Finanční gramotností proti sociálnímu vyloučení

Nezaměstnanost končí často sociálním vyloučením, které přináší ztrátu sociálních jistot. Napjatý rodinný rozpočet a rychlý úbytek úspor má za následek, že nezaměstnaní lidé přestávají platit své finanční závazky a s tím, jak se snižují dávky sociální podpory, snižuje se i schopnost platit včas zálohy např. na elektřinu, plyn apod. Toto zpravidla vede k tzv. dluhové spirále. Jde o neuvážené zadlužování vedoucí k neschopnosti splácet své závazky, zejména poté, kdy splatnost jednoho závazku je řešena zřízením druhého závazku (úvěr, půjčka) a přerůstá v sérii exekučních řízení. Způsobuje to i skutečnost, že nejen lichváři, ale i nebankovní finanční společnosti a skupiny, půjčují za velmi nevýhodných podmínek pro dlužníky. Ti jsou ovšem v dané situaci nuceni si půjčit, a to i navzdory vysokému úroku, jelikož chtějí předejít exekuci, vystěhování a jiným negativním následkům.

 

Sociálně vyloučení lidé mohou pak hledat různá extrémní východiska jako např. v gamblerství, alkoholismu či užívání drog. Následné uspokojování těchto závislostí vyvolává především násilí.

 

Předluženost a z toho plynoucí exekuce trvale působí jako jeden z významných faktorů na schopnost vrátit nezaměstnané na legální trh práce, neboť nařízené vymáhání pohledávek nutí nezaměstnané setrvávat v evidenci úřadů práce a další finanční prostředky nezbytné k existenci si získávat prací „ na černo“.

 

Jednou z forem prevence předlužení může být vzdělávání dlouhodobě nezaměstnaných v oblasti finanční gramotnosti. Do pojmu „finanční gramotnost“ se zahrnuje soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svoji rodinu. Finančně gramotným občanem se tedy rozumí ten, který dokáže kompletně spravovat své peněžní prostředky, umí využívat platební nástroje, nezbytně rozumí cenovým mechanismům a inflaci. Finančně gramotný člověk je schopen spravovat rodinný rozpočet, v rámci kterého si stanovuje finanční cíle a současně zvládá různé životní situace z finančního hlediska.

 

Je důležité určit si prioritu jednotlivých závazků (dluhů) např. skluzy v platbách na nájemném a řešení nedoplatků a aktivně spolupracovat při jejich řešení.Ve chvíli, kdy vznikne prodlení ve splácení úvěru, banky účtují sankční úroky. V současné době, po dohodě s bankou, lze přerušit splácení a také existuje možnost pojištění pro případ neschopnosti splácet.

 

Pokud dlužník svoje závazky nesplácí ani poté co došlo k rozhodnutí soudu, může věřitel postupovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Ustanovení § 251 stanoví, že nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Soud jednání nařídí, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.

 

Výkon rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, u něhož má povinný zřízen účet, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Dlužník dostává usnesení o nařízení exekuce společně s exekučním výměrem, z kterých se dozví, jakým způsobem bude výkon rozhodnutí proveden. Ve chvíli, kdy dlužník obdrží exekuční příkaz, má již většinou příslušný majetek zablokován. Je provedena blokace účtu u peněžního ústavu, stavebního spoření, pojištění a mzdy. Má-li dlužník nemovitý majetek je proveden záznam o exekuci i na katastrálním úřadu.

 

Při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí exekutor nemůže zabavit věci, které dlužník nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů. Náleží sem zejména oděv, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny a jiné osobní předměty, zdravotnické potřeby a finanční hotovost do částky dvojnásobku životního minima jednotlivce. Nově od 1.7.2009 jde o částku 6.252,- Kč.

 

Výkon rozhodnutí může provést i obecní úřad, vymáhá-li nedoplatky např. na pokutách nebo místních poplatcích, které svým rozhodnutím sám uložil. Postup obecního úřadu se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

 

Jednu z možností obnovení ekonomické soběstačnosti přináší zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zavádí institut tzv. oddlužení dlužníka. Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Zpeněžením majetkové podstaty dojde k jednorázovému prodeji majetku dlužníka a rozdělení výnosu tohoto prodeje mezi věřitele. Věřitelé jsou uspokojeni jen majetkem, který spadal do majetkové podstaty před rozhodnutím o schválení oddlužení. Majetek, který dlužník získá v průběhu insolvenčního řízení, poté co nastaly účinky schválení oddlužení se nezahrnuje do majetkové podstaty určené ke zpeněžení.

 

Oddlužení plněním splátkového kalendáře předpokládá, že po dobu 5 let bude dlužník poměrně uspokojovat nezajištěné věřitele s ohledem na výši pohledávky ze svých příjmů ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí při přednostní pohledávce. Dlužník při tomto způsobu oddlužení kromě povinnosti pravidelně odvádět své příjmy musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, usilovat o získání příjmů, nezatajovat žádné příjmy a spolupracovat s insolvenčním správcem. Protože jsou věřitelé uspokojováni výlučně z příjmů, není dlužník omezen na dispozičních právech k majetku, kromě majetku sloužícího k zajištění pohledávky.

 

Podmínkou oddlužení je, že budoucí příjem nebo stávající majetek bude mít hodnotu pokrytí 30% pohledávky. Dojde-li ke splnění oddlužení a zároveň dlužník plnil řádně a včas svoje povinnosti, může podat insolvenčnímu soudu návrh na osvobození od plnění závazků. Soud svým usnesením dlužníka osvobodí od placení zbytku závazků zahrnutých do oddlužení, uplynulo-li 5 let a závazky se nesplnily beze zbytku. Soud také osvobodí dlužníka od závazků, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a závazků. které do řízení přihlášeny nebyly, přestože měly být přihlášeny. Osvobození se vztahuje i na pohledávky ručitelů a jiných osob, které měly vůči dlužníkovi pro takové pohledávky právo postihu. Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení, příp. kterým jinak poškodil věřitele. Zrušení oddlužení nebo ztráta výhod osvobození znamená, že věřitelé získávají možnost znovu uplatnit své pohledávky u soudu.  

 

Pokud se podaří realizovat vzdělávání ve finanční gramotnosti, mohlo by být méně předlužených občanů a města a obce by nemusela vynakládat vysoké finanční prostředky na vymáhání svých pohledávek.