28.05.2024

Revoluce v kohezní politice EU: Co nás čeká v období 2028+?

Přípravy na nové programové období 2028+ v rámci Evropské unie jsou v plném proudu. Na úrovni institucí EU i jednotlivých členských států probíhají intenzivní debaty, analýzy a evaluace, které mají za cíl připravit co nejlepší podmínky pro budoucí programy. V tomto článku vám přinášíme přehled hlavních změn a výzev, které nás čekají.

Klíčové změny a nové trendy

Kohezní politika, základní nástroj EU pro podporu ekonomické a sociální soudržnosti, bude v novém programovém období 2028+ čelit zásadním změnám. Hovoří se o revoluci víceletého finančního rámce EU a jeho nástrojů. Země čistých plátců, které do rozpočtu EU přispívají více, než z něj čerpají, volají po radikálních úpravách. Některé návrhy prosazují sektoralizaci finančních prostředků a odklon od tradičních principů kohezní politiky, jak ji známe dnes. 

Velmi pravděpodobně se budoucí programy budou inspirovat principy fungování tzv. Nástroje pro oživení a odolnost, v České republice realizovaného jako Národní plán obnovy, a to především jeho hlavním rysem – provázáním plnění cílů a reforem s investicemi.

Jedním z hlavních trendů je důraz na strategické technologie, kritické materiály, čistý průmysl a konkurenceschopnost evropských firem. V kontextu bezpečnostních hrozeb s největší pravděpodobností vzroste také podpora obranného průmyslu a v perspektivě dalších let se připravuje rozšíření EU o nové členské státy, což bude zásadní vliv především na velikost národních obálek. 

Zásadními výzvami, vedle změny klimatu a migrace, jsou pro Evropu negativní demografický vývoj a potřeba sociální soudržnosti. Budoucí směřování kohezní politiky také významně ovlivní nadcházející volby do Evropského parlamentu, jeho složení a následné ustanovení nové Evropské komise, která začne připravovat první návrhy pro programové období 2028+.

Pokud má být koheze zachována včetně jejích hlavních principů (konvergence, place-based přístup, zacílení na rozvoj regionů), je nutné mobilizovat všechny aktéry pro její obhajobu.

Přípravy na úrovni EU

Pojďme se podívat na významné události, které se v přípravě nového programového období odehrály na úrovni EU.

Více než rok pracovala speciální pracovní skupina odborníků na kohezi zřízená pod DG pro kohezi a reformy na zprávě, jejímž cílem bylo učinit první výkop do debat nad budoucností kohezní politiky po r. 2027.  V roce 2024 zveřejnila High Level Reflexion Group on Cohesion Policy svoji představu, která podporuje pokračování kohezní politiky, avšak tak, aby reagovala na aktuální výzvy a podporovala ekonomickou konkurenceschopnost Evropy. Zpráva odhaluje fakt, že konkurenceschopnost EU se oproti minulým rokům snížila (oproti r. 1991 o 25%), 60 mil. obyvatel EU žije v regionech, které mají HDP nižší než v r. 2000. a 75 mil. obyvatel v regionech s téměř nulovým ekon. růstem – dohromady to čítá 1/3 populace EU.

Následně v březnu 2024 Evropská komise vydala 9. kohezní zprávu, která sice konstatuje pozitivní efekt kohezní politiky na vyrovnávání rozdílů mezi regiony a ekonomický růst, avšak upozorňuje na to, že ne všechny regiony v EU rostou rovnoměrně, u některých se růst zabrzdil a některé se dostávají do tzv. rozvojové pasti. Zpráva podtrhuje, že kohezní politiku je nutné modernizovat a modifikovat. 

V souvislosti s vydáním kohezní zprávy se v dubnu v Bruselu konalo 9. kohezní fórum. Jako jeden z vystupujících se zúčastnil také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který prezentoval české stanovisko kohezní politiky – politiky pro všechny regiony EU, politiky, která bude respektovat specifika členských zemí a vycházet z jejich potřeb. Podtrhl potřebu zapojit místní aktéry do programování a implementace, propojit investice s reformami a snížit administrativní zátěž spojenou s realizací projektů.

Česká republika a její budoucí výzvy

Česká republika jednoznačně prosazuje zachování politiky soudržnosti pro všechny evropské regiony a na všech úrovních zdůrazňuje její přínosy. V rámci svého předsednictví ve V4 a byla 14. května v Praze přijata společná deklarace k budoucnosti politiky soudržnosti, ke které se připojilo celkem 11 zemí. Signatáři mimo jiné požadují adekvátní rozpočet pro kohezní politiku 2028+, zachování podpory pro všechny regiony a větší flexibilitu při promítnutí národních priorit.

Pro Českou republiku, jejíž regiony v celoevropském srovnání ekonomicky rostou, bude v novém období klíčové dobře nastavit tematické zacílení budoucích prostředků a způsob jejich distribuce.  

Podle dostupných dat se pozice zaostávajících regionů nezlepšuje a je třeba efektivně zacílit podporu tam, kde je to nejvíce potřeba. Důležitým přístupem bude podpora absorpční kapacity v území a posílení administrativních kapacit. 

Je jisté, že financí z EU bude méně, otázkou zůstává, o kolik. V tomto kontextu se ČR bude ubírat směrem k mnohem většímu využití finančních nástrojů než v aktuálním programovém období, které bylo založeno především na dotacích.

Ministerstvo pro místní rozvoj zapojuje do debat také územní partnery a další aktéry, zejména v rámci Pracovní skupiny Koheze 2028+ nebo obnovené Meziregionální pracovní skupiny, kde probíhají diskuse o nastavení budoucí kohezní politiky v ČR, jejího tematického zacílení nebo samotné implementační architektury pro distribuci evropských fondů. 

V rámci příprav na nové programové období 2028+ Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje novelizaci zákona o podpoře regionálního rozvoje. Tento krok je nezbytný pro kodifikaci integrovaných nástrojů CLLD a metropolitních oblastí a aglomerací, které hrají klíčovou roli v regionálním rozvoji.

Před námi je mnoho výzev, ale také příležitostí. Je nezbytné, aby starostové měst a obcí byli aktivními partnery v procesu příprav a implementace nové kohezní politiky. Společně můžeme zajistit, aby budoucí programové období přineslo pozitivní změny a podporu pro naše regiony.

 

Gabriela Hůlková

Sekce regionálního rozvoje, zahraničních vztahů a projektů