23.06.2005
Náměstek MMR varuje před chybami při privatizaci bytů
Pokud obec prodává byt za cenu nižší než obvyklou, vystavuje se v některých případech postihu za porušování veřejné soutěže. Náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl proto upozorňuje na problémy, které mohou nastat. Jeho dopis uvádíme v nezkráceném znění.
Pokud obec prodává byt za cenu nižší než obvyklou, vystavuje se v některých případech postihu za porušování veřejné soutěže. Náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl proto upozorňuje na problémy, které mohou nastat. Jeho dopis uvádíme v nezkráceném znění.
Přestože bytová politika nepatří, podle principu subsidiarity, do agendy Evropské unie, mají některé evropské předpisy dopad i na oblast bydlení a bytové politiky jak státu, tak obcí. Komunitární právo, které má přednost před právem českým, obsahuje, kromě jiného, úpravu poskytování veřejné podpory.
Poskytování veřejné podpory je komunitárním právem, až na vymezené výjimky, obecně zakázáno. Skutečnost, že problematika veřejné podpory představuje v komunitárním právu zásadní význam, je podepřena již faktem, že základní právní úprava je již ve Smlouvě o založení Evropských společenství - konkrétně v článcích 87 až 89, které jsou dále rozvedeny v sekundární komunitární legislativě, zejména v nařízení Rady ES č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 (ex-čl. 93) Smlouvy a v nařízení Rady ES č. 794/2004 ve věci formy, obsahu a dalších náležitostí notifikací a výročních zpráv.
Pod pojmem veřejná podpora (komunitární právo užívá termín „state aid“) se rozumí poskytnutí finančních prostředků z jakéhokoli veřejného rozpočtu, včetně rozpočtů krajských a obecních. Pod pojmem veřejná podpora tudíž spadají všechny formy – tj. dotace, úvěry s výhodným úročením nebo příspěvky na úhradu úroků, záruky za úvěry, osvobození od daně, snížení příspěvků na sociální zabezpečení, pronájem či prodej nemovitosti ve vlastnictví státu nebo kraje či obce za cenu nižší než tržní apod.
Roli centrálního koordinačního, poradenského, konzultačního a monitorovacího orgánu v oblasti veřejné podpory v České republice plní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - v souladu se zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Úřad spolupracuje s poskytovateli (státem, kraji, obcemi) v souvislosti s oznámením veřejné podpory Evropské komisi, jakož i během řízení před ní, vede evidenci veřejných podpor poskytnutých v České republice a předkládá o nich Evropské komisi výroční zprávu. O slučitelnosti veřejné podpory s komunitárním právem pak rozhoduje výlučně Evropská komise.
V případě veřejné podpory se tedy nejedná pouze o finanční prostředky přímo poskytnuté ze státního, resp. obecního nebo krajského rozpočtu, ale také o prostředky, které příjemce „ušetří“ v důsledku poskytnuté výhody. Na úrovni obcí může mít veřejná podpora často formu např. prodeje obecního bytového fondu právnické osobě (např. bytovému družstvu nebo jiné právnické osobě) za cenu nižší než tržní, poskytnutí pozemku pro výstavbu bytů za zvýhodněnou cenu, poskytnutí záruky stavebníkovi za úvěr na bytovou výstavbu, poskytnutí zvýhodněného úvěru na opravu či modernizaci bytového fondu apod.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je specializovaným odborným konzultačním místem; odpovědnost za poskytnutí veřejné podpory je plně na poskytovateli každé veřejné podpory z veřejného rozpočtu. Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně doporučuje, aby orgány krajů a obcí konzultovali každou formu potenciální veřejné podpory s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který event. upozorní orgány obce na nutnost notifikace takové podpory u Evropské komise.
Podle právního stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, shodného s právním stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, hrozí v některých případech privatizace obecního bytového fondu, že obce poskytují protiprávní veřejnou podporu. Podle shodného právního názoru obou úřadů se nejedná o veřejnou podporu v případě prodeje jednotlivých obecních bytů za cenu nižší než tržní fyzickým osobám – nájemcům bytů, protože se nejedná o zvýhodnění ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o založení ES. V případě prodeje obecních domů za cenu nižší než tržní právnické osobě vytvořené nájemci bytů (např. bytovému družstvu nebo spol. s.r.o.) by se však o veřejnou podporu jednat mohlo, a to z důvodu, že na bytová družstva je Evropskou komisí nahlíženo jako na podnikatele v oblasti bydlení a uvedeným způsobem by jim tak byla poskytnuta výhoda oproti jiným soutěžitelům (účastníkům trhu s byty).
Vzhledem k tomu, že odpovědnost za soulad poskytnuté veřejné podpory s komunitárním právem nese vždy poskytovatel, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj, v případě, že obec (městská část) nebo kraj poskytuje některé z výše uvedených podpor nebo privatizuje či pronajímá bytový nebo nebytový fond právnickým osobám za nižší než tržní ceny, postupovat v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory.
JUDr. Ivan Přikryl
náměstek ministra pro místní rozvoj