06.04.2017

Kongres se na svém 32. zasedání tvrdě postavil proti zatýkání starostů a místostarostů v Turecku

Ačkoli hlavním tématem jarního plenárního zasedání, které se konalo ve dnech 28.-30. března 2017 ve Štrasburku, byla stanovena problematika úspěšné integrace uprchlíků, největší ohlas vyvolala současná situace v Turecku, kde dochází k úmyslnému potlačování demokracie a hromadnému zatýkání opozice včetně

Ačkoli hlavním tématem jarního plenárního zasedání, které se konalo ve dnech 28.-30. března 2017 ve Štrasburku, byla stanovena problematika úspěšné integrace uprchlíků, největší ohlas vyvolala současná situace v Turecku, kde dochází k úmyslnému potlačování demokracie a hromadnému zatýkání opozice včetně demokraticky zvolených představitelů územní samosprávy a jejich nahrazování jedinci jmenovanými ústředními orgány.

Zpravodajové Anders Knape ze Švédska a Leen Verbeek z Nizozemska představili Kongresu zprávu opírající se o výstupy ze dvou vyšetřovacích misí v Turecku, které se uskutečnily v roce 2016. Kongres vydal doporučení pro Výbor ministrů Rady Evropy jako svůj výkonný orgán, aby vyzval turecké úřady ke zrušení legislativních opatření týkajících se starostů jmenovaných ústředními státními orgány a k obnově demokratických voleb, kde k takové situaci došlo. Zpráva rovněž upozorňuje, že zatčení zvoleného místního zástupce musí být v souladu s vnitrostátním právem a musí být přijato v souladu s normami Rady Evropy, zejména v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Vedle toho Kongres vyzval Turecko k revizi svých právních předpisů za účelem sladění definice terorismu s evropskými normami, především s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Kongres rovněž vyzval Ankaru k revizi ministerského výnosu ze dne 11. listopadu 2016 za účelem dekriminalizace uvězněných místostarostů. V této souvislosti se Kongres dohodl, že přezkoumá situaci Nurhayatu Altuny, členky turecké delegace Kongresu a místostarostky města Durcem v regionu Tunceli, která byla v listopadu 2016 zatčena a je dosud držena ve vězení.

Z diskuse týkající se problematiky uprchlíků, jež se opírala o monitorovací zprávu György Illese z Maďarska a Yoomi Rentröma ze Švédska a do níž se zapojil svými poznatky zvláštní zástupce generálního tajemníka pro migraci a uprchlíky a bývalý velvyslanec ČR při Radě Evropy Tomáš Boček, vyplynulo, že místní úřady jsou první v pořadí při řešení nárůstu počtu přistěhovalců a uprchlíků směřujících do Evropy a že musí mít dostatečné zdroje k uspokojení těchto potřeb. Členové Kongresu se shodli, že je nezbytné, aby na všech úrovních veřejné správy vznikl koordinovaný přístup s cílem zavést efektivní přijímací politiky, jež zajistí dodržování lidských práv.

V rámci 32. zasedání se také Kongres věnoval iniciativě „Týden evropské místní demokracie (European Local Democracy Week; ELDW), jež letos slaví své desáté výročí. Cílem ELDW je prosazovat participační demokracii na místní a regionální úrovni. Místní a regionální samosprávy ze všech 47 členských států Rady Evropy, jimi zřizované společnosti, občané a nevládní organizace se mohou k iniciativě připojit tím, že ve svém okolí v termínu 9. – 15. října zorganizují jakoukoli veřejnou akci s cílem podpořit demokratickou účast na místní úrovni a tuto akci registrují na oficiálních stránkách EDLW. Hlavním motem letošního Týdne evropské místní demokracie je „účast občanů, konzultace a odhodlání pro prosperující místní demokracii“.  Ti, kteří se chtějí podílet na této dobrovolné iniciativě, se registrují na webových stránkách ELDW (http://www.congress-eldw.eu/en/), kde si vytvoří vlastní profil a informují o svých aktivitách, které budou v rámci ELDW pořádat ve svých krajích, obcích a městech.

V rámci jednání Komory místních samospráv představil vedoucí české delegace a starosta Šumperka Zdeněk Brož jako jeden ze zpravodajů výstupy monitorovací mise zaměřené na zhodnocení aktuálního stavu místní demokracie na Islandě, které se jako jeden z pozorovatelů účastnil. Záznam prezentace monitorovací zprávy v Komoře místních samospráv viz: vodmanager.coe.int/coe/webcast/coe/2017-03-29-1/en/5

V souvislosti s přípravou předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy, které bude probíhat od května do listopadu 2017, se generální tajemník Kongresu Andreas Kiefer opět setkal s českou delegací. Cílem setkání, jehož se zúčastnil také velvyslanec ČR při Radě Evropy Emil Ruffer, byla diskuse o připravovaných aktivit ČR v rámci českého předsednictví včetně místní a regionální samosprávy.

Členi české delegace se rovněž setkali se studentkou Annou Jordánovou, která byla generálním tajemníkem Rady Evropy pro své zkušenosti ve funkci předsedkyně Mladých demokratů v Brně vybrána jako zástupce české mládeže pro 32. a 33. plenární zasedání CLRAE. Zástupci mládeže ze všech členských států Rady Evropy se mohou plenárních jednání zúčastňovat na základě iniciativy Kongresu na podporu participace mládeže v demokratických procesech a strukturách. Cílem této iniciativy je vytvořit prostor pro dialog mezi mládeží a volenými představiteli místních a regionálních samospráv. Jarního zasedání Kongresu se zúčastnilo celkem 43 delegátů ve věku 16 až 30 let z řady členských zemí Rady Evropy.

32. plenárního zasedání se zúčastnila česká delegace posílená o nově nominované delegáty do Komory regionů pro funkční období 2016–2020. Za Komoru místních samospráv se účastnili: Alenka Antošová, Zdeněk Brož, Alena Knobová, Antonín Staněk, a za Komoru regionů: Marie Kaufmannová a Aleš Dufek.

 

Mgr. Šárka Řechková, tajemníce české delegace do CLRAE