18.05.2017

XV. sněm Svazu měst a obcí ČR: Stát má samosprávám pomáhat, nikoliv jim znesnadňovat život

Registr smluv, cena pozemků, které musí samosprávy platit státu za převod nebo zvyšování mezd různým profesím bez finančního krytí. Témata, o kterých starostové a primátoři mimo jiné debatovali první den na XV. sněmu Svazu měst a obcí ČR. Do Plzně se sjeli představitelé samospráv z celé České republiky. Trápí je, že se stát k nim chová macešsky, jako kdyby samosprávy byly nechtěné dítě či vyděděný syn.

„Kdy si připadám jako dítě? Když nás Senát, jindy starostům nakloněný, hodil přes palubu s registrem smluv. Je to jako byste svému synkovi Františkovi, který jde na sprint, dali na nohy crocsy, byť dobře víte, že jeho soupeř bude mít profesionální tretry. Pláč nad rozlitým mlékem ale není náš šálek kávy, mnoho dobrých věcí se za této vlády a následně s poslanci a senátory totiž podařilo,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Společně jsme zabránili třeba navýšení poplatků za kopírování, stanovila se limitace náhrady škody u zastupitelů, je finančně kryto veřejné opatrovnictví, koncept sociálního bydlení bude na dobrovolné bázi, torpédovali jsme převod kompetencí v povolování dřevin, rozběhla se reforma financování školství a především máme nakročeno ke zvýšení podílu na DPH v rámci RUD.“

Kancelář Svazu ročně připomínkuje víc než 300 návrhů právních předpisů. Letos i loni mimo jiné intenzivně řešila elektronickou evidenci tržeb (EET). 1. místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš podněty z území v mnoha případech nakonec vyslyšel, nedávno se tak změnila metodika EET. „Chceme neziskovým organizacím v drobném podnikání, které jim umožňuje pracovat pro lidi, maximálně pomáhat. Jejich role je totiž ve společnosti nezastupitelná,“ řekl ministr financí Andrej Babiš a dodal: „Proto se hranice, od které musí spolky evidovat příjmy z drobné vedlejší činnosti, zvyšuje ze 175 tisíc Kč na 300 tisíc Kč. A do limitu příjmů se už nemusí, jako tomu bylo dosud, započítávat příjmy bezhotovostní, například pronájem hřiště placený bankovním převodem atp. Metodiku Finanční správy, která danou oblast upravuje, finanční resort změnil na základě podnětů z měst a obcí. Vnímám také problémy, které souvisí se zvyšováním mezd různým profesím během roku. Na stávku řidičů autobusů, ke které v tomto kontextu došlo, si pamatuje asi každý z nás. Neměl jsem z ní radost stejně jako lidé, kteří se nedostali do práce. A netěšil mě ani fakt, že hejtmani chtěli na danou věc peníze, byť díky lepšímu výběru daní dostali letos o mnoho miliard korun víc než loni.“

„Rozumím tomu, že pan ministr financí musí řešit čerpání peněz celého státu účelně, efektivně a hospodárně, regiony z toho nevyjímaje. Situace se zvýšením mezd řidičů autobusů však zamotala hlavu všem krajům a ve výsledku se tak bohužel dotkla mnoha občanů. Vedl k ní fakt, že vláda rozhodla o zvýšení mezd této profesi, aniž by řekla, jak to mají kraje provést a kde na to mají vzít,“ řekla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodala: „Po mnoha jednáních se nám, hejtmanům, nakonec podařilo prosadit, že by vláda na danou věc měla uvolnit 420 milionů korun z rozpočtové rezervy. Shodu s vládou jsme tak nakonec našli, možná by se rozbouřený kabinet mohl naší spoluprací inspirovat. V budoucnosti je však třeba takovým situacím předcházet. Řádně se na ně připravit tak, aby kraje nemusely financovat ad hoc rozhodnutí vlády o zvyšování mezd různým profesím na úkor investic. Zvláštní přitom je, že takových návrhů s blížícími volbami výrazně přibývá. Proto jsme podepsali se Svazem měst a obcí ČR společné prohlášení, které danou oblast řeší.“

V dokumentu mimo jiné stojí, že jakékoliv nařízení vlády upravující platy by mělo pro stát znamenat také povinnost vyčlenit na to potřebné peníze. Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR rovněž v prohlášení společně požadují, aby účinnost takových nařízení byla vždy od 1. ledna následujícího roku. Jinak nejde realizovat plánované investice, peníze se prostě musí v rámci stanovených rozpočtů ušetřit jinde. I proto všichni hejtmani jednomyslně souhlasí s dlouhodobým požadavkem Svazu měst a obcí ČR, aby se změnila Ústava. A to tak, že pokud územně samosprávným celkům přibudou povinnosti, musí jim být garantovány také potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zástupci měst, obcí a krajů přitom v žádném případě nezpochybňují právo zaměstnanců dostat za kvalitní práci dobře zaplaceno. Samotné zvýšení platových tarifů velmi podporují.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo, a kde jsou rezervy. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se pak koná sněm volební, kde zástupci samospráv volí nové vedení. Letos je jednání, kterého se účastní na 600 lidí, zejména o hodnocení uplynulých let a plánování budoucího rozvoje. 1. dne sněmu se kromě 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše zúčastnili také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zemědělství Marian Jurečka či ministr životního prostředí Richard Brabec.

XV. sněm Svazu měst a obcí ČR se koná od čtvrtka 18. do pátku 19. května 2017 v Plzni. Účastní se ho na 600 lidí. Partnerem zřejmě největšího setkání starostů letošního roku je Asekol, Colmex, ČSOB, EKO-KOM, Empemont a Komerční banka. Sněm se koná za podpory statutárního města Plzeň. Partnerem společenského večera během dvoudenní akce, která má konferenční i společenskou část, je Českomoravská komoditní burza Kladno. Svaz v kontextu s XV. sněmem spolupracuje také s Asociací regionálních a lokálních televizí (ARLT).

Společné prohlášení s Asociací krajů ČR najdete níže.