Budoucnost daně z nemovitostí – zvýšit nebo zrušit?

Diskusní seminář pořádala vysoká škola Cevro Institut společně se Svazem měst a obcí ČR. Jednalo se o zahájení diskuze, která by měla v příštím volebním období vyústit v návrh nového zákona o dani z nemovitostí. Obce a města jsou jedinými příjemci výnosu této daně, a proto se musí na přípravě rovněž podílet. V rámci semináře vystoupil předseda Svazu Oldřich Vlasák, náměstek ministra financí Peter Chrenko, ředitelka odboru Legislativa majetkových daní a poplatků Alena Holmes, poslanci Michal Doktor a Jiří Dolejš, ekonomický expert ČSSD Jan Mládek a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek.
 

Ze všech existujících daní zůstává u daně z nemovitostí vazba daňový poplatník – financování služeb veřejného charakteru nejsilnější. Zároveň jde o daň se stabilním základem, jejíž výnos nereaguje na výkyvy hospodářského cyklu. Právě kvůli těmto základním charakteristikám nenavrhl žádný z panelistů zrušení daně, všichni se navíc shodli, že nadešel čas pro změnu ve způsobu výpočtu a někteří navrhovali rovněž úpravu správy daně.
 

V následné diskuzi upozornili zástupci majitelů domů na fakt, že daň z nemovitostí nelze při trvající regulaci nájemného promítat do ceny bydlení. Daň tedy platí majitelé ze svého zisku nebo lépe ze svých zdrojů. Pan náměstek se vyjádřil pro hledání řešení, která nebudou daňový systém dále znepřehledňovat. Vliv regulace nájemného nelze prostřednictvím daní řešit. V této souvislosti padla otázka, jaká by měla být optimální výše daně. Dle předsedy Svazu lze letošní zvýšení považovat za narovnání předchozího reálného poklesu. Jan Mládek i Michal Doktor se vyjádřili zejména v tom smyslu, že by obce především měly nejprve dostatečně využívat možností již dnes jim daných zákonem. Pouze pár stovek obcí se rozhodlo zvolit nějaký místní koeficient, z toho jen v 11 se uplatňuje pětinásobné zvýšení.
 

Dle paní starostky z Kostelce nad Černými lesy jsou daně již dost vysoké, další zvýšení se obrátí především proti zastupitelům, navíc výnos stejně nestačí na pokrytí nezbytných investičních výdajů. Odvaha pro zvýšení místního koeficientu se vyplatí pouze v případě, že občané budou jasně vidět, na co se peníze použijí. Význam daně v rozpočtu po aplikaci místního koeficientu a po zákonném zvýšení vzrostl v obci Dolní Břežany téměř pětinásobně. Centralistický přístup k daním pak kritizoval starosta obce Příšovice. Stát a úředníci na centrální úrovni si budou muset zvyknout, že nerozhodují o veškerých veřejných prostředcích a starostům by nadále neměla být přidělována role prosebníků o dotace. Posílení daňových a účelově nevázaných zdrojů na obcích zároveň ponechává na občanech, aby se rozhodli, zda požadují od obce určité služby, které však budou muset uhradit.
 

V souvislosti s daní z nemovitostí se také několikrát objevil pojem komunální daň. Paní ředitelka Holmes upozornila, že dosud nikdy neexistoval žádný reálný návrh, jak by taková daň měla vypadat. Zda by se mělo jednat o lokální daň z hlavy, která se sebou nese dlouho řadu osvobození, zda by se součástí měly stát také místní poplatky, které jsou však charakterem odlišné. Přikláněla by se k zachování zdanění nemovitostí, neboť každý jiný daňových základ se vyznačuje mobilitou, čímž se zvyšují nejen distorze ale také náklady na správu.
 

Daň z nemovitostí projde velmi pravděpodobně v příštích letech změnami. V období, kdy dojde k poklesu významu dotací z evropských fondů, bude otázka hledání zdrojů možná mnohem palčivější než dnes. Význam daně z nemovitostí by měl určitě vzrůst, ovšem nikoliv bez ohledu na celkový vývoj daňového systému.
 

Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí, poslanec Evropského parlamentu

Peter Chrenko, náměstek ministra financí

Alena Holmes, ředitelka odboru Legislativa majetkových daní a poplatků  (velikost souboru 15 MB)

Michal Doktor, poslanec ODS

Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD