s registrem smluv. Je to, vážení senátoři, jako byste svému synkovi Františkovi, který jde na sprint na 100 metrů, dali na nohy Crocsy, byť dobře víte, že jeho soupeř Radim bude mít žluté tretry. Už na startu tak své dítě vystavujete naprosté nerovnosti.

A kdy se cítím jako vyděděný syn? To když s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jako hokynářem licitujeme o cenu za převáděný státní pozemek pod hřištěm nebo na výstavbu mateřské školy. Ne cena administrativní, ale pěkně za tržní cenu a ještě umocněnou na druhou.

A jako naprosto nechtěný dospělák si připadám, když vláda rozhodne o zvyšování platů, tu řidičům autobusů, tu pracovníkům ve veřejné správě, aniž by se nám slůvkem dopředu zmínili. Je to jako kdyby vám rodiče vybrali z účtu peníze a dali je sousedovic synkovi s tím, že vy si přece někde vyděláte nebo půjčíte. Holt volby se blíží.

Dosti už ale bylo symbolik. Pláč nad rozlitým mlékem není náš šálek kávy. My tu dva dny budeme tvrdě makat. Vytýčíme si priority na následující dva roky a zahrneme naši kancelář Svazu dalšími úkoly. Pracovníky Kanceláře bych chtěl velmi pochválit. Díky jejich mravenčí práci, kterou my z obcí mnohdy ani nedohlédneme, je právě Svaz takový jasným majákem v rozbouřených vodách veřejné správy. Má nového správce. Je jím Pavel Drahovzal. Dan Jiránek se ujal řízení pobočného spolku, který bude organizovat krajská setkání finanční konference nebo třeba vydávat Ins. Věřím, že tyto změny se odrazí v ještě kvalitnějším servisu pro vás.

Vážení vzácní hosté, milé kolegyně, milí kolegové, věřím, že dva dny strávené tady v Plzni nás zas posunou kousek dál. Načerpáme tu novou energii a inspirace pro naše starostovské poslání.

Do kterého vám přeji hodně pevných nervů, mnoho zdraví a alespoň kousíček pochopení od těch, jež ovlivňují, jak pevné bude lano, po kterém se pohybujeme při řízení našich obcí a měst.

Ať se vám všem moc daří!

Mgr. František Lukl, MPA

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova