Rozpočtové určení daní znovu v Senátu

Úvodní vystoupení patřilo zástupci ministerstva financí Janu Ziklovi, řediteli odboru financování územních rozpočtů a programového financování. Svůj příspěvek rozdělil na dvě části. Nejprve se zaměřil na financování přenesené působnosti a hned v úvodu připomněl, že ke krytí přenesené působnosti slouží jak příspěvek na výkon státní správy, tak i správní poplatky a nahodilé příjmy (např. pokuty), účelové dotace a vlastní příjmy. Znovu potvrdil, že státní rozpočet pro rok 2010 počítá s kompenzací 2 mld. Kč na výkon přenesené působnosti, které by měly být rozděleny dle následující tabulky:

 

Obce dle nejvyšší správní role obce	Počet	Podíl 2miliardové kompenzace (v mil.)	Krytí přenesené působnosti v roce 2010	Krytí přenesené působnosti v roce 2007
Obce	5003	591,5	95 %	21 %
Obce s matričním úřadem	622	226,6	95 %	41 %
Obce se stavebním úřadem	230	182,7	95 %	50 %
Obce s pověřeným OÚ	183	259,7	95 %	68 %
Obce s rozšířenou působností	202	29,6	105 %	105 %
Brno, Ostrava, Plzeň	3	294,6	95 %	76 %
Praha	1	415,3	62 %	37 %

 

Druhou část vystoupení pak věnoval financování samostatné působnosti. Opět nejprve připomněl strukturu příjmů obcí, které tvoří daňové příjmy, jež jsou nejvýraznějším zdrojem (57,3 % - z toho příjmy dle RUD 87,5 %), dále přijaté transfery, což jsou především dotace (27,5 %), potom nedaňové příjmy (9,5 %) a kapitálové příjmy (5,7 %).

 

K samotnému rozpočtovému určení daní Jan Zikl konstatoval, že novela platná od 1. ledna 2008 byla prvním krokem ke komplexní změně systému RUD. Odstranila skokové přechody mezi velikostními kategoriemi, zavedla nová kritéria, zredukovala počet velikostních kategorií a výrazně snížila rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele mezi největší a nejmenší obcí. K řešení další problematiky RUD byla při ministerstvu financí ustavena pracovní skupina zabývající se dalším vývojem tohoto systému. Její práce však nyní byla vzhledem k politické situaci a vývoji veřejných financí přerušena. Nový zákon by měl ale v každém případě vycházet z Analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy, která zmapovala hospodaření územních samosprávných celků. Ředitel Zikl poznamenal, že Analýza prokázala celou řadu problémů v oblasti financování obcí, které ovšem nesouvisí a RUD. Předně poukázala na nízkou úroveň daňových pravomocí v ČR (neexistence místních daní), na nevyváženost vzájemné koexistence systémů financování samosprávy a státní správy a dále na nepřehlednost dotačního systému, v jejímž důsledku se zejména menší obce jen velmi obtížně dostávají k dotačním prostředkům. V oblasti RUD potvrdila potřebu určitého selektivního přístupu k Praze, Plzni, Ostravě a Brnu. Jan Zikl ujistil, že ministerstvo financí je připraveno RUD změnit, ale až se stabilizuje ekonomika a politická scéna. Nebrání se žádnému řešení, ani změně spektra daní. Případná novela ale musí podle jeho slov vznikat na základě jasného zadání. Ministerstvo proto očekává, že se samosprávy, ať už sdružené ve Svazu měst a obcí či Sdružení místních samospráv mezi sebou domluví.

 

Za Sdružení místních samospráv na semináři vystoupil Josef Bartoněk, starosta Osvětiman. Podle jeho názoru nelze spojovat rozpočtové určení daní s příspěvkem na přenesenou působnost. Prezentoval principy pro vznik nového zákona o RUD, které navrhuje SMS. Podstatou návrhu je přerozdělení stávajícího objemu sdílených daní, které by mělo negativní dopady především na 4 největší města, přičemž by hl. m. Praha zaznamenala výpadek zhruba o 15 mld. Kč. Konstatoval, že návrh zástupci SMS zpracovali a předložili, nikdo se jím však nezabýval. Ve zmiňované Analýze pak postrádá především srovnání s evropskými státy.

 

Svaz měst a obcí reprezentoval Miroslav Pokorný, starosta Nebužel. Úvodem svého vystoupení uvedl, že je zřejmé, že zejména menší obce doplácejí na výkon přenesené působnosti. Osobně je však přesvědčen, že samotné rozlišování na státní správu a samosprávu se často ukazuje jako samoúčelné. Alespoň z hlediska služeb občanům. Přiznal, že sám mnohdy není schopen rozlišit, co je přenesená a co samostatná působnost. Tázal se například, jak se nahlíží na povinné vedení účetnictví, povinné rozepisování dle rozpočtové skladby a povinné vyplňování statistických a dalších výkazů. Připravuje se zcela nové účetnictví obcí, jedná se ale o změny v rámci zavádění účetnictví státu. Jde tedy o přenesenou nebo samostatnou působnost?

Dále upozornil na to, že problematiku financování obcí nelze zužovat pouze na samotné rozpočtové určení daní a ptal se: chceme-li srovnávat daňový příjem na obyvatele velkých a malých měst s jinými státy, bude se opravdu jednat o srovnatelné údaje? Mají v těchto státech obdobné rozpočtové určení jako u nás? Financování obcí, ať daně nebo dotace, se v jednotlivých státech většinou liší. Na sdílené daně je možné pohlížet v podstatě jako na neúčelovou dotaci. Obce by podle jeho názoru ale měly mít větší vliv na skutečné daňové příjmy. Zvyšování daní je nepopulární, pokud jde však o promyšlené a dobře zdůvodněné rozhodnutí, občané ho jsou schopni přijmout.

K samotnému rozpočtovému určení daní poznamenal, že se nedomnívá, že návrhy, které  cíleně směřují vůči jedné skupině obcí, mají šanci na schválení. Cílené podporování „hašteření“ uvnitř samosprávy ji ve skutečnosti oslabuje navenek. Diskuse o RUD se stává bezradnou. Prozatím je ale třeba vyvíjet alespoň tlak na naše zákonodárce, aby domýšleli dopady svých opatření do rozpočtů obcí a nedocházelo např. k rychlým změnám v daňových zákonech. 

Závěrem znovu upozornil, že na financování obcí je třeba pohlížet šířeji, nejde pouze o rozpočtové určení daní a příspěvek na přenesenou působnost. Vyzval proto ke spolupráci na systémové změně celého financování samosprávy.

 

Velmi obtížné oddělování nákladů na státní správu a samosprávu při spojeném modelu výkonu veřejné správy potvrdil i další řečník Marek Vetýška z odboru územní veřejné správy ministerstva vnitra. Sdělil, že navýšení objemu finančních prostředků o 2 miliardy znamená celkové navýšení o 25 % oproti roku 2009 a bude použito na odstranění existujících disproporcí mezi výdaji na agendy státní správy a příjmy na tuto agendu. Výše disproporcí byla stanovena na základě zjištění zpracované Analýzy. K obdobným závěrům ale dospělo i ministerstvo vnitra. Nakonec Marek Vetýška položil několik otázek k zamyšlení: Chceme skutečně dosáhnout 100% úhrady výkonu přenesené působnosti? Je 100% úhrada ještě příspěvek? A jsou tyto peníze na obcích a městech využívány skutečně efektivně?    

 

Podle očekávání se v Senátu také hodně diskutovalo. Zástupci Sdružení místních samospráv ve svých diskusních příspěvcích poukazovali na to, že samospráva je služba obyvatelstvu a měla by být zajištěna všem obyvatelům stejně. Princip solidarity pak v současné době vidí obráceně, jako solidaritu malých s velkými. Velká města žijí na úkor malých. Nelze ani příliš zohledňovat to, kolik se v obci vyprodukuje, malé obce zase spravují 75 % území státu. A padlo i konstatování, že ministerstvo financí nemůže po malých obcích chtít, aby se samy domluvily s velkými. O pomoc v této věci byla žádána také média.   

Jan Zikl v reakci na tato vystoupení nejprve požádal o jistou míru empatie. Konstatoval, že v přípravě nového RUD je možné jít buď cestou revoluce, nebo cestou evoluce. Cesta evoluce je podle jeho přesvědčení vždy schůdnější. Zastánců radikální změny se pak zeptal: „Máte skutečně sílu na revoluci?“ Znovu pak důrazně upozornil, že bez dohody zástupců samosprávy a jasného zadání ke změně rozpočtového určení nedojde.

 

Všichni účastníci semináře se ale shodli na tom, že pracovní skupina zřízená při ministerstvu financí, která se zabývala přípravou nového zákona o rozpočtovém určení daní, by měla znovu začít pracovat, a to bez ohledu na stávající politickou a ekonomickou situaci. Podle zástupce Spolku pro obnovu venkova doktora Večerky je krize jakési zaklínadlo. Naopak v jistém smyslu může být stávající stav i šancí pro provedení základní systémové změny ve financování obcí. Petr Tománek z Vysoké školy báňské, která se podílela na zpracovaní Analýzy, pak vyslovil obavu, že pokud se činnost pracovní skupiny zastaví, mohlo by se stát, že až začne zase v budoucnu někdy pracovat, celá studie by mohla skončit v koši. Shoda panovala také v otázce dotací. Dotační systém je třeba výrazně zjednodušit část dotací převést do rozpočtového určení daní.