Oldřich Vlasák: Řepka olejná a větrníky namísto jaderných elektráren

Je proto nasnadě, že se evropské instituce snaží tuto situaci řešit a prosazují společnou evropskou energetickou politiku. Hlavním tématem jsou přitom paradoxně obnovitelné zdroje energie. Pod tímto pojmem se skrývají zdroje jako solární systémy, větrné elektrárny, malé vodní a přílivové elektrárny, bioplynové stanice, výtopny na biomasu nebo energetické využívání odpadů. Evropské instituce si stanovily do roku 2020 cíl zajistit 20-ti % podíl obnovitelných zdrojů energie; to je pro ilustraci třikrát více než dnes. Při projednávání této politiky Evropský parlament dokonce žádal cíl ve výši 30 %. Otázka je, do jaké míry jsou tyto cíle reálné. Souhlasím s tím, že je důležité alternativní zdroje podporovat s přihlédnutím k možným nákladům a účelnosti investic. Musíme však brát v potaz často diskutabilní dopady na krajinu jak je tomu například u větrných elektráren. Uvědomme si také, že evropské státy nemají stejné možnosti využít potenciál obnovitelných zdrojů. Podle odhadů analytických společností proto například země Beneluxu či Finsko nebudou nikdy schopni 20 % podílu dosáhnout, nedojde-li k zásadním objevům a vývoji nových technologií.

 

V kontextu obnovitelných zdrojů energie je jedním z velkých evropských témat také využívání potenciálu bioenergie a biopaliv. Na evropské úrovni jsme si vytyčili cíl zajistit do roku 2010 podíl biopaliv ve výši 5,75 %. Většina států nečeká až na rok 2010 a již dnes se o povinné využívání biopaliv snaží; například Německo tuto povinnost stanovilo loni. V České republice tomu není jinak; od září tohoto roku bude stanovena povinnost přidávat dvě procenta biosložky do motorové nafty, v benzinu bude stejný podíl biolihu od příštího roku. Položme si otázku, jaký má takové rozhodnutí praktický dopad. Už letos na jaře jsme u nás doma viděli žluté květy řepky olejky, která se používá pro výrobu biolihu, zářící skoro na každém kroku. Zemědělci zaseli tuto plodinu pro bionaftu na 330 tisících hektarech, což je přibližně 13 % plochy všech polí v České republice. Abychom v roce 2010 naplnili evropský cíl, budeme doslova muset pěstovat řepku téměř všude. Nebo ji budeme muset importovat. Navíc je paradoxem, že bychom měli dle evropských politik na druhé straně bojovat proti ztrátě biodiverzity, což je další evropský úkol, takže bychom spíše měli podporovat pěstování různých plodin. Podle platného evropského práva navíc nelze nikomu bránit vyrábět výhradně minerální paliva.

 

Jsem přesvědčen, že pokud na evropské scéně diskutujeme o energetické politice, měli bychom diskutovat nejenom o obnovitelných zdrojích, ale především o bezemisních zdrojích. Jednou z cest snižování energetické závislosti je totiž také větší využití jádra. Jaderná energie je však v Evropě velmi kontroverzním tématem, které je určitým ‚tabu‘, o kterém se nemluví. A to je velká chyba. Další chybou je, že se nevěnuje dostatečná pozornost úsporám energie. Stávající diskuse se bohužel zaměřuje především na nabídkovou stranu problému a výrobu energií. Opomíjí se tak řízení poptávky a problematika snižování energetické náročnosti. Jak všichni víme, obecně platí, že nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit. V době, kdy neustále rostou ceny fosilních paliv a dalších energií, se je potřeba proto zaměřit na její úspory. Velký prostor je v tomto kontextu zejména u měst, která jsou důležitá proto, že se 75 % energie spotřebovává právě v městech zejména při vytápění, chlazení, osvětlení a veřejné dopravě. Při diskusích o evropské energetické politice bychom si proto neměli klást stále nové a sporné cíle, ale naopak bychom se měli opřít o názor těch, kteří mají k problémům nejblíže. A to jsou bezpochyby obce a města.

 

 

 

 

 

 

Světová poptávka po primárních energetických zdrojích

(údaje v Mtoe – Miliony tun ropného ekvivalentu)

 

	1980	2004	2010	2015	2030
Uhlí	1785	2773	3354	3666	4441
Ropa	3107	3940	4366	4750	5575
Zemní plyn	1237	2302	2686	3017	3869
Nukleární energie	186	714	775	810	861
Vodní zdroje	148	242	280	317	408
Biomasa a odpady	765	1176	1283	1375	1645
Ostatní obnovitelné zdroje	33	57	99	136	296
Celkem	7261	11204	12842	14071	17095

 

Zdroj: IEA Reference Scenario, 2006