20.12.2010

Obce mají představu, jak s evropskými penězi zacházet. I po roce 2013.

Svaz měst a obcí České republiky v návaznosti na debatu, která se rozbíhá kolem budoucího čerpání evropských fondů po roce 2013, připravil pozici k otázkám, které se budoucího čerpání EU fondů týkají. Představu o využití evropských peněz mají jak venkovské obce, tak i větší města.

 

Svaz měst a obcí České republiky v návaznosti na debatu, která se rozbíhá kolem budoucího čerpání evropských fondů po roce 2013, připravil své stanovisko k otázkám, které se budoucího čerpání EU fondů týkají. Představu o využití evropských peněz mají jak venkovské obce, tak i větší města. 

Proč se ale už nyní zabývat tím, co bude platit až někdy po roce 2013? Odpověď je jednoduchá – protože jde o nemalé peníze. Evropské fondy tvoří významnou část rozpočtů obcí – jde až o 5 % a v některých případech i více, zejména pokud jde o malé obce. Ze současného balíku evropských peněz na operační programy bylo k dubnu 2010 pro obce vyčleněno 33 mld. Kč, a pokud bychom do údajů zahrnuli i čerpání organizacemi zřizovanými obcemi, zvýší se číslo na 95,29 mld. Kč. Hovoříme o penězích, které mají obce k dispozici od roku 2007, kdy začalo nynější programovací období. Evropské peníze jsou důležitým zdrojem pro investiční rozvoj a pro malé obce jsou klíčové. Musíme si proto o ten příští balík, který přijde po roce 2013, umět říci. A to právě teď, protože za pár měsíců může být pozdě.

O čem se diskutuje? Téma lze rozdělit na dvě roviny – jednak musím přesvědčit Unii, aby peníze šly na skutečné potřeby, a ne zbytečnosti. Součástí je stanovení okruhů, kam peníze směřovat, a diskuze o objemech peněz na rozvoj měst a venkova a na zemědělství a přímé platby. Zde je nutné se soustředit i na naše ministerstva a úřady, které mají odpovědnost za řízení evropských peněz a přesvědčit je o tom, že víme, kam by EU peníze měly jít. Druhá rovina je o tom, jak to udělat u nás, aby se peníze dostaly tam, kde jsou nutné, aby jich bylo tak akorát a aby pokud možno neexistovaly překážky, které by jejich využití činily těžší, než je nezbytně nutné.

Jaké jsou tedy představy Svazu o využití EU fondů po roce 2013 u nás? Začněme od věcí, které obce vidí jako nejpalčivější, protože se s nimi denně setkávají. Stále omílaný požadavek na jednodušší administrativu u projektů. Tato oblast má dvě roviny – administrativu, kterou si vytváříme zde, v České republice, sami (často pod rouškou toho, že ji po nás chce Unie), a překážky, které skutečně z EU přicházejí. Je mnohé co zlepšovat – Svaz má celý seznam byrokratických zbytečností, které obcím ztěžují život. Mimo jiné je shrnují Analýzy potřeb měst a potřeb obcí – obě práce jsou k dispozici na webových stránkách Svazu pod odkazem …

Specifickou kapitolu zasluhuje samotné financování EU projektů. Svaz se ve svých pozicích dotýká témat od míry spolufinancování, přes využití finančních nástrojů typu revolvingových fondů městy až po možnost flexibilně využívat zdroje na integrované projekty z vícero fondů EU (např. ERDF, ESF a EAFRD).

Mají-li mít evropské peníze správný dopad na území obcí, musí být navázány na dlouhodobější, strategické představy o rozvoji obce, resp. celého území a musí doplňovat a podporovat nástroje v ČR, jako je rozpočtové určení daní, národní dotační politika nebo regulatorní nástroje typu legislativa. Bohužel na skutečné, vizionářské strategické plánování nejsou obce připraveny – zejména ty menší nemají kapacitně a finančně prostor na takový koncepční přístup. Na druhé straně stát pro dlouhodobější vize obcí nevytváří podmínky, ať už legislativní nebo finanční. Umožnění širšího strategického přístupu k rozvoji samospráv bez omezení administrativními hranicemi obce (např. na úrovni mikroregionů, obcí s rozšířenou působností nebo měst a jejich zázemí) je proto jedním z velkých požadavků, který Svaz ve svých pozicích deklaruje. Součástí takového přístupu je i v praxi realizované partnerství – jak plošné, na daném území, se zástupci podnikatelského sektoru, neziskovek, zemědělců atp., tak vertikální, mezi obcemi a kraji nebo obcemi a státem.

Pravidla určuje ten, kdo peníze dává – a v případě EU fondů tomu není jinak. Pozice se proto také zabývají potřebami obcí v ČR a prioritami, které si stanovuje Evropská unie. Vzhledem k velkému důrazu EU na růst založený na vytváření rasovních příležitostí, na výzkumu a vývoji, sociálním začleňování, využití informačních a komunikačních technologií a zlepšování životního prostředí a na druhé straně vzhledem ke stále vysoké poptávce českých obcí po budování základní, fyzické infrastruktury, ať už v dopravě, životním prostředí nebo energetice, je potřeba najít průsečíky mezi tím, na co EU peníze dát chce, a na co bychom je my skutečně potřebovali. Zdůrazňování, zejména v EU, toho, že nové členské země EU nemají ještě všechny základní infrastrukturní potřeby vyřešeny, by mělo pomoci tomu, aby peníze z fondů nešly jen na to, co u nás do velké míry stále považujeme za „nadstavbu“.

V neposlední řadě se stanovisko Svazu dotýká i výdajů z  rozpočtu EU. Výdaje na politiku soudržnosti a na Společnou zemědělskou politiku tvoří většinovou část rozpočtu, v roce 2010 to např. je 87,5 %. Poměr mezi jednotlivými výdaji by měl v EU zohledňovat skutečný přínos dotací a plateb pro hospodářský a územní rozvoj. Jinými slovy, větší objem peněz by měl být určen na dotační aktivity, z nichž profitují i obce, než na přímé platby zemědělským firmám. Jen pro představu, v roce 2010 šlo na přímé platby zemědělcům 31 % (43,820 bil. Eur), na rozvoj venkova bylo vyčleněno 11,1 % (15,316 bil. Euro) a politika soudržnosti, tj. strukturální fondy, měly k dispozici 45,4 % objemu rozpočtu EU (64,249 bil. Euro)

Ve stručnosti zde shrnujeme východiska pozic Svazu k tomu, jak by měl vypadat rozvoj venkova a rozvoj měst a obcí z peněz EU. Nejde o finální pozice – jejich podoba bude upřesněna do konce ledna a následně prosazována na jednáních s ministerstvy, kraji a institucemi EU. Na webových stránkách www.smocr.cz najdete obě pozice zveřejněny.

Mgr. Eva Srnová