23.03.2020
Rozvojová spolupráce jako jedna z možných forem mezinárodní spolupráce měst a obcí
Častou formou mezinárodní spolupráce českých měst a obcí s jejich protějšky v zahraničí je partnerská spolupráce, tj. town-twinning. Avšak v posledních letech dochází k výrazné proměně rozměru mezinárodní spolupráce především v evropských zemích. Na významu nabývá relativně nová forma mezinárodní spolupráce, a to rozvojová spolupráce měst a obcí. Ta se řadí po boku town-twinningu mezi časté zahraniční aktivity evropských municipalit.
Co si představit pod zahraniční rozvojovou spoluprací místních samospráv?
Zahraniční rozvojová spolupráce je jedním z hlavních nástrojů podpory rozvoje v chudších částech světa (v rozvojových a transformujících se zemích), jenž je financován vyspělými státy. V užším smyslu pak rozvojová spolupráce představuje pomoc donorů z rozvinutých zemí vyjádřenou transferem financí, materiálu, expertní nebo technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Tato pomoc směřuje do zemí a teritorií, které jsou na seznamu příjemců oficiální rozvojové spolupráce OECD. Mezi ně patří země východní Evropy (např. Ukrajina, Bělorusko, Moldávie), balkánské země (např. Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo), země Blízkého východu (např. Jemen, Irák), země střední a jihovýchodní Asie (např. Gruzie, Uzbekistán, Vietnam), země střední a jižní Ameriky a Afriky (např. Angola, Zambie, Etiopie).
V oblasti rozvojové spolupráce se pohybuje řada aktérů, kteří přispívají k rozvoji méně vyspělých částí světa. Jedním z nich jsou i místní a regionální samosprávy. Pro rozvojovou spolupráci poskytovanou místními samosprávami se vžil v zahraničí také termín decentralizovaná (rozvojová) spolupráce (decentralised cooperation), ale lze se setkat i s pojmem mezinárodní spolupráce municipalit (Municipality International Cooperation).
Úspěšný místní rozvoj v partnerské zemi vyžaduje efektivní vládnutí místní samosprávy včetně zapojení občanské společnosti. Zatímco občanská společnost a další aktéři mohou hrát důležitou roli v rozvoji, pouze místní samosprávy mohou poskytnout institucionální koherenci, kontinuitu a koordinaci. Navíc většina výzev, kterým dnes čelíme (neekologická likvidace odpadu, potravinová bezpečnost apod.), má teritoriální dimenzi, jež volá především po efektivní územní samosprávě.
Ukazuje se, že řada problémů by měla být řešena na místní úrovni, např. překotná urbanizace, nedostatečná ochrana životního prostředí, zajištění sanitární a lidské bezpečnosti, zajištění potravin a pitné vody, zajištění vzdělání, migrace, omezená infrastruktura, dosažení trvale udržitelného rozvoje, zajištění veřejné bezpečnosti, environmentální a sociální dopady těžební činnosti aj. Tyto problémy v souvislosti s rostoucí urbanizací kladou zátěž a zároveň zodpovědnost na místní a regionální samosprávy, kterým jejich protějšky z rozvinutých zemí mohou v rámci rozvojové spolupráce pomoci. Města a obce vyspělých zemí tak slouží jako katalyzátor rozvojových procesů v partnerských zemích, neboť jsou schopny poskytnout odborné znalosti v oblasti poskytování služeb, ale i v oblasti budování demokratických institucí a zavádění principů good governance.
Vzestup významu a posílení role místních samospráv v rozvoji
V 80. letech došlo prostřednictvím dokumentu Evropská charta místní samosprávy (European Charter on Local Self-Government), kterou ratifikovalo 45 členů Rady Evropy, k prvnímu uznání významu místních samospráv jako jednoho z hlavních pilířů demokratického státu jak v Evropě, tak i v dalších částech světa. Světová zpráva o decentralizaci (Global Reports on Decentralisation) z roku 2008 a 2011 potvrdila důležitou úlohu místních samospráv zejména v souvislosti s rostoucím počtem decentralizačních procesů v rozvojových zemích, které vedou k posílení místní demokracie a efektivní správě věcí veřejných včetně poskytování veřejných služeb.
V roce 2008 představila Evropská komise svoji zprávu Místní samosprávy: aktéři rozvoje (Local Authorities: Actors for Development), ve které upozorňuje na skutečnost, že místní samosprávy hrají čím dál větší roli v zahraniční rozvojové spolupráci. O 5 let později Evropská komise ve své zprávě Posílení místních samospráv v partnerských zemích pro zvýšení efektivity vládnutí a pro efektivnější výstupy rozvojové spolupráce (Empowering Local Authorities in partner countries for enhanced governance and more effecgtive development outcomes) již konstatuje, že při zavádění národních rozvojových politik cílených na podporu veřejného sektoru v partnerských zemích by se mělo zohledňovat zapojování místních samospráv, které povede k větší efektivitě směřované pomoci. Takováto pomoc by měla být cílena především na posílení schopností a nástrojů k výkonu mandátu místních samospráv v rozvojových zemích, které jsou definované místním zákonem. Mimo to, Evropská komise podpořila územní přístup k rozvoji (tzv. bottom-up přístup), který vychází z územních charakteristik a potřeb rozvojové země. V praxi tento přístup představuje dlouhodobý proces založený na zapojení mnoha aktérů a multi-sektorovém přístupu k rozvoji, kdy různí donoři a místní instituce v partnerských zemích spolupracují na stanovení rozvojových priorit a následné realizaci rozvojových strategií daného území. Prostřednictvím rozvojové spolupráce realizované místními samosprávami může územní přístup k rozvoji přispět ke změně kvality života občanů, zajistit rovnováhu mezi socio-ekonomickým růstem, kvalitu životního prostředí, posílit místní politické procesy a jejich transparentnost apod.
Decentralizovaná rozvojová spolupráce v evropském kontextu
Decentralizovaná spolupráce má dlouholetou tradici zejména v západoevropských zemích, jako je např. Německo, Nizozemí, Španělsko, Norsko, a tvoří 10 až 15% z celkové národní oficiální rozvojové pomoci. Místní samosprávy hrají v rámci rozvojové spolupráce klíčovou roli, především v oblasti poskytování služeb, v oblasti decentralizace a demokratizace, v oblasti budování kapacit nebo v oblasti prevence konfliktů.
V některých zemích, jako je např. Španělsko, místní a regionální samosprávy jsou zavázány poskytnout 0,7% svého ročního příjmu na mezinárodní rozvojové aktivity (prostřednictvím kombinací různých metod), tak aby byly plněny závazky, ke kterým se Španělsko přihlásilo v roce 2000. Ve Francii mohou obce, města i kraje, zajišťující kanalizaci a distribuci pitné vody, na základě přijatého zákona Oudin-Santini v roce 2005 poskytnout 1% svého rozpočtu na stejné služby v rámci mezinárodních rozvojových projektů. Oproti tomu v severní Evropě jsou místní samosprávy více limitovány zákonem či politickou kulturou, a proto jsou více závislí na externím financování, i když často jsou schopny spolufinancovat rozvojové aktivity „v naturáliích“ prostřednictvím poskytnutí vlastních zaměstnanců (expertů) nebo účastí volených zastupitelů.
Jaká je situace v ČR?
Potřebnost zapojení českých měst a obcí do rozvojové spolupráce vychází již ze samotných principů české rozvojové spolupráce, přesto je decentralizovaná spolupráce u nás teprve na počátku. Přesto existuje několik příkladů dobré praxe, např. spolupráce města Valašské Meziříčí se srbským městem Čačak v environmentální a zemědělské oblasti a v podpoře při řízení úřadu, partnerství města Prachatice s gruzínským městem Chašuri v oblasti školství, spolupráce obec Čermná nad Orlicí s obcemi Kruščica a Česko Selo v Srbsku v oblasti školství a infrastruktury a přibližně desítka dalších měst spolupracuje se svými protějšky na Ukrajině.
K malému zapojení českých samospráv do rozvojové spolupráce přispívá skutečnost, že česká města a obce disponují nedostatečnými informacemi o zahraniční rozvojové spolupráci ČR, jejích prioritách a cílech, a proto je pro ně obtížné identifikovat, na jaké oblasti se soustředit a kde najít podporu pro své rozvojové aktivity. V souvislosti s tím si většina měst a obcí klade otázku, proč by se do rozvojové spolupráce měly zapojovat, resp. co by podobná aktivita mohla přinést jim samotným a co jejich protějškům v cílových zemích. Zároveň pokud již existuje zájem, české samosprávy nejsou dostatečně seznámeny se způsobem (formou) jejich možné participace v rozvojové oblasti a se způsobem financování či kofinancování těchto aktivit.
Z tohoto důvodu Svaz realizuje projekt „Podpora zapojení měst a obcí ČR do zahraniční rozvojové spolupráce“. Hlavním cílem projektu je zvýšit participaci místních samospráv v rozvojové oblasti, neboť je nesporné, že česká města a obce disponují zkušenostmi z politické a ekonomické transformace a prostřednictvím předávání svých zkušeností méně rozvinutým místním samosprávám mohou přispět k jejich potřebnému rozvoji.
Tento článek vznikl v rámci projektu Podpora zapojení měst a obcí ČR do zahraniční rozvojové spolupráce podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.