2. Činnost
  3. Dotace
  4. Možnosti obcí v rámci politiky rozvoje venkova EU v období 2023–2027: východiska, geopolitika, plošné a projektové intervence

04.01.2023

Možnosti obcí v rámci politiky rozvoje venkova EU v období 2023–2027: východiska, geopolitika, plošné a projektové intervence

Přinášíme vám podrobnosti o schváleném Strategickém plánu Společné zemědělské politiky pro období 2023-2027. Článek je zaměřen jednak na obecná východiska strategického plánování EU a aktuálních geopolitických výzev a zároveň představuje výčet klíčových možností pro financování v rámci plánovaných plošných a projektových intervencí politiky rozvoje venkova EU.

Česká republika v říjnu 2022 zamířila k pomyslnému „finálnímu tahu na branku“ v přípravách na financování rozvoje venkova v období 2023 až 2027. Vláda České republiky svým usnesením č. 860 dne 12. 10. 2022 schválila Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (MZe, 2022a), který nově představuje zastřešující strategický dokument pro implementaci klíčových nástrojů Společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen SZP EU). Jedná se již o druhou oficiální verzi tohoto dokumentu, kterou ČR předložila Evropské komisi k již finálnímu schválení. První verze strategického plánu byla odeslána k připomínkám Evropské komise již na konci ledna 2022. Připomínkovací proces trval do konce dubna 2022, přičemž ČR následně vypořádávala připomínky a komentáře Evropské komise, což vyústilo ve výše uvedené usnesení Vlády ČR. Aktuálně (tj. listopad 2022) je Evropské komisi předložena revidovaná verze strategického plánu a očekává se její finální schválení, případné finální technické komentáře ze strany Evropské komise (MZe, 2022b).

Všeobecně je již dlouhodobě známo, že politika rozvoje venkova EU představuje druhý pilíř SZP EU, což do značné míry předurčuje její dominantní obsahové zaměření. Tím je především správa krajiny zemědělskými subjekty, dále investice do zemědělských struktur, lesnictví, inovací, a také investice v rámci metody LEADER. Významnější socioekonomické přesahy v nezemědělském pojetí rozvoje lze najít jen okrajově (zejména projekty v rámci LEADER či diverzifikace nezemědělských aktivit). Jedná se však o dlouhodobou vnitřní charakteristiku této politiky, což jí proto činí jednu z nejkontroverznějších hospodářských politik EU (viz např. Pelucha, Kveton, 2017; Pelucha and Kasabov, 2020). S touto premisou však v současné situaci nic zásadního nelze udělat, a proto je vhodné se podívat alespoň na základní přehled možností pro financování ze strany venkovských obcí v období 2023–2027.

Hlavním účelem tohoto příspěvku je tudíž shrnout výslednou podobu Strategického plánu SZP na období 2023 – 2027, a to z hlediska obecných východisek strategického plánování EU a aktuálních geopolitických výzev na straně jedné, a na straně druhé pak konkrétně představit výčet klíčových možností pro financování v rámci plánovaných plošných a projektových intervencí politiky rozvoje venkova EU.

Makroekonomický a geopolitický význam SZP EU

Sektor zemědělství má sice v rámci HDP EU sice zanedbatelný vliv (cca 1,5 %), nicméně má z hlediska svého fungování výrazné přesahy do dalších sektorů, zejména návazný potravinářský a chemický průmysl, z hlediska vybavenosti pak také na strojírenský průmysl. Provázanost sektoru zemědělství s dalšími obory tedy činí tento sektor ve finále více než výjimečným, nicméně klíčová unikátnost spočívá v jeho politickém a zejména geopolitickém pojetí. Politická dimenze činí tento sektor zvláštním již historicky z doby prvopočátku formování evropského integračního procesu v 50. a 60. létech 20. století, kdy SZP měla zcela dominantní roli v rozpočtu tehdejšího Evropského hospodářského společenství. Klíčové politické důvody byly zejména snaha o zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti, které měly své jasné opodstatnění zejména v poválečné ekonomické situaci v Evropě. Po eskapádách nadbytku v zemědělské produkce v 70. a 80. letech 20. století pak došlo k několika reformám, které vedly v 90. létech a na začátku nového milénia k postupnému odklonění dotací od produkce a většího důrazu na nutné řešení environmentálních důsledků konvenčního zemědělského hospodaření (dnes se v této tématice zdůrazňuje zejména změna klimatu), což dále doplnily i nástroje širšího socioekonomického rozvoje venkova v období 2007–2013. V předchozím programovém období 2014–2020 však došlo k opětovnému nárůstu významu zemědělství i v sekci rozvoje venkova a nástroje širšího socioekonomického rozvoje venkova byly přemístěny zpět do kohezní politiky EU. V druhém pilíři SZP EU tak zůstaly zejména podpory v rámci metody LEADER, diverzifikace nezemědělských činnosti, podpora inovací a také lesnictví, které rovněž obce v ČR často řeší ve svých katastrálních územích.

Ne jinak tomu bude i v dalším navazujícím období 2023–2027, jehož kontext je nově doprovázen i dalšími geopolitickými a makroekonomickými souvislostmi. Jedná se zejména o zkušenosti z období pandemie Covid-19, která zásadním způsobem ovlivnila fungování řady sektorů a oborů (vč. zemědělství a potravinářství) a zvýraznila potenciální rizika z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti v období přísných celospolečenských restriktivních opatření. Na toto dvouleté pandemicky ovlivněné období navázala zcela nová geopolitická situace spojená s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a návazné válečné důsledky. Kromě děsivých válečných „obrázků“, které lze sledovat dnes a denně ve sdělovacích prostředcích, se dále promítají související důsledky v makroekonomickém vývoji, zejména pak dramatickým zesílením míry inflace nejen v evropském prostoru. Tímto vývojem padají dosavadní paradigmata platná pro období stabilního tržního prostředí, který má své cykly způsobené běžnými jevy v ekonomice (nikoliv válečné či pandemické). I z tohoto důvodu tak roste význam současných podpor v rámci SZP EU do zemědělství z hlediska zajištění dostupných potravin v zemích EU. To bude vyžadovat v nejbližších letech zejména vyřešení vysoké závislosti na dovozu potřebných surovin k výrobě hnojiv z Ruska a Běloruska a zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Bude nezbytné více než kdy jindy se zaměřit na inovace nejen v zemědělské produkci, ale také na inovace ovlivňující procesy ve výrobě, jejichž prostřednictvím se posílí dlouhodobě konkurenceschopnost zemědělské produkce. Příkladem budiž zkušenosti Nového Zélandu, který prostřednictvím významné aplikace inovací ve výrobě překonal v 90. letech minulého století reformu hospodářství spojenou s poklesem dotací do tohoto sektoru. V zemích EU se určitě dotace snižovat nebudou, ale předpokládané podpory pro inovace v období 2023+ jsou jednoznačně dobrým přístupem, který je nutné využít.

Potravinová bezpečnost a soběstačnost je sice v zemích EU často skloňována, nicméně je nutné dodat, že dotační prostředky EU jsou dále v členských zemích EU doplněny řadou dalších nástrojů skrytého financování (např. různé míry odvodů do sociálního pojištění či široké spektrum různých daňových úlev), které není nijak koordinováno a činí tak trh pro zemědělství spíše komplikovaným a do značné míry i nerovným ve svém prostředí. Je věcí Vlády ČR, aby adekvátně tyto rozdíly v zemích EU reflektovala.

 

Plošné a projektové intervence politiky rozvoje venkova EU pro obce v období 2023–2027

Z úvodní části tohoto příspěvku vyplývá, že do konce roku 2022 by měl být schválen strategický plán pro SZP EU v ČR, a od jara 2023 budou postupně spouštěny jednotlivé výzvy pro podávání žádostí o dotaci. Strategický plán obsahuje celkem 3 okruhy potenciálních dotací, tj. (1) přímé platby, (2) sektorové intervence, (3) rozvoj venkova. Právě třetí okruh dotací je částečně vhodný i pro obce a zahrnuje plošné a projektové intervence.

Plošné intervence Strategického plánu SZP vhodné pro obce mají v zásadě nárokový charakter po splnění stanovených podmínek a budou mít předpokládaný příjem žádostí do 15. května daného kalendářního roku, a to počínaje rokem 2023. Jedná se o:

  • 25.70: Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost (následující rok po založení)

Touto intervencí bude podporována péče o lesní porost založený v rámci intervence Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu, a to po dobu následných pěti let po založení. Zároveň bude poskytována náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku, a to po dobu 10 let. Pokud jsou vlastníky zalesněného pozemku veřejné orgány, podpora je poskytována pouze na náklady na péči o založený porost.

  • 29.70 + 30.70: Lesnicko-environmentální platby - biodiverzita, genofond

Cílem je zachování porostního typu hospodářského souboru v oblastech Natura 2000 a v ZCHÚ nebo habitatových stromů v hospodářských lesích (nové opatření). Kompenzovány jsou zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování vybraných porostních typů hospodářských souborů (jedlový, dubový, bukový, ostatní listnaté, výmladkový les) místo jejich přeměny na porostní typy hospodářských souborů s nižší ekologickou hodnotou (smrk) nebo zachování a ochranu habitatových stromů s určitými typy stromových mikrostanovišť, a dále provádění specifického managementu k jejich ochraně. V případě titulu Genofond je podporován sběr osiva šetrnými technologiemi nepoškozujícími stromy. Cílem je sběr osiva z uznaných zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu. Způsobilí příjemci jsou vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesů a jejich sdružení a spolky. V případě státní půdy může být podpora poskytnuta pouze tehdy, hospodařili na ní soukromý subjekt nebo obec.

Projektové intervence nemají nárokový charakter, musí splnit stanovené podmínky ve strategickém plánu a následně bude vždy probíhat hodnocení projektových žádostí a jejich případné schvalování pro podporu. Předpokládaný příjem žádostí o podporu je různorodý a je níže upřesněn u jednotlivých typů projektových intervencí:

  • 53.77 - Podpora operačních skupin a projektů EIP (Evropské inovační partnerství) – V této intervenci bude možné částečné zapojení obcí za určitých podmínek, např. pokud jsou držitelem/vlastníkem lesa. V případě lesnictví se bude jednat pouze o inovace bez investice. Předpokládaný příjem žádostí dle plánu výzev, jaro/léto (předběžně květen–červenec 2023).
  • 36.73 - Investice do lesnické infrastruktury
  • 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství
  • 40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích
  • 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch
  • 39.73 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin
  • 43.73 - Neproduktivní investice v lesích
  • 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin

Obce mají velký význam v oblasti lesního hospodářství, protože jsou způsobilými příjemci, pokud působí v roli vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů. Podpory budou opět poskytovány na tzv. pětileté závazky, přičemž ve strategickém dokumentu jsou již uvedeny konkrétní paušální platby na hektar. Předpokládaný příjem žádostí dle plánu výzev, tj. podzim, předběžně říjen 2023.

  • 46.73 - Pozemkové úpravy

Pozemkové úpravy představují dlouhodobě důležitý nástroj ochrany půdy v ČR a s ohledem na klimatický vývoj v posledních letech jde o eliminaci rizik spojených s vodní erozí.  V novém období tak bude kladen důraz při výběru projektů akce zaměřené na omezení dopadu zemědělského sucha, na ochranu zemědělské půdy před erozí nebo povodněmi, na zlepšení vodního režimu v krajině, nebo na ekostabilizační opatření v krajině. Pozemkové úpravy však mají velký význam i pro zajištění kvalitní infrastruktury pro lesní hospodářství. Pozemkové úpravy v katastrálních územích obcí budou opět provádět jako dosud Krajské pobočky Státního pozemkového úřadu. Předpokládá se kontinuální příjem žádostí od podzimu 2023.

  • 52.77 – LEADER

Představuje dlouhodobě osvědčený nástroj politiky rozvoje venkova EU, jehož cílem je podnítit aktivitu na venkově a zlepšit kvalitu života. V rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou podporovány projekty připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňují cíle SCLLD, budou vybrané příslušnou místní akční skupinou (MAS) a zároveň budou v souladu se Strategickým plánem SZP. Mělo by se jednat o investiční a neinvestiční výdaje dle typu projektu a jeho zaměření, např. investice do staveb, technologií, infrastruktury. V rámci MAS tak budou sledovány aktivity zaměřené na zemědělské podnikání a zemědělskou infrastrukturu, zpracování produktů a jejich uvádění na trh, podnikání v lesnictví a lesnické aktivity, nezemědělské podnikání, občanskou vybavenost, a také spolupráce MAS. Kontinuální příjem žádostí se předpokládá od roku 2024, od jara 2023 se očekává příjem Programových rámců SP SZP.

Venkovské obce však dlouhodobě sledují a řeší komplexní socioekonomický rozvoj ve svém území, tudíž zástupci těchto obcí by měli sledovat a případně stimulovat zájem zemědělských podnikatelů o další možnosti v poskytovaných dotacích, které mohou rozvíjet venkovské lokality, např. diverzifikací ekonomických činností či podpora inovací. K tomuto se přímo vážou intervenční tituly 45.73 - Investice do nezemědělských činností a 49.75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce, jejichž prostřednictvím mohou být ve venkovských obcích zlepšeny podmínky pracovních příležitostí, stabilizace rozvoje podnikání a v neposlední řadě také udržení obyvatel na venkově. Role inovací v geopolitickém prostředí je zmíněna výše, a k tomu budou sloužit zejména 51.77 - Inovace při zpracování zemědělských produktů a 50.77 - Inovace v zemědělské prvovýrobě, ve kterých budou podporovány projekty s minimálně dvěma zástupci, tj. sektoru zemědělství, resp. potravinářství/výrobci krmiv/surovin, které dále doplní subjekt výzkumné instituce. Tyto formy spolupráce se významně osvědčily již v předchozích programových obdobích a je vhodné je i nadále stimulovat.

Prof. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.
Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická Praha

Zdroje:

  • MZe (2022a). CS - Strategický plán SZP na období 2023-2027. Ministerstvo zemědělství ČR, verze 30/09/2022.
  • MZe (2022b). Společná zemědělská politika 2022-2023. Ministerstvo zemědělství ČR. Infobrožura. Dostupné z: https://eagri.cz/public/web/file/708254/SZP___Infobrozura.pdf 
  • MZe (2022c). STRATEGICKÝ PLÁN SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY 2023–2027: Environmentální opatření od roku 2023. Ministerstvo zemědělství ČR. Dostupné z: https://eagri.cz/public/web/file/708252/SZP___Environmentalni_opatreni_od_roku_2023.pdf 
  • MZE (2022d). STRATEGICKÝ PLÁN SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY 2023–2027: Typy podpor od roku 2023 –projektové intervence. Ministerstvo zemědělství ČR. Infobrožura. Dostupné z: https://eagri.cz/public/web/file/708256/SZP___Projektove_intervence.pdf 
  • USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. října 2022 č. 860 o Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027
  • PĚLUCHA, Martin, KASABOV, Edward, aj. Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy [online]. 1st Edition. Abingdon : Routledge, 2020. 242 s. Regions and Cities. ISBN 978-0-367-35658-3.
  • PĚLUCHA, Martin, KVĚTOŇ, Viktor. The role of EU rural development policy in the neoproductivist agricultural paradigm. Regional studies [online]. 2017, roč. 51, č. 12, s. 1860–1870. eISSN 1360-0591. ISSN 0034-3404. DOI: 10.1080/00343404.2017.1282608.