24.10.2011

Nejvyšší soud se vyjádřil k odškodňování úrazů chodců na neuklizených chodnících

Nejvyšší soud ČR v rámci sjednocování soudní praxe přijal v říjnu tohoto roku právní názor k odškodňování úrazů chodců na kluzkých či neuklizených chodnících. Svým rozhodnutím poměrně striktně určil, kdy existuje možnost dosáhnout tohoto odškodnění.

Nejvyšší soud ČR v rámci sjednocování soudní praxe přijal v říjnu tohoto roku právní názor k odškodňování úrazů chodců na kluzkých či neuklizených chodnících. Svým rozhodnutím poměrně striktně určil, kdy existuje možnost dosáhnout tohoto odškodnění.

Pokud totiž chodec ví, že chodník není uklizený, je na něm námraza a přesto se na něm pohybuje tak, že tyto faktory nebere v úvahu, potom dle názoru Nejvyššího soudu v případě úrazu nemůže odškodnění očekávat.

Nejvyšší soud dospěl k tomuto názoru na základě sporu občana z Ostravy (sp. zn. 25 Cdo 1713/2008), který kolem třetí hodiny ranní utrpěl úraz na neposypané místní komunikaci a žaloval majitele chodníku o bolestné ve výši 54 tisíc korun. Okresní soud v Ostravě mu vyhověl, ale v rámci odvolacího řízení Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl. Podle krajského soudu chodec věděl, v jakém stavu je chodník a bylo prokázáno, že věděl o namrzlém stavu a mohl tedy předvídat, že chůze na takovém chodníku vyžaduje zvláštní opatrnost. Navíc v této noční době, kdy teplota klesla pod bod mrazu, ani nebylo v silách majitele chodníku námrazu odstranit.

Odškodnění by tedy chodec mohl očekávat pouze v případě, že dojde k nečekané změně, kterou nemohl předpokládat (například dojde k náhlé změně počasí a chodník se nečekaně změní v ledovku) a účinně na ni reagovat. Pokud totiž vstupuje na chodník, který nese znaky zimního počasí, pak se musí chovat podle této situace, která je mu předem známa a té přizpůsobit pohyb a své chování.

Upozorňujeme však, že stanovisko Nejvyššího soudu nijak nezbavuje majitele chodníků povinnosti udržovat jejich schůdnost.