16.12.2016

Informace k problematice zvýšení mezd řidičů autobusů

Nová vládní nařízení upravující mzdy řidičů v autobusové dopravě začnou platit od 1. ledna 2017. Svaz nesouhlasí s jejich zavedením bez finanční kompenzace jejich dopadů na rozpočty měst a obcí. Navíc nové úpravy nenastavují rovné podmínky a mnozí dopravci proto nyní požadují dorovnání po městech, aby zabránili odlivu řidičů.

Nová vládní nařízení (NV) upravující mzdy řidičů v autobusové dopravě začnou platit od 1. ledna 2017. Svaz nesouhlasí s jejich zavedením bez finanční kompenzace jejich dopadů na rozpočty měst a obcí. Navíc nové úpravy nenastavují rovné podmínky a mnozí dopravci proto nyní požadují dorovnání po městech, aby zabránili odlivu řidičů.

Požádali jsme statutární města a předsednictvo Komory měst, aby se města ke zvýšení mezd řidičů v autobusové dopravě nařízeními vlády vyjádřila. Mezi nejdůležitější zjištění dopadů nových vládních nařízení, která se linou většinou odpovědí jako „červená nit“, jsou zejména tyto názory na danou problematiku:

1. NV se řidičů městské hromadné dopravy (MHD) sice skutečně netýkají, avšak 90 % měst finanční prostředky dopravcům dorovnávat bude. Nejčastěji z obavy odlivu těchto řidičů, kterých je už nyní nedostatek.

2. Pro všechny by měly být stanoveny rovné podmínky. Dodržování principu: za stejnou práci náleží stejná odměna.

3. Požadovat po vládě ČR rozšíření platnosti těchto nařízení a následnou finanční kompenzaci i pro segment městské hromadné dopravy.

Nařízení vlády č. 336/2016 a č. 337/2016 se řidičů MHD skutečně netýkají, u nich žádná změna není. Týkají se pouze řidičů vnitrostátních autobusových linek (také označovaných jako příměstských linek). Na druhou stranu je třeba říct, že v této oblasti je situace velmi různorodá. Rozdíly jsou dány již tím, zda je dopravní podnik vlastněn městem či se jedná o soukromého dopravce, zda se jedná o přímé zadání veřejné zakázky anebo na základě veřejné soutěže. Dále záleží také na tom, jestli existuje kolektivní smlouva či ne. Hlavním pojítkem je, že by měly být stanoveny rovné podmínky pro všechny, tzn. dodržení principu, že za stejnou práci by měla náležet stejná odměna. Neměly by být rozdíly mezi jednotlivými skupinami řidičů - mezi řidiči MHD a vnitrostátních linek. Vzhledem k tomu, že i odměňování řidičů MHD a řidičů vnitrostátních linek je rozdílné, lze jednotně stanovit pouze výši základní mzdy. Výši základní mzdy tzv. „speciální minimální mzdu“ stanovila vláda svým nařízením pouze pro řidiče vnitrostátních linek a tím odstartovala vlnu dalších požadavků. Nyní ze strany řidičů MHD, resp. dopravců, kteří chtějí rovné podmínky, a snaží se o to prostřednictvím nároků na obce.

Města se obávají, že kvůli nařízením vlády budou mít nedostatek řidičů MHD. Již nyní se potýkají s jejich nedostatkem. Očekává se, že tento trend bude pokračovat s lepšící se ekonomickou situací v ČR, kdy je možné si vybírat lépe placenu práci. NV tyto problémy dále prohloubí. Řidiči pravděpodobně přejdou pracovat tam, kde dostanou vyšší mzdu. Nebo, v případě, kdy se ekonomice daří, přesedají na kamion, kde získají lukrativnější výdělek. Dopravci proto požadují peníze po městech, aby nedocházelo k odlivu jejich řidičů, protože za ně neseženou náhradu. Ti, co na zvýšení mezd od měst nedostanou, tak na to budou reagovat zřejmě tak, že prostředky, které dnes vypláceli formou odměn (motivační nenároková složka mzdy) převedou do povinné vyšší tarifní mzdy. Celkový objem takto upravených mezd řidičů pak ale nemusí být pro řidiče vyšší. Navíc toto řešení nevyřeší odliv řidičů, spíš naopak. Dále je třeba upozornit, že se na provozu podílejí i další zaměstnanci (dispečeři, mechanici atp.), ale pro ně žádné NV nevzniklo. Problém s nedostatkem řidičů ještě prohloubila transpozice evropské právní normy. Podle ní řidič autobusu, který má oprávnění skupiny D, může řídit autobus s kapacitou nad 16 míst až od 24 let (do listopadu 2014 to bylo 21 let). Čímž se věková hranice pro řízení „velkých“ vozidel posunula o 3 roky směrem nahoru. Znemožnila tak vznik učebního oboru „řidič“.

K výše uvedené problematice vydalo stanovisko Sdružení dopravních podniků ČR (usnesení odborné skupiny Personalistika při SDP), které říká: „Nařízení vlády je diskriminační z důvodu upřednostnění jednoho segmentu zaměstnanců v dopravě, a to řidičů linkové autobusové dopravy. Toto opatření bude ve svém důsledku znamenat nerovnost v konkurenčním prostředí v oblasti veřejné dopravy a zvýšenou fluktuaci řidičů MHD, která následně může ohrozit zajištění základní dopravní obslužnosti měst a obcí. Vláda ČR by měla zvážit rozšíření platnosti tohoto nařízení a následnou finanční kompenzaci i pro segment městské hromadné dopravy.“

Téměř 90 % měst, která odpověděla na dotazy Svazu, uvádí, že NV vyvolá zvýšené výdaje města. Dopravní podniky již o prostředky na navýšení mezd řidičů MHD požádaly. Obávají se odlivu řidičů MHD. Nárůst nákladů se projeví zhruba ve výši 3 – 3,40 Kč na 1 km a v průměru města zvyšují mzdy řidičů MHD o 5 %. Všechny obce a města uvádí, že největší problém je již zmiňovaný nedostatek řidičů (odchody do starobního důchodu, silná konkurence , kdy lepší nabídky způsobující odchod řidičů). Města dále uvádějí, že stejný vliv má i zvýšení minimální mzdy. Vyvolá nárůst mezd u vybraných kategorií zaměstnanců, což poté vede k růstu cen nakupovaných služeb (úklid, ostraha).

V této věci proto předseda Svazu František Lukl na konci listopadu zaslal dopis premiérovi. Informoval ho o nesouhlasu Svazu se zásahem vlády do mezd zaměstnanců v autobusové dopravě a požádal o finanční kompenzaci městům a obcím za navýšení mezd zaměstnanců v autobusové dopravě. Pan premiér odpověděl, že kompenzace nebudou prozatím poskytnuty ani krajům, jelikož Ministerstvo financí kompenzování nákladů na mzdy řidičů nepředpokládá. Obce vzhledem k tomu, že zajišťují dopravní obslužnost v rámci své samostatné působnosti, tak mají tyto zvýšené výdaje hradit ze svých rozpočtů. Především z daňových příjmů, které v roce 2017 dle predikce vzrostou o 4,3 %.

Svaz přesto nadále trvá na svých argumentech. Proto František Lukl napsal panu premiérovi druhý dopis s informací o dopadech tohoto rozhodnutí na města a obce a se žádostí o schůzku. Celé znění dopisů si můžete přečíst níže.