27.10.2011

21. plenární zasedání Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy

Žít důstojně bylo motem zastřešujícím témata, o kterých Kongres jednal na svém podzimním plenárním zasedání ve dnech 18. až 20. října 2011 ve Štrasburku.  Zástupci samospráv a regionů diskutovali o situaci Romů, eliminaci sexuálního zneužívání dětí či příčinách sociálních nepokojů, s kterými se v nedávné minulosti potýkala některé evropská města. 

Žít důstojně bylo motem zastřešujícím témata, o kterých Kongres jednal na svém podzimním plenárním zasedání ve dnech 18. až 20. října 2011 ve Štrasburku.  Zástupci samospráv a regionů diskutovali o situaci Romů, eliminaci sexuálního zneužívání dětí či příčinách sociálních nepokojů, s kterými se v nedávné minulosti potýkala některé evropská města.  

Situaci mladých lidí, kteří před sebou nevidí žádnou budoucnost, a proto se revoltují, přišel členům Kongresu přiblížit mladý řecký vychovatel Giorgos Georgiadis. V projevu zaznělo přesvědčení, že příčinou nepokojů je především boj o právo vyjádřit se a být vyslyšen, právo na práci, vzdělání a bydlení. „Je mi 32 let a krizi nevnímám jen jako ekonomickou, ale především jako krizi životních hodnot,“ uvedl Georgiadis. Právě tato krize byla příčinou nedávných masivních manifestací, kterých bylo Řecko svědkem. Předseda Kongresu Keith Whitmore v úvodu následné debaty apeloval na samosprávy, aby se i z těchto manifestací snažili vytěžit něco dobrého a více zapojit nejen mladé obyvatele svých municipalit do vytváření demokracie na místní úrovni.

V návaznosti na Summit starostů k situaci Romů v Evropě, který se konal ve Štrasburku na konci září tohoto roku, přijal Kongres rezoluci a doporučení týkající se této skupiny obyvatel.  Bylo zkonstatováno, že mezi 12 miliony Romů žijících ve 47 členských státech Rady Evropy je mnoho těch, kteří žijí na okraji společnosti ve velmi špatných životních podmínkách. Nemají rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotní péči či bydlení. Nynější protiromská nálada, k níž významným dílem přispěla ekonomická recese, štvaní některých demagogů a v neposlední řadě také média, se může stát významným nástrojem některých populistických politických subjektů. Kongres vyzval členské státy k vytvoření národních strategií boje proti sociálnímu vyloučení a k jejich efektivnímu uplatňování v terénu. Je především třeba, aby místní a regionální orgány měly dostatečné kompetence v této oblasti a rovněž finanční prostředky, aby opatření mohly uplatňovat v praxi.

V rámci zasedání Komory místních samospráv byly představeny výsledky monitoringu komunálních voleb v Albánii z května tohoto roku, jehož se coby předsedkyně čtrnáctičlenné monitorovací skupiny Kongresu zúčastnila členka české delegace Hana Richtermocová. Volby v Albánii byly sice transparentní, odehrály se v povětšinou klidné atmosféře, zároveň ale byly poznamenané trvalým napětím mezi dvěma hlavními politickými koalicemi. Tato extrémní polarizace politického života brání konstruktivnímu dialogu, který je nezbytný pro zajištění uspokojivé správy na místní úrovni. Kongres zdůraznil, že je připraven podpořit další vývoj albánské demokracie na místní úrovni, pomoci nově zvoleným komunálním politikům v otázkách jejího prosazování a rovněž přispět k nastolení vzájemné důvěry a dialogu mezi oběma politickými koalicemi.

Členové Kongresu se dále věnovali rovněž roli ombudsmanů, energeticko otázkou či vyslechli raport o situaci demokracie na místní a regionální úrovni v Srbsku, Lotyšsku, Slovinsku, Bulharsku a Finsku.

Více viz http://www.coe.int/t/congress/Sessions/21/default_en.asp.

Jana Koubková
odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu