28.03.2012

Opravdu mají účty obcí sloužit k úhradě státního dluhu?

Ministerstvo financí uzavřelo připomínkové řízení k novele zákona o rozpočtových pravidlech, která zcela zásadním způsobem zasahuje do hospodaření obcí. Opětovně se totiž prosazuje zřízení povinných účtů u České národní banky.

Ministerstvo financí uzavřelo připomínkové řízení k novele zákona o rozpočtových pravidlech, která zcela zásadním způsobem zasahuje do hospodaření obcí. Opětovně se totiž prosazuje zřízení povinných účtů u České národní banky.

Po půl roce se opět objevuje snaha podřadit bankovní účty obcí pod systém státní pokladny a Ministerstvo financí přichází téměř z obdobným návrhem jako v září loňského roku. Věřme, že i tentokrát členové Parlamentu, z nichž většina prošla samosprávou, tento návrh odmítnou.

Relativně nevinná změna se týká rozšíření položek v § 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který stanovuje účty podřízené státní pokladně. Není jistě problémem, pokud si stát podrží dotační zdroje do doby jejich vyplacení. Zálohové platby se stejně prakticky nevyužívají (i když by je samospráva jistě uvítala). Zcela nepřijatelná je však druhá část, tedy zahrnutí účtů určených k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných obcím a dobrovolným svazkům správcem daně – tedy RUD. Návrh zákona, který by měla projednat vláda, uvádíme pod textem.

„Cílem novely je generování rozpočtových úspor prostřednictvím snížení úrokových nákladů na financování státního dluhu, zefektivnění emisní činnosti státu na peněžním trhu a tím v důsledku snížení nejistot financování státního dluhu na peněžním trhu vyplývajících z dluhové krize. Možnost disponibility s prostředky vedenými na vybraných účtech není touto novelou omezována,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Nenajdeme asi jasnější příklad porušení práva na samosprávu než omezený přístup k zákonem stanoveným finančním zdrojům ze sdílených daní. Předkladatel totiž počítá, že obce ihned prostředky na své účty nepřevedou, čímž poslouží k zajištění likvidity státního rozpočtu. Vzhledem ke způsobu sdílení obce nikdy nevědí, jak velký objem prostředků na účet přijde, takže nemohou volit formu trvalého příkazu. Nepředpokládáme rovněž, že by ČNB měla či budovala propracovaný internetbanking pro drobnější klienty, dostatečnou síť poboček a klientský přístup v případě bankovních služeb. Nemá a ani to není jejím posláním. Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, s převody na účty u komerčních bank pak souvisí dodatečné náklady:

„Účty budou úročeny sazbou stanovenou ministerstvem financí, náklady za vedení účtu a platební styk si klienti budou hradit sami dle platného ceníku ČNB. V současné chvíli lze obecné informace o podmínkách platebního styku získat z webových stran ČNB, podrobnější informace o úpravě smluvních a platebních podmínek poskytne ministerstvo financí do 30 dnů ode dne projednání připomínek.

O projednání připomínek lze hovořit jen těžko, žádné vypořádání totiž neproběhlo. Na připomínky Svazu (viz níže) reagoval předkladatel jednoslovně „Neakceptováno“ bez jakéhokoliv vysvětlení.

Opravdu tedy má MF ČR „s podporou starostů“ bianco souhlas s každým svým činem a nemusí se připomínkami ostatních starostů a primátorů zabývat?