02.03.2022

Jaký je stav místní demokracie v České republice hodnotí Monitorovací mise Rady Evropy

Ve dnech 2. – 4. března 2022 v České republice probíhá Monitorovací mise Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy k plnění závazků vycházejících z Evropské charty místní samosprávy.

Cílem těchto misí zjistit, jaký je stav samosprávné demokracie v dané zemi podle Evropské charty místní samosprávy a jaká je situace obcí, měst a krajů co týče jejich autonomie, kompetencí, financování apod. Výstupem je monitorovací zpráva a doporučení, které schválí Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy a tyto jsou dále komunikovány s národními orgány a institucemi veřejné správy dané země.

V rámci Monitorovací mise, která probíhá v České republice ve dnech 2.- 4. března, se uskutečnila řada jednání se zástupci národních institucí, samospráv a organizací, jako např. Senát a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj apod. Delegace také navštívila vybrané samosprávy, konkrétně hl. m. Prahu, město Jihlava, obec Velký Beranov a Středočeský kraj.

Poslední Monitorovací mise se uskutečnila v r. 2011 a mezi hlavními doporučeními vůči České republiky bylo, aby Česká republika zajistila financování samospráv, které bude odpovídat svěřeným úkolům, dále aby našla konsensus řešení týkajícího vysokého počtu obcí s cílem zefektivnit výkon obcí nebo aby byl zjednodušený celkový systém administrativního dohledu s cílem odlehčit zátěž kladenou na obce a kraje.

Delegace Kongresu RE ve složení Viorel Furdui, radnímoldavského města Straseni, a Jani Kokko, radní finského kraje Maakuntavaktuutetu, zahájila svou misi jednáním se zástupci delegace České republiky do Kongresu RE, zástupci Svazu a Asociace krajů, které se uskutečnilo 2. března v prostorách Svazu. Delegaci Kongresu RE uvítal vedoucí české delegace Zdeněk Brož a dále se jednání zúčastnili primátor Zdeněk Hřib, místopředseda Svazu Pavel Drahovzal a členové delegace hejtman Radim Holiš, radní Plzeňského kraje Radka Trylčová, starostka Hazlova Lenka Dvořáková, radní Kraje Vysočina Martin Hyský.

Zásadním tématem diskuse bylo financování obcí a krajů, kde opakovaně zaznělo, že přestože se podíl na sdílených daních v rámci RUD oproti situaci v r. 2011 zvýšil, přesto je jeho výše nedostatečná na pokrytí nákladů samostatné a přenesené působnosti a cílem jak Svazu, tak Asociace krajů ČR je jeho navýšení, zavedení motivační složky a v diskusi je také rozšíření portfolia sdílených daní o daň spotřební.

Primátor Hřib upozornil na specifickou situaci hl. m. Prahy, která je členěna na 57 městských částí, což v evropském srovnání je na počet obyvatel žijících v hlavním městě velké množství bránící efektivní správě a rozvoji města. Na rozdíl od ostatních statutárních měst, která si své vnitřní členění mohou sama spravovat, Praha je vázána zákonem o hlavním městě Praze, který ji znemožňuje nastavit jiné upořádání nebo rozdělení kompetencí mezi magistrátem a městskými částmi. Dále zmínil problém sdíleného ubytování, a přestože Praha několikrát iniciovala legislativní úpravu ve prospěch zvýšení kompetencí měst, tak dodnes nemá pravomoci na regulaci tohoto druhu podnikání, které zvyšuje ceny bydlení a způsobuje nedostatek bytů v Praze pro její obyvatele.

Často zaznívalo, že ačkoliv mají obce a kraje poměrně velké množství kompetencí (samosprávných i přenesených), tak ty jsou často svázány takovými zákonnými pravidly, které de facto velmi ztěžují samosprávám jejich výkon a svazují samosprávy celou řadou administrativních povinností, a stále převládá paternalistický přístup státu.

Situaci malých obcí představili místopředseda Svazu Pavel Drahovzal a starostka Hazlova Lenka Dvořáková. Jako největší problém zdůraznili neustále se zvyšující administrativní zátěž a nové a nové legislativní povinnosti, které nutí obce navyšovat personální kapacity, na které nejsou finanční prostředky v rozpočtu. Zdůraznili, že pro slučování obcí není podpora mezi obcemi a možnou cestou pro efektivnější systém fungování obcí, kterou prosazuje Svaz, je podpora meziobecní spolupráce ve formě dobrovolných svazků obcí. 

Odměňování volených zástupců měst bylo dalším bodem diskuse, kdy jednotně zaznělo, že je nedostatečné a neodpovídá míře odpovědnosti, kterou volení zástupci ve vrcholných manažerských pozicích mají. Je smutné, že starosta či hejtman mají nižší platy než např. ředitelé škol, tajemníci nebo ředitelé úřadů. Tato skutečnost má také vliv na malý zájem kandidovat na tyto pozice ze strany kvalifikovaných lidí, kteří raději zůstávají v soukromém sektoru.

Vedoucí delegace Zdeněk Brož na závěr zdůraznil, že situace, co se týče financování obcí je sice lepší než před 10 lety nebo dokonce ve srovnání s 90. lety, kdy obce neměly téměř žádné financování. Je ale otázkou, jak vše ovlivní současné výzvy, jako je ekonomická obnova po pandemii COVID-19 a aktuálně probíhající konflikt na Ukrajině. Zdůraznil, že jaké budou samosprávy v České republice, takový bude i stát, a proto je v zájmu státu vážit si obcí a krajů a dobře je financovat. Pak i Česká republika bude v dobré kondici.

Co je Evropská charta místní samosprávy

Evropská charta místní samosprávy (ECLSG) stanoví standardy pro ochranu práv místních a regionálních orgánů a vyžaduje, aby státy, které ji ratifikovaly, dodržovaly řadu podmínek, zásad a postupů. Státy se zavazují respektovat základní principy, ke kterým není možná žádná výhrada – jako je právo občanů podílet se na správě věcí veřejných, klíčová práva samospráv požívat autonomie a volit své místní orgány, mít vlastní struktury a finanční zdroje.

Česká republika přijala Evropskou chartu v r. 1999, ale přestože je součástí ústavy, tak některými pro samosprávy zásadními články se Česká republika necítí být vázána. Jedná se např. o článek 5, dle kterého nelze měnit hranice místních správních jednotek bez předchozí konzultace s obyvatelstvem, článek 6, který se dotýká služebních podmínek zaměstnanců samospráv a jejich vzdělávání, článek 7 zaručující přiměřenou finanční náhradu volených zástupců samospráv při výkonu jejich funkcí a odpovídající sociální zabezpečení, a především článek 9, který se dotýká financování samospráv, který požaduje, aby finanční zdroje samospráv byly úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem, ochranu finančně slabších samospráv zavedením postupů, které korigují důsledky nerovného rozdělování finančních zdrojů, a povinnost konzultace způsobu přerozdělování zdrojů se samosprávami.

Co je Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy

Kongres místních a regionálních samospráv je institucí Rady Evropy, která je odpovědná za posilování místní a regionální demokracie ve svých 47 členských státech a hodnocení uplatňování Evropské charty místní samosprávy. Snaží se podporovat konzultace a politický dialog mezi národními vládami a místními a regionálními orgány prostřednictvím spolupráce s Výborem ministrů Rady Evropy. Kongres se skládá ze dvou komor: Komory místních samospráv a Komory krajů. Má 324 zástupců a 324 náhradníků, všichni jmenovaní na pět let, zastupujících více než 150 000 místních a regionálních orgánů ve 47 členských státech Rady Evropy. Mezi základní činnosti Kongresu patří monitorování místních a regionálních voleb a závazků vyplývajících s Evropské charty místní samosprávy. Sídlo Rady Evropy je ve Štrasburku.

Gabriela Hůlková
Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů