15.11.2018

Nátlak na volené zástupce samospráv ze strany centrálních vlád se stupňuje

Jedním z aktuálních témat, jemuž se členové Kongresu během 35. plenárního zasedání ve Štrasburku ve dnech 6. – 8. 11. 2018 věnovali, byla problematika vyvíjení neoprávněného finančního, právního, psychologického i fyzického tlaku ze strany centrální vlády nebo vládnoucí strany na volené zástupce

Jedním z aktuálních témat, jemuž se členové Kongresu během 35. plenárního zasedání ve Štrasburku ve dnech 6. – 8. 11. 2018 věnovali, byla problematika vyvíjení neoprávněného finančního, právního, psychologického i fyzického tlaku ze strany centrální vlády nebo vládnoucí strany na volené zástupce samospráv, jež lze považovat za porušování Evropské charty místní samosprávy.

Ředitel Asociace polských měst Andrzej Porawski v této souvislosti například upozornil na vyhlášku polské vlády snižující platy starostů o 20% a poukázal na jednotlivé případy vyvíjeného nátlaku na starosty Varšavy, Lublinu, Lodži a Radomu. Starosta srbského Šabáčka Nebojsa Zelenovič informoval o situaci v Srbsku, kde jsou srbští starostové, kteří nejsou členi vládnoucí politické strany, pravidelně podrobování policejnímu vyšetřování, nezákonnému institucionálnímu manévrování, stejně tak jako zatýkání a vyhrožování. Během diskuse členové Kongresu také upozorňovali na obtěžování prostřednictvím sociálních médií. Členové Kongresu se shodli, že situace je alarmující, neboť především v zemích post-sovětského prostoru přetrvává nepřiměřený tlak vyvíjený na politické představitele místních a regionálních samospráv.

Zvláštní poradce pro mezinárodní vztahy města Paříze Jean-Yves Camus oznámil, že Paříž ve spolupráci s pařížskou advokátní asociací a občanskou společností založila centrum, které bude monitorovat neoprávněný nátlak vyvíjený na starosty v celosvětovém měřítku. Zároveň uvedl, že toto centrum ve spolupráci s Kongresem přispěje ke zvýšení povědomí o tomto problému. Ačkoli monitorovací centrum nebude disponovat zákonnými pravomocemi, mělo by zajistit mobilizaci občanské společnosti za účelem respektování základních principů, jako je presumpce neviny a právo starostů na spravedlivé soudní procesy.

Členové Kongresu rovněž ze svých řad volili vrcholné zástupce Kongresu. Po vypršení dvouletého funkčního období předsedkyně Kongresu Gudrun Mosler-Törnström (Rakousko) byl do čela Kongresu zvolen Anders Knape (Švédsko). Předsedkyní Komory regionů se stala Gunn Marit Helgesen (Norsko) a Xavier Cadoret (Francie) byl zvolen předsedou Komory místních samospráv.

Nový předseda Kongresu Anders Knape ve svém úvodním projevu zdůraznil, že je Kongres nejen reprezentantem místní a regionální samosprávy, „ale především občanů měst a regionů“. Dle něj je proto proces konzultace s místními a regionálními orgány klíčový a je nezbytné pokračovat v pravidelném dialogu s národními vládami. V souvislosti s finanční krizí Rady Evropy, která je způsobená dlouhodobým neplacením členského příspěvku ze strany Ruské federace a odstoupením Turecka z pozice majoritního přispěvatele, zdůraznil potřebu zajistit Kongresu dostatečné zdroje, jež by mu umožnily plnit jeho úkoly a pomohly mu udržet si kvalitu práce v oblasti podpory místní demokracie. "Kongres je jediná organizace odpovědná za monitorování implementace Evropské charty místní samosprávy. Tato monitorovací práce spolu s post-monitoringem a činnostmi spojenými se sledováním voleb jsou zásadní“ vysvětlil. "Jsme důležitou součástí Rady Evropy a systému ochrany demokracie v Evropě." Za klíčová témata, jimž by se měl Kongres do budoucna zabývat, označil účast mládeže v politickém životě, boj proti korupci, tlak a hrozby vůči místním a regionálním voleným zástupcům samospráv a v neposlední řadě rovnost pohlaví.

Vedle toho také delegáti volili politické zastoupení do pracovních výborů Kongresu, ve kterých pozici předsedy Current Affairs Committee obhájil Gabriele Neff (Německo) a Leendert Verbeek (Nizozemí) jako předseda Monitoring Committee. Předsedou Governance Committee se nově stal Robert Gruman (Rumunsko). Česká republika rovněž získala své zastoupení v orgánech Kongresu, a to konkrétně v Monitoring Committee, kde jedním z místopředsedů byla zvolena zastupitelka Středočeského kraje a zástupkyně vedoucího české delegace do Kongresu Marie Kaufmann.

V rámci třídenního jednání se členové Kongresu rovněž zabývali výstupy monitorovacích zpráv o stavu místní demokracie v Litvě, Slovinsku či Gruzii, problematikou hraničních regionů postihnutých migrací či etickým chováním volených zástupců.

35. plenárního zasedání se zúčastnila česká delegace ve složení: za Komoru místních samospráv Zdeněk Brož (Šumperk), Alena Knobová (Liběšice) a Alenka Antošová (Proboštov); za Komoru regionů: Marie Kaufmann (Středočeský kraj) a Martin Hyský (kraj Vysočina). Českou republiku v rámci iniciativy Rady Evropy tzv. youth delegate úspěšně zastupoval Adam Zouhar.

Mgr. Šárka Řechková, tajemnice české delegace do Kongresu