08.11.2022
Jak na dostupnost a udržitelnost bydlení?
Sdílené bydlení má mnohá pozitiva a je vhodné nejen pro mladé.
Alternativní modely bydlení mohou být pro část obyvatel velmi praktické, a to nejen po stránce ekonomické a právní. Podpora komunitních modelů bydlení řeší taky sociální problémy neekonomického charakteru (např. osamělost či pocit bezpečí), relevantní je zvýšení sociální diverzity a podpora mezigenerační koheze.
Sdílené bydlení je poměrně častý způsob zajištění ubytování pro studenty, mladé lidi, sezónní pracovníky, seniory a jiné komunity. Motivací pro participaci na sdíleném bydlení je nejen ekonomická výhodnost, ale taky komunitní charakter bydlení. V případě seniorů hraje roli i snaha zůstat v lokalitě, kde žili, pocit bezpečí a sdílení některých zdravotnických a sociálních služeb. V současné době se začíná prosazovat i tzv. participativní bydlení, které zahrnuje již širší okruh zájemců o dostupné a kvalitní bydlení. Jeho podstatou je vybudování společného bydlení pro předem domluvenou skupinu osob, která si sama volí nejen způsob vlastnictví a financování, ale i míru sdílení různého vybavení a společných prostorů v domě.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že různé skupiny obyvatel jsou díky vyšší míře sdílení a participace schopny nakonfigurovat ekologičtější standardy bydlení (často jsou pionýrskými projekty mitigačních a adaptačních opatření), ale také ovlivnit environmentální životní způsob obyvatel (např. podporou sdílení či rozvojem lokální ekonomiky). Nadto jsou skupiny schopny ovlivnit cenu bydlení, a tak i kýžený sociální mix, a to díky inovativním modelům financování bydlení, vnitřními socio-ekonomickými regulacemi a úsporami z rozsahu a z nalézání netržních řešení. Díky solidárním procesům (např. snížením nájmu v případě ztráty práce) a obecně díky vyšší míře sociální koheze jsou určité projekty participativního bydlení také strukturami, které poskytují elementární sociální síť. V neposlední řadě se často jedná o bytové soubory s unikátní architekturou a designem soukromých i komunitních prostor. Všechny tyto principy (komunitní, lokální, cirkulární, ekologické, solidární, sociální) z participativního bydlení dělají moderní formu bydlení a prostředí pro život, která reaguje na sociální a environmentální potřeby současnosti, a která může vytvářet žádoucí a v místě sociálně stabilizující komunity.
Podpora tohoto typu bydlení ze strany obcí může mít více rovin, od přípravy území (např. formou územní studie), přes informační a organizační podporu, až po přímé zapojení obce do takového projektu. V posledním případě se může jednat o podporu např. formou poskytnutí pozemku k výstavbě, spolupráce formou PPP projektu, nebo přímým vstupem (např. do družstva, které se stane stavebníkem a majitelem nemovitosti). Pro konkrétní cílové skupiny, jako mohou být např. senioři nebo mladé začínající rodiny, se stavebníkem může stát i sama obec. Optimální je, jsou-li budovy k tomuto způsobu užívání již projektovány a přizpůsobeny dispozičně, zařízením i technickým vybavením domů a jednotek. Sdílené bydlení má ovšem i potenciál efektivněji využít nemovitosti ve vlastnictví města (poněvadž rekonstrukce stávajících objektů probíhají výrazně rychleji než výstavba nových) a vytvářet kapacitní polštář pro řešení krátkodobého a střednědobého převisu poptávky po bydlení nad nabídkou.
Cílem aktuálně běžícího projektu „Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR“ je zjistit, jaké jsou možnosti a překážky participativního bydlení, jaké jsou potřeby jednotlivých aktérů a jakou roli by měla v tomto ohledu hrát města a obce v ČR. Výsledkem projektu bude metodika pro obce i manuál pro obyvatele, jak postupovat při hledání a realizaci dostupného bydlení, které spojuje přínosy ekologické výstavby s přínosy bydlení se sdílenými prostory či vybavením, utváří kvalitní prostředí pro život a rozvíjí participaci obyvatel na správě domu, sousedství i čtvrti. Nezanedbatelným přínosem je i možnost ušetřit na nákladech a maržích developera i realitního zprostředkovatele, na sdíleném vybavení, tj. peníze jsou vynaloženy jen na potřebné věci.
Více podrobností o problematice dostupného bydlení a 30 opatření na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení je možné najít v brožuře Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí, která je zveřejněna na stránce SMO ČR v sekci „publikace“ pod heslem „Zajímá vás otázka dostupného a udržitelného bydlení?“ (https://www.smocr.cz/cs/media/publikace/a/zajima-vas-otazka-dostupneho-a-udrzitelneho-bydleni-1). Výstupy projektu „Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR“ budou k dispozici volně ke stažení na stránce Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT v sekci „další aktivity“ (https://www.fa.cvut.cz/cs/fakulta/organizacni-struktura/ustavy/30-ustav-nauky-o-budovach/soucasti).
David Tichý a Lucia Dobrucká, Fakulta architektury ČVUT v Praze