30.11.2022

Zkušenosti rakouského svazu jsou pro nás důležité

Na pozvání předsedy Rakouského svazu samospráv (Österreichischer Gemeindebund) se dne 23.11. konalo jednání zástupců Předsednictva Svazu měst a obcí ČR k projednání aktuálních evropských otázek, domácí situace samospráv i sdílení zkušeností v některých oblastech.

Na rakouské straně se jednání zúčastnil předseda svazu pan Alfred Riedl, jeho výkonný ředitel Walter Leiss, referentka zahraniční spolupráce Kathrin Wildpert, vedoucí kanceláře v Bruselu Daniela Freiss online, a také zástupci tiskového oddělení. SMO reprezentovali místopředsedové Svazu Miroslav Žbánek a Pavel Drahovzal, zástupce předsednictva Karel Rejchrt, dále výkonná ředitelka Radka Vladyková a ředitelka sekce SRRZV Monika Štěpánová.

Toto společné jednání navazuje na předešlé setkání obou svazů, jednak na XVIII. Sněmu SMO ČR, tak v rámci tematické cesty při příležitosti českého předsednictví v Radě EU, které se uskutečnily v letošním roce. Tato jednání významně prohloubila vzájemné vztahy a vedla k přenosu zajímavých informací a poznatků, které může Svaz využít při jednání s vládou a posunu v řešení některých dlouhodobých či stagnujících problémů.

A čemu se obě strany při společném jednání věnovaly?

Prvním, velmi aktuálním tématem je blížící se jednání Politického výboru Rady evropských samop 5 a 6.12.2022, kde dojde k volbě prezidenta, víceprezidentů a dalších výkonných zástupců této organizace. Tato volba bude mít výrazný dopad na další směřování a fungování Rady. Tato organizace musí aktuálně řešit jak vysoký nárust nákladů spojených s provozem organizace, tak své celkové nastavení jako lobbyistická organizace samospráv. Tento lobbying byl donedávna orientován spíše směrem západních zemí, podporujících Grean Deal a rychlou energetickou transformaci. V poslední době již začal více zohledňovat také zdrženlivější pohled, který zastupuje také Svaz. Dalším momentem, který někteří členové kritizují, je silný příklon kanceláře CEMR k realizaci projektů, což by do budoucna mohlo oslabovat činnost v oblasti ovlivňování politik směrem k EU. Radka Vladyková upozorňuje opakovaně na význam právě této činnosti pro země jako je Česká republika, a tuto perspektivu sdílí také rakouští kolegové. Výsledkem jednání v tomto bodu je definice požadavků na budoucího prezidenta CEMR a také úkol pro kancelář CEMR, vyžádat si bližší informace včetně definice jejich pozice k určitým politickým tématům a dalšímu fungování CEMR.

 

Dalším bodem jednání byl Konzultační mechanismus, který by se mohl stát inspirací i pro Svaz. Co přesně určuje rakouský Konzultační mechanismus?

Rakouský Svaz obcí je spolu se Svazem měst pověřený zastupováním zájmů rakouských obcí. Toto je stanoveno ve spolkové ústavě od roku 1988 (čl. 115 odst. 3 B-VG). Těžiště práce Svazu je v zastupování zájmů společenství vůči zákonodárným a výkonným orgánům spolkových zemí, federální vládě a Evropské unii. Svaz má také vlastní kancelář v Bruselu, která se zaměřuje na lobbing a prosazování zájmů rakouských samospráv vůči EU.

 

Oba rakouské svazy jsou financovány jednak z členských příspěvků, a dále také z Rozpočtového určení daní: Od roku 1996 náleží Rakouskému svazu měst a obcí a Sdružení rakouských měst ročně 0,0015 % z příjmů z DPH z podílu obcí [vyplývá to z dohody obou spolků s Ministerstvem financí]. Důvodem této dohody byl vstup Rakouska do EU a s tím související zřízení zastoupení obou svazů při Stálém Zastoupení Rakouska při EU v Bruselu, a tento podíl  z RUD slouží pro financování zahraničních aktivit svazů. Obě sdružení jsou uvedena v rakouské spolkové ústavě jako jediné zákonné zastupující orgány všech rakouských místních samospráv.

 

Jak vznikla Dohoda o konzultačním mechanismu? Při příležitosti vstupu Rakouska do EU byly nastaveny fiskální cíle, aby bylo do budoucna zabráněno nadměrnému deficitu. Bylo tedy v zájmu federální vlády koordinovat rozpočtový vývoj státu jako celku směrem k maastrichtským cílům. Zejména města a obce měly v tento moment zájem o nový nástroj, který by je chránil před jednostranným přenosem zátěže a finanční odpovědnosti. Proto byly v roce 1999 Pakt stability a Konzultační mechanismus schváleny a propojeny jako „dvojitý balíček“. Zapojení lokální samosprávy do rozhodovacích procesů vlády, které přímo ovlivňují samosprávy je tedy v Rakousku od roku 1999 zakotveno v Dohodě mezi federální vládou, spolkovými zeměmi a obcemi o konzultačním mechanismu a budoucím paktu stability pro místní orgány.

 

Co přesně určuje Konzultační mechanismus? Dohoda o konzultačním mechanismu určuje pravidla pro nakládání se zákony, pokud má rozhodnutí jedné úrovně (např. národní) finanční dopady na jiné úrovni (lokální či regionální). Konzultační dohoda určuje nejen formální konzultační postup, ale stanovuje také, ve kterých případech (např. pokud nedojde k dohodě, nejsou dodrženy postupy nebo názor zástupců samospráv nebyl zohledněn) může být samosprávami vyžadována úhrada vzniklých nákladů spojených s dotčeným rozhodnutím vlády.

 

Možná i díky tomuto dobrému nastavení a celkově robustnímu financování jsou dnes rakouské obce ve velmi dobrém finančním stavu. Roční rozpočet všech rakouských obcí tvoří zhruba 20 miliard EUR, z toho 10 miliard přichází z rozpočtového určení daní a dalších 10 miliard tvoří vybrané poplatky a místní daně. Celkový majetek obcí je aktuálně ve výši 75 miliard, z toho cca polovinu tvoří skutečný, tedy obchodovatelný majetek. Rakouské obce ročně investují ve výši cca 3,7 miliard EUR, a jejich aktuální celkové zadlužení se pohybuje ve výši 11 miliard.  Tato celková situace jim umožňuje plánovat i dlouhodobější a náročné investice. Dalším důležitým zdrojem jsou finance z Evropské unie. Rakousko již sice nemá přístup ke kohezním prostředkům jako české samosprávy, naučily se však velmi dobře čerpat veškeré další finance, které jsou k dispozici. Společným heslem, na kterém se shodnou všechny úrovně a které společně prosazují, je Nenecháme v Bruselu ležet ladem ani jedno euro. Proto tedy mohou počítat rakouské obce při realizaci evropských projektů, které vyžadují kofinancování, s úhradou tohoto kofinancování ze zdrojů na úrovní spolkových zemí. Vzhledem k tomu, že Česká republika nebo většina jejích částí pravděpodobně naposledy může čerpat finanční prostředky z Kohezního fondu EU, bylo by důležité začít se připravovat na čerpání dalších financí a na všech úrovních shodně hledat cesty k čerpání prostředků například z přímo řízených programů Evropské Unie.

 

 

Mezi další důležitá témata jednání patřil Společný postup na evropské úrovni k tématu BIG DATA – Business to Government (zpřístupnění dat od komerčních společností směrem k veřejné správě) a nastavení výzev  eGovernmentu v aktuálním IROPu, kdy vyžadujeme, aby města mohla budovat vlastní dark fiber infrastrukturu a nebyla závislá na komerčních poskytovatelích. Rakouští kolegové nám potvrdili, že toto téma v době, kdy bylo řešeno, neošetřili tímto způsobem a dnes to pro samosprávy představuje problém.

 

Dalším tématem, kterému se zástupci obou Svazů věnovali, byla rakouská pozice ministra zemědělství Norberta Totschinga, kterou na zasedání Rady EU pro zemědělství v září tohoto roku v Bruselu požádal s podporou šesti členských států Evropskou komisi, aby změnila stav ochrany vlků, který se řídí 30 let starou Směrnicí o stanovištích. Z pohledu Rakouska je třeba výskyt a množství jedinců regulovat. Také v některých regionech České republiky představují vlci významný problém, jak potvrdil člen předsednictva, pan Karel Rejchrt, který dobře zná situaci na Broumovsku. Podle dostupných informací se jen v letošním roce se počet zvířat napadených či usmrcených vlky přibližně zdvojnásobil.

 

Při příležitosti cesty do Vídně se jmenovaní zástupci Svazu setkali také se zástupci druhého rakouského svazu, Rakouského svazu měst (Österreichischer Städtebund), konkrétně s výkonným ředitelem Svazu měst Thomasem Weningerem a ředitelem sekce zahraničních vztahů Alexanderem Lesigangem. Také zde byla předmětem jednání volba prezidenta CEMR a byl dohodnut společný postup, tedy vyžádání více informací ke kandidátům a formulace oblastí, ke kterým se mají kandidáti vyjádřít.

Dále bylo podrobně představeno fungování obou Svazů, aktuální problematika, kterou municipality řeší, a také výměna informací o fungování meziobecní spolupráce na úrovni měst a obcí.

 

Obě jednání přinesla řadu zásadních poznatků a inspirací a znovu potvrdila, jak důležité je sdílení zkušeností a otevřený, osobní kontakt.

 

Monika Štěpánová

Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů

Projekt je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.