21.10.2024

Informace z 47. plenárního zasedání Kongresu Rady Evropy

Ve dnech 15.-17. října se ve Štrasburku uskutečnilo 47. plenární zasedání Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy. O jeho průběhu informují vedoucí delegace ČR Zdeněk Brož a členka delegace Jana Fischerová.

Plenární zasedání Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy (CLRAE) proběhlo letos od 15. do 17. října ve Strasbourgu. Po dvou letech renovací byl opět k dispozici hlavní sál „hemicycle“ v budově Rady Evropy a nebylo třeba si již půjčovat zasedací sál Evropského parlamentu. Je příjemné procházet opět chodbami Rady a vidět busty lidí, kteří se zasloužili o rozvoj demokracie a lidských práv nejenom v Evropě. Mezi nimi se určitě neztratí ani Václav Havel, jehož jméno nese i jedna z cen udělovaných Radou Evropy.

Delegace byla v tomto roce poněkud oslabena v důsledku krajských voleb, jejich výsledků a intenzivních vyjednávání, která finišovala v době jednání Kongresu. Někteří členové delegace nominovaní asociací krajů již nepokračují v zastupitelské práci.  Navíc Petr Kulhánek, který byl vždy oporou delegace, se stal v mezidobí ministrem pro místní rozvoj. Přejeme mu hodně sil a pevně věříme, že ve své nové pozici uplatní i zkušenosti načerpané při práci v CLRAE. Podzimního setkání Kongresu se účastnili Jana Fischerová, Lenka Dvořáková, Richard Vereš, Zdeněk Brož a delegátka reprezentující mladou generaci Kristýna Bulvasová.

Jednání jako obvykle zahájila evropská hymna, která je od chvíle napadení Ukrajiny Ruskem následována ukrajinskou. Program zahájil prezident Kongresu Marc Cools. Na něj bezprostředně navázal nově zvolený generální tajemník Rady Evropy Alain Berset, který v Radě Evropy zastupuje švýcarskou diplomacii. Oba zdůraznili význam Rady Evropy v současné obtížné době. Rada je jediným orgánem, který sdružuje všechny demokratické evropské státy, včetně kavkazských a Turecka. To umožňuje diskuzi a řešení problémů napříč Evropou na úrovni ministrů, členů národních parlamentů i místních a regionálních samospráv.  Zasedání Kongresu se neúčastní zástupci autoritářského režimu Běloruska a od napadení Ukrajiny v únoru 2022 ani delegace z Ruska.

V prvním dnu jednání delegáty hluboce zasáhla zpráva o ničení kulturního dědictví na Ukrajině, kterého se, současně s každodenním vražděním civilistů a ničení infrastruktury, dopouští agresoři z Ruska na celém území Ukrajiny. Škody jsou nevyčíslitelné, v přímém on-line přenosu je popsal ministr kultury Mykola Tochytskyi. Rada Evropy účinně pomáhá vytvořit soupis veškerých škod způsobených ruskou agresí, aby mohla být požadována jejich náhrada.

Následovala zajímavá prezentace a diskuze na téma cirkulární ekonomiky, která se snaží o co největší opakované využití veškerých surovin a zdrojů. Její význam roste nejenom v soukromém sektoru, ale také v hospodaření měst, obcí i krajů.

První den jednání zakončila prezentace zaměřená na rozvoj místní demokracie nejenom v evropských zemích. Prezentovali i členové místních zastupitelstev spolupracujících afrických států Maroka a Mauretánie.

Druhý den pokračovalo jednání odděleně v komorách lokální a regionální, kde byly prezentovány zprávy z monitorovacích misí na Islandu , v Litvě a na Maltě. Další téma zdůraznilo úlohu místních zastupitelů jako ochránců lidských práv, ke kterému vystoupil člen senátu Evropského soudu pro lidská práva Mattias Guyomar. Komora regionů se zabývala tématem digitalizace a umělé inteligence a jejich využití v řízení regionů.

V posledním období, které vyprší koncem listopadu, předsedala Radě Evropy Litva. Půlroční práci zhodnotil ve svém projevu zástupce ministra vnitra Arnoldas Abramavičius. Předsednictví na příští období přebírá Lucembursko.

Další částí programu bylo hodnocení pozorovacích volebních misí v různých státech Evropy a jejich přínos ke zkvalitnění průběhu voleb.

Samozřejmě nechyběla ani návštěva a konzultace na stálé misi České republiky při Radě Evropy, kde jsme si v příjemné atmosféře vyměnili nejdůležitější informace za uplynulý půlrok s panem velvyslancem Petrem Válkem.

Celé zasedání se vedlo v duchu podpory mladých lidí a jejich zapojení do veřejného dění a práce v zastupitelských orgánech. Českou republiku jako mladá delegátka zastupovala Kristýna Bulvasová, studentka Karlovy univerzity, která také při jednání Kongresu aktivně vystoupila. Aktivní byli v posledních měsících také další členové delegace. Pozorovací mise při volbách v Turecku se účastnili Jana Fischerová a Richard Vereš. K misi v Bosně a Hercegovině v září se připojili Jana Fischerová a Zdeněk Brož.

 

Zdeněk Brož, vedoucí delegace ČR
Jana Fischerová, členka delegace ČR