24.02.2022

Jak upravila nová vláda původní návrh Strategického plánu SZP? Přinášíme Vám stručný přehled témat, která jsou relevantní pro samosprávy

Koncem ledna odeslala nová vláda do Bruselu upravený návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro období 2023 -2027. Návrhu předcházela hlasitá diskuze a demonstrace, ve které se na jedné straně ozývaly velké zemědělské podniky, kterých je v České republice výrazně více než v jiných evropských zemích, na straně druhé pak bylo slyšet zástupce soukromých a menších vlastníků, kteří dlouhodobě kritizovali nastavení systému podpory. Jak tedy vypadá návrh, který odešel nedávno do Bruselu v těch oblastech, které jsou pro obce relevantní? S jakou částkou je počítáno na pozemkové úpravy a jaká podpora je v návrhu zaslaném Evropské komisi určena vlastníkům lesů?

Reflexe vybraných aspektů návrhu Strategického plánu SZP z pohledu územní samosprávy v ČR (verze SP SZP ČR 28. 1. 2022)

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) připravilo na konci ledna 2022 návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2023-2027, který byl následně odeslán Evropské komisi k posouzení. Podle veřejně dostupných informací by tento proces připomínkování měl trvat přibližně do konce dubna 2022, a MZe následně bude celý strategický dokument finalizovat. Předmětem tohoto krátkého článku je představit vybrané parametry v nastavení návrhu Strategického plánu ČR pro Společnou zemědělskou politiku v období 2023 – 2027, a to z pohledu územní samosprávy v ČR. Jednotlivých bodů je v novém návrhu (verze 28. 1. 2022) velké množství, a proto je pozornost zaměřena jen na nejvýraznější témata, tj. finanční rámec a podmínky financování, a dále vybrané tematické aspekty v rámci EAFRD. Pro aktivity SMO ČR jsou velmi důležité připravované aktivity týkající se práce s krajinou a extravilánem obcí.

Východiska nastavení SP SZP/PRV 2021 – 2027:

Nově bude zavedena povinnost vyčlenit nejméně 35 % zdrojů 2. pilíře na plnění klimatických a environmentálních cílů, tzv. ringfencing (čl. 86(2)). Do tohoto podílu se započtou výdaje 2. pilíře v rámci cílů: D (klima), E (přírodní zdroje), F (biodiverzita), a to včetně investičních. Samostatný ringfencing pro zelené investice nebude aplikován. Zároveň budou: z 50 % započteny i výdaje na intervenci ANC (cíl A –příjmy) ze 100 % výdaje na dobré životní podmínky zvířat (cíl I –bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat).

Strategický plán SZP na období 2023-2027 pro Českou republiku (verze 28. 1. 2022):

Jaký finanční rámec je tedy v novém návrhu nastaven? V rámci EAFRD je plánována vyšší míra spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % (v předcházejícím programovém období 2014-2020 byla míra kofinancování pouze ve výši 35 %). Finanční nástroje nejsou v rámci EAFRD v ČR v plánovány z důvodu zvýšené míry kofinancování a také s ohledem na fungující úvěrové nástroje poskytované PGRLF. V rámci SZP EU tak bude nejvíce prostředků v ČR poskytnuto již tradičně na tzv. přímé platby, v jejichž rámci jsou však nově upraveny podmínky pro redistributivní platbu (tj. platba na první hektary), která bude zahrnovat celkově 23 % z celkového rozpočtu na přímé platby. Příslušná alokace zohledňuje velikost malých a středních zemědělců, a proto bude platba poskytována na maximálně 150 ha všem žadatelům bez ohledu na celkovou výměru kterou obhospodařují;

Maximální plánovaná částka pro investiční dotace bude při tomto novém nastavení 30 mil. Kč. tj. 1,16 mil. EUR. V předchozích programových obdobích se jednalo až o částku 150 mil. Kč. Cílem úprav provedených MZe pod vedením nové vlády je snaha více se soustředit na malé a střední zemědělské podniky.

Vybrané tematické aspekty EAFRD

Pozemkové úpravy – představují dlouhodobě důležitý nástroj ochrany půdy v ČR a s ohledem na klimatický vývoj v posledních letech jde o eliminaci rizik spojených s vodní erozí. V novém období tak bude kladen důraz při výběru projektů akce zaměřené na omezení dopadu zemědělského sucha, na ochranu zemědělské půdy před erozí nebo povodněmi, na zlepšení vodního režimu v krajině, nebo na ekostabilizační opatření v krajině. Pozemkové úpravy však mají velký význam i pro zajištění kvalitní infrastruktury pro lesní hospodářství. I přesto je v období 2023 – 2029 plánovaná finanční alokace na toto opatření přibližně o cca 25% nižší (tj. 105,4 mil. EUR, tj. cca 2,6 mld. Kč) v porovnání s obdobím 2014 – 2020, ve kterém bylo schváleno v rámci opatření 4.3.1 Pozemkové úpravy celkem 335 žádostí za 3,4 mld. Kč. SMO ČR se tématu pozemkových úprav dlouhodobě věnuje a upozorňuje MZe naopak na nutnost navýšení objemu finančních prostředků a zjednodušení a urychlení procesu pozemkových úprav. V současné době připravuje SMO na návrh Pracovní skupiny Venkov, zemědělství, lesnictví pozici k tématu PÚ. Tato bude projednána jak s novou vládou, tak s novým vedením MZe.

LEADER - Alokace pro LEADER byla stanovena jako 5 % rozpočtu EAFRD po převodu z EAFRD s mírou kofinancování 65% ze státního rozpočtu, což činí celkovou částku veřejných výdajů cca 201 mil. EUR. Zkušenosti s implementací metody LEADER ukazují, že místní akční skupiny hrají v rozvoji venkova nezastupitelnou roli – na základě místní strategie se realizují projekty, které pomáhají řešit specifické problémy dané lokality efektivněji než centrálně řízené programy. Významné jsou i synergie s programy ESIF.

Také podpora v oblasti lesního hospodářství může mít pro obce mají velký, protože jsou způsobilými příjemci, pokud působí v roli vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů. Podpory budou opět poskytovány na tzv. pětileté závazky, přičemž ve strategickém dokumentu jsou již uvedeny konkrétní paušální platby na hektar. V tomto kontextu jsou v novém období 2023+ relevantní tyto intervence:

25.70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost
26.70 - Péče o založený agrolesnický systém
29.70 - Lesnicko-environmentální platby – Biodiverzita
30.70 - Lesnicko-environmentální platby – Genofond
35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství.
36.73 - Investice do lesnické infrastruktury
38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch
40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích
41.73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu
42.73 - Založení agrolesnického systému
43.73 - Neproduktivní investice v lesích
44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin

Akce týkající se lesního hospodářství jsou zaměřeny primárně na zlepšení zdravotního stavu a odolnosti lesních porostů. Jedná se o úpravu porostní skladby prostřednictvím ochrany zpevňujících dřevin, obnovu lesů po kalamitách a rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Ke stabilizaci lesních porostů přispěje i zajištění vodního režimu v lesích. Zachování stálých kultur (lesy, sady, vinice) posiluje stabilní sekvestrační schopnost.

A jak vypadá další proces v přípravě strategického plánu SZP? Komise má nyní tři měsíce na připomínkování a stanovisko, podle kterého musí následně MZe dokument upravit.

Na schválení upraveného dokumentu má EK šest měsíců, ty se ale počítají až od opětovné úpravy dokumentu ze strany MZe. Vzhledem k tomu, že nové podmínky mají platit již od 1.1.2023, moc času na úpravy už nebude. O vývoji a případných dalších úpravách návhru Vás budeme samozřejmě dále informovat.

Doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.
Mgr. Monika Štěpánová, SRRZV

Projekt je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.