27.06.2022
Jaká je finanční situace maďarských samospráv a co jsou aktuálně jejich nejpalčivější problémy?
Výkonná ředitelka Svazu Radka Vladyková navštívila maďarské kolegy a vystoupila na konferenci Výhledy rozvoje a rozpočtů místních samospráv, kterou organizovalo Maďarské sdružení samospráv MÖSZ dne 24.6.2022 v maďarském městě Gödöllö.
Výkonná ředitelka Svazu Radka Vladyková a ředitelka sekce SRRZV Svazu Monika Štěpánová se setkaly s maďarskými kolegy na konferenci k tématu financování místních samospráv. Konferenci s názvem Výhledy rozvoje a rozpočtů místních samospráv organizovalo Maďarské sdružení samospráv a jednalo se o první setkání zástupců samospráv s nově jmenovanými zástupci vlády po nedávných volbách. Vystoupili nový ministr pro místní rozvoj pan Tibor Navrácsics, dále Dr. Miklós Dukai, státní tajemník pro místní samosprávu, samosprávy zastupovali například pan Gerghely Karácsony, primátor Budapešti, či Gyorgy Gémesi, starosta města Gödöllö. V aktuální situaci, kdy se setkává řada vnějších faktorů jako je energetická krize s interními faktory jako jsou změny nastavení systému financování samospráv a vysoká inflace, bylo toto setkání naplněno mírnými nadějemi ve zlepšení komunikace mezi vládní a lokální úrovní, a zároveň obavami z finanční situace nastávajících měsíců.
Na fotografii:
- Tibor Bial, velvyslanec ČR v Maďarsku,
- Gyorgy Gémesi, starosta města Godollo a předseda maďarského svazu samospráv MOSZ
- Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR
- Gergely Karácsony, primátor Budapešti
Maďarské samosprávy se aktuálně potýkají s řadou problémů, ať už je jimi zastropování cen energie na úkor samospráv, uvalení nové daňové povinnosti, tzv. solidární daně, a vůbec postupného oslabování jejich finanční autonomie. Jak dokonce v panelové diskuzi shrnul zástupce asociace TÖOSZ J. Schmidt, tak špatný rok ještě samosprávy nezažily, aby rušily plánované investice a přitom měly obavy, že nepokryjí ani provozní náklady, které nastanou do konce roku. Řada obcí již počítá například s tím, že budou po 22:00 hodině vypínat veřejné osvětlení z důvodů úspor nákladů. Jaký vliv to bude mít na život v obcích, například na bezpečnost, se dá v tento moment jen těžce odhadnout. V nejednoduché situaci se ocitá také hlavní město Budapešť, jehož situaci představil primátor Budapešti pan Gergely Karácsony. Ten považuje vládní přístup k Národnímu plánu obnovy za velké selhání, protože finanční prostředky pro opatření proti klimatickým změnám jsou urgentně potřeba. Princip partnerství není z jeho pohledu dostatečné aplikován, výsledkem jsou pak investice jinde, než kde by byly nutně potřeba z pohledu samospráv. Budapešť se nachází v obzvlášť komplikované situaci, kdy podle dat Eurostatu zohledňujících kupní sílu patří k premiantům v Maďarsku a drží dobrou pozici i v rámci evropských měst, nicméně současné nastavení daňového sytému vede k odvádění příjmů do státního rozpočtu a z toho, co dostane město do rozpočtu zpět, se rozhodně k bohatým městům počítat nemůže, spíše naopak.
Kritika některých rozhodnutí Maďarské vlády ze strany Evropské komise se odráží také ve vyjednávání finančních prostředků EU v oblasti kohezní politiky či dalších nástrojů. Zatímco Česká republika uzavřela Dohodu o partnerství s EU v květnu tohoto roku a první výzvy jsou ve finální části příprav před jejich vypsáním, Maďarsko na schválení Dohody o partnerství stále ještě čeká. Ještě závažnější je situace ohledně maďarského Národního plánu obnovy: Pokud nedojde k dohodě v řádu měsíců, Maďarsko si nesáhne na prostředky z tohoto nástroje vůbec. Možnost výhodné půjčky z RRF Maďarsko odmítlo již dříve, stejně jako minulá vláda České republiky.
Výkonná ředitelka Svazu Mgr. Radka Vladyková konstatovala ve své přednášce „S čím se aktuálně potýkají české obce a města a jaká hledají řešení“ fakt, že řada aktuálních problémů maďarských samospráv je totožná se situací u nás. Kumulace faktorů jako energetická krize, dopady válečného konfliktu a vysoká inflace vedou ke zhoršení již napjaté situace v oblasti bydlení, školství, sociálních služeb. Právě v takovéto situaci je důležitá finanční a rozhodovací autonomie obcí, které nejlépe vědí, co je v jejich městě či obci třeba. Informovala také o Programovém období 2021 – 2027 a o českém Národním plánu obnovy, který vzbuzuje z pohledu samospráv také řadu obav, zda je naplnění reforem a milníků plánu realistické. Selhání při realizaci tohoto ambiciózního plánu by mohlo mít vážné důsledky na státní rozpočet.
Konference i bilaterální setkání se zástupci maďarského sdružení MÖSZ, s českým velvyslancem v Budapešti panem Tiborem Bialem, s primátorem Budapešti i zástupci dalších samospráv proběhly ve velmi srdečné, otevřené atmosféře. Spolupráci na místní úrovni, například formou partnerství měst, je třeba nejen znovu obnovit a oživit po období pandemie COVID-19, ale také více prakitcky využívat, například pro sdílení zkušeností s novými technologiemi a řešeními v konkrétních oblastech.
O tom, že s maďarskými samosprávami je Svaz v živém kontaktu, svědčí i projekt organizovaný slovenským sdružením ZMOS a podporovaný Visegrádským fondem s tématem Municipal energy efficiency v maďarském městě Pápa, kterého se 11. a 12.7. zúčastní také 5 zástupců SMO ČR, členů Komisí pro životní prostředí, Zahraniční komise a pracovní skupiny Venkov, lesnictví, zemědělství.
Mgr. Monika Štěpánová, Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů