Energetická politika Evropské unie a úsporné využívání energií

Dlouhodobé prognózy využívání energií v celosvětovém a evropském měřítku bylo jedním z diskutovaných témat uvedené konference. Podle názoru zástupkyně Generálního ředitelství pro vědu a výzkum Evropské komise Marie Rosa Virdis musely být prognózy minulých let kvůli neustále se navyšujících cen ropy, majících samozřejmě i dopad na ceny energií, zásadním způsobem přepracovány. Do budoucna se očekává nárůst investic do budování nových rafinérií, zejména v Číně, jejíž spotřeba energií v závislosti na vysoce progresivním ekonomickém růstu stoupá, a taktéž ve Spojených státech. Cena ropy bude podle jejího názoru kolem roku 2010 kolísat na 40 dolarech / barel, pak však dojde znovu k růstu ceny, a to na 60 dolarů / barel. Hlavní příčinou bude stále větší poptávka, přírodní vlivy, např. hurikány v Karibském moři, které ovlivňují těžbu ropy zejména na ropných plošinách umístěných v moři, a také ukončování těžby ropy v některých oblastech (např. v Severním moři). Spotřebu ropy a její zpracování budou doprovázet vyšší emise CO2, jejímiž největšími producenty jsou země OECD a Čína. Ty dohromady vyprodukují mezi 62 % až 68 % veškerého celosvětového objemu emisí CO2. Ze statistických údajů je zajímavé, že dosud bylo spotřebováno cca 1 000 giga barelů ropy, téměř shodné množství, jaké bude ještě do budoucna možno využít.

 
Do roku 2050 se při výrobě elektrické energie v zemích Evropské unie předpokládá masivní nárůst využívání nukleárních a obnovitelných zdrojů, vedoucí k nižší poptávce po standardních surovinách, zejm. ropě a zemním plynu. Při výrobě energie jako takové se bude využívat takřka stejné množství ropy, radikálně však naroste objem jaderných a obnovitelných zdrojů a razantně se omezí spotřeba zemního plynu. Do strategie využívání fosilních zdrojů na výrobu energie samozřejmě zasáhnou i nové technologie, které přeneseně řečeno umožní „pokles“ využívání standardních zdrojů energie.

 
Pim Koegler, předseda Energy Network, pracovní skupiny pro energetická opatření při Radě evropských obcí a regionů (CEMR), zmínil stanovisko CEMR k Zelené knize k eneregtické úspornosti (2005) a Zelené knize k evropské strategii o bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti energií, obě vydávané Evropskou komisí. Jelikož členské státy Evropské unie podepsaly Kjótský protokol, vznikl v EU systém přerozdělování a obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a další související legislativa o využívání energií, včetně Zelené knihy o energetické úspornosti. Ta obsahuje návod, jak může EU dosáhnout až 20 %  úspor do konce roku 2020. CEMR je toho názoru, že je třeba stanovit pozdější termín s požadavkem na vyšší úspory, přičemž musí být dostatečným způsobem uznána role samospráv. A právě toto v evropské strategii znovu chybí. Požadavky na úsporné využívání energií je třeba důsledně promítnout do všech oblastí, které s tím souvisí (např. plánování). EU by měla samosprávám poskytnout podporu při prosazování energeticky úsporných opatření, při zajišťování informovanosti občanů, využívání způsobů dopravy méně škodlivých k životnímu prostředí a při odborném vzdělávání úředníků zabývajících se energetikou. Především je třeba klást důraz na partnerství mezi samosprávami a Evropskou unií, umožnit obcím a regionům říci, co je proveditelné a co by se mělo dít. Samosprávy jsou ochotny o tomto tématu hovořit, což potvrzuje množství realizovanýh projektů, kde však samozřejmě potřebují finanční a odbornou pomoc Evroské unie. Základní myšlenky o tom, jaká opatření mohou obce uplatňovat při využívání energií, a další spoustu praktických rad lze nalézt i v publikaci CEMR „Šetřete energií, zastavte změnu klimatu, ušetřete peníze“ (Save Energy, Save the Climate, Save Money).

 
V dalších příspěvcích se hovořilo např. o sanaci a zateplování panelových sídlišť v Maďarsku, prezentaci společností o nových modelech financování energeticky úsporných opatření, zavádění nových technologií při vytápění a svícení apod. Svými prezentacemi přispěli i zástupci dvou českých měst, Ing. Pavel Belza ze Zlína, který přednesl 2 příspěvky, jeden na téma "Zapojení města Zlína do programu EU Concerto" (projekt Energy in Minds) a druhý příspěvek „Energeticky úsporný projekt ve městě Zlín“ (zateplení školy) a člen zastupitelstva města Čelákovice Ing. Josef Šalda. Ten přispěl na téma „Jak řešit zásobování teplem v jednom menším českém městě?“.