RUD na jednání vlády

Svaz měst a obcí ČR, již v reakci na první ministerský návrh, vypracoval v rámci meziresortního připomínkového řízení vlastní znění návrhu novely. Svazový návrh je z hlediska všech velikostních skupin obcí jednoznačně nejvýhodnější. Posiluje postavení malých obcí, nikoli však na úkor velkých měst a nastavuje dlouhodobé systémové změny. Dodržuje tak základní svazový princip, podle kterého nesmí mít žádná obec výhody na úkor obce druhé.

Je naprosto zarážející, že svazový návrh, formulovaný do řádných připomínek, často zásadních, na jednání vlády předložen nebyl. Svaz je řádným připomínkovým místem a zásadní rozpory je nutné vládě předložit. Tím došlo k hrubému porušení Legislativních pravidel vlády! V předkládací zprávě bylo k návrhům Svazu pouze uvedeno, že návrh ministerstva financí byl diskutován i v průběhu činnosti pracovní skupiny, která byla tvořena ze zástupců Ministerstva financí, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Parlamentu ČR. To však není pravda. Svaz inicioval vznik výše uvedené pracovní skupiny před více než dvěma lety s jasným zadáním: vyřešit problémy stávajícího zákona o rozpočtovém určení daní, posílit příjmy zejména malých obcí a prosazovat takové řešení, které nebude poškozovat jiné skupiny obcí a měst. Ministerstvem financí do vlády předložený konečný návrh novely RUD však nebyl na jednání pracovní skupiny vůbec předložen, tedy nemohl být ani diskutován. 

V předkládací zprávě pro vládu bylo dále uvedeno: „K materiálu se vyjádřilo celkem 22 připomínkových míst. Zásadní připomínky uplatnil Svaz měst a obcí. Některé jeho návrhy nemohly být pro velkou systémovou, technickou a finanční náročnost akceptovány.“ Návrh Svazu není systémově ani technicky náročný. Řešil komplexně ty problémy, na které starostové ze všech komor dlouhodobě a opakovaně upozorňovali, především na krajských setkání. Ano, návrh Svazu byl pro státní rozpočet skutečně nepatrně finančně náročnější než si ministerstvo financí představovalo, ale to bývá všude na světě legitimní požadavek asociací, obhajujících zájmy obcí. Důvodem přitom není samoúčelné získání peněz. Obce přeci potřebují dorovnat propady ve financování způsobené změnami v daňových zákonech v posledních 3 letech a zároveň potřebují, aby do roku 2010 nepřišly o dalších 7,8 mld. Kč. Všechny tyto eventuality návrh Svazu zahrnoval.

Ministerstvo financí šikovně využilo ad hoc vzniklé zlínské iniciativy k rozšíření rozkolů a nejednoty mezi obcemi. Začalo jednat se zlínskou iniciativou, jejíž finanční požadavky nešly nad rámec návrhu ministerstva financí.

Vládě byl předkládán materiál ve dvou variantách. Původní znění návrhu novely zákona o rozpočtovém určení, který Ministerstvo financí předkládalo do meziresortního připomínkového řízení a tzv. alternativní varianta – reakce na jednání se zástupci „zlínské iniciativy“. Alternativní návrh předložený ministerstvem financí vůbec neprošel procesem připomínkování a tudíž by vůbec neměl být předložen na jednání vlády. Byla tím porušena legislativní pravidla vlády.

Na závěr pár čísel. Aktivitou v pracovní skupině prosadil Svaz do návrhu ministerstva financí tzv. postupné koeficienty, zavádí se dvě nová přerozdělovací kriteria podle územní výměry obce (3%) a podle prostého počtu obyvatel (3%). Celkově by mělo dojít k navýšení podílu obcí na sdílených daní o 2,5 mld. Kč na úkor státního rozpočtu. Neakceptováním dalších svazových návrhů však současně dochází k tomu, že by se měly snížit příjmy středně velkých měst (146) o celkovou částku 832,5 mil. Kč. Nejvíce ztrátových obcí se nachází v kategorii od 10 001 do 20 000 (69 měst) a v kategorii 20 001 do 30 000 (27 měst). Snížení příjmů o více než 4 % daňových příjmů postihuje 22 měst. Jde například o města Litovel (- 3 346 750 Kč), Říčany (- 4 001 590 Kč), Jablonec nad Nisou (- 18 232 090 Kč), Mladá Boleslav (-19 643 930), Domažlice (-4 229 270 Kč), Jihlava (-26 940 400 Kč), Teplice (-29 762 980 Kč), Olomouc (- 193 231 010 Kč). U statutárních měst Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou plánovány nulové dopady, přesto se tato města postavila solidárně za komplexní svazový pozměňovací návrh. 

Alternativní „zlínská“ varianta vychází z původního návrhu ministerstva financí s tím, že by se pro všechny obce a města zvýšilo kriterium prostého počtu obyvatel (všem obcím stejně na hlavu) ze 3 % na 5 %. Podle tohoto návrhu by se však snížily příjmy 28 měst včetně měst Praha, Brna, Ostravy a Plzně o více než 3,3 mld. Kč.