06.10.2011

Inkaso v září: bez meziročního růstu

Součet celostátního inkasa daní, které spadají pod RUD, dosahuje stejné hodnoty jako v loňském roce. Meziroční růst je tedy nulový. Pokud některé obce vycházely z návrhu státního rozpočtu, měly by odhady zdrojů možná upravit. A velmi obezřetně přistupovat k různým dalším výpočtům daňových příjmů pro léta budoucí roky.

Součet celostátního inkasa daní, které spadají pod RUD, dosahuje stejné hodnoty jako v loňském roce. Meziroční růst je tedy nulový. Pokud některé obce vycházely z návrhu státního rozpočtu, měly by odhady zdrojů možná upravit. A velmi obezřetně přistupovat k různým dalším výpočtům daňových příjmů pro léta budoucí.

Ministerstvo financí zveřejnilo pokladní plnění daňových příjmů za září. Ve srovnání s rozpočtem se všechny větší daně s výjimkou daně z příjmů fyzických osob pohybují nad 70 % celoročního rozpočtu, což lze považovat za relativně dobrou zprávu. Jenže právě zmiňovaná daň tvoří v rozpočtech obcí významnou část a plnění tzv. motivační složky na úrovni 2,8 % ročního odhadu není uspokojující.

Zajímavé je pak meziroční srovnání, které tradičně obsahuje níže uvedená tabulka. Jde o celostátní inkaso, z něhož se následně vypočítávají podíly sdílení, kterou jsou pak rozdělovány jednotlivým obcím. Inkaso obsahuje v souhrnu nulový meziroční růst a ani jednotlivé položky neopravňují k optimismu. Pro dokreslení dodejme, že meziroční růst u spotřebních daní, jejichž zařazení mezi sdílené daně Svaz požaduje v rámci připomínek k novele RUD, činí 106,3 %.

Tabulka: Porovnání celostátního inkasa sdílených daní
v září 2010 a 2011 (v mld. Kč)

 

 Zdroj: www.mfcr.cz

Nepříznivý vývoj motivační složky daně z příjmů fyzických osob, který se bude velmi pravděpodobně opakovat, vedl Svaz k přidání doporučující připomínky k novele zákona o RUD. Cílem byla snaha o zahájení úvah o změnu v technickém postupu sdílení daní, kdy zásadní vliv na příjmy jednotlivých obcí má stav na jednotlivých bankovních účtech.

Důvodem dlouhodobě záporného inkasa daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání zůstává bezpochyby fakt, že přiznání nepodávají pouze podnikatelé. Negativní dopad má zvolený způsob sdílení především pro obce v okolí měst, do kterých směřují jejich občané za zaměstnáním. Zálohy strhává zaměstnavatel ve městě, ale v případě, že podávají daňové přiznání, např. z důvodu souběhu s relativně nevýznamnou podnikatelskou činností, přeplatek na dani se hradí z motivační složky. Svaz by uvítal možnost změny charakteru daňového účtu vedeného u České národní banky na skutečně podnikatelský, z něhož by se motivační složka vypočítávala. V případě, že příjmy z podnikatelské činnosti nepřesahují např. 80 % hodnot uváděných v přiznání, vyrovnávaly by se zálohy z účtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Reakce ministerstva financí zde byla zatím vcelku předvídatelná: „To bychom museli dělat změny v našem systému ADISu a to je drahé.“ Další jednání se proto připravují.

 

Daň	Rok 2010	Rok 2011	Index (2011/2010)
Daň z přidané hodnoty	197,66	201,00	101,7
Daň z příjmů právnických osob	98,93	92,86	93,9
Daň z příjmů fyzických osob	92,84	94,25	101,5
- zvláštní sazba	7,68	8,30	108,1
- z přiznání	5,02	0,29	5,8
- ze závislé činnosti	80,14	85,65	106,9
Daň z nemovitostí	6,37	6,29	98,7