13.06.2013

Vliv povodní na ekonomiku

 

Mohou povodně podpořit ekonomický růst nebo budou spíše jednoznačnou zátěží pro hospodářství?

Na první pohled se to může zdát nesmyslné a nelogické, že by přírodní katastrofa byla schopná nastartovat ekonomický růst, ale skutečnost může být taková a česká média tomuto fenoménu věnují prostor. Ničivé červnové záplavy, které postihly valnou část území Čech si vyžádají obrovské náklady na likvidaci škod a obnovu majetku. Povodně napáchaly škody v řádu desítek miliard korun. Zničená jsou soukromá obydlí, zemědělské plochy, dopravní infrastruktura, vodovodní a kanalizační potrubí i obecní majetek. Obnova tohoto všeho majetku si vyžádá velké investice veřejného sektoru (stát, kraje, obce), ale i podnikatelů na obnovu zatopených provozoven a firem, tak i samozřejmě peněžní vydání z řad obyvatel. Všechny tyto investice vyvolají zvýšenou poptávku po stavebních pracích, které mají multiplikační efekt na další odvětví v hospodářství, roste zaměstnanost. Dalším ekonomickým aspektem je budování protipovodňových opatření – poldry, čištění koryt řek, protipovodňové hráze apod. Toto všechno znamená zvýšení zaměstnanosti stavebních firem, vytváření přidané hodnoty. Dalším hospodářským efektem byly investice do ochranných varovných a informačních systémů apod. Největší přínos mají akce, které nejsou pouze obnovovací, ale přinášejí i přidanou hodnotu. Příkladem úspěšné obnovy území může být pražský Karlín, kde na Rohanském nábřeží, v moderních kancelářských komplexech postavených po povodni 2002 sídlí celá řada prestižních firem. Stejně jako pražská Zoologická zahrada, která se díky povodni modernizovala. Nyní již však v těchto dvou lokalitách jde o škody na novém majetku a jeho obnova už bude bez předchozí dodatečné přidané hodnoty.

Názory předních ekonomů se na tuto problematiku liší. Guvernér České národní banky odhaduje, že náprava povodňových škod může přinést ekonomický růst v řádu desetin procentního bodu. Nicméně je potřeba si uvědomit, že „povodňový efekt“ může být krátkodobý a do budoucna nestabilní a po jeho vyprchání bude následovat útlum poptávky. Ekonom Miroslav Zámečník varuje, že vidět povodně jako impuls je zjednodušující, protože celkové bohatství poklesne, protože povodně způsobily škody na snížení majetku a bohatství země. Snížily se hodnoty řady nemovitostí, zničeno bylo množství movitého majetku. Empirické doklady ohledně vlivu povodní na hospodářství v roce 2002 přináší ekonom Jan Bureš, který uvádí růst spotřeby vlády ve třetím čtvrtletí roku 2002 oproti plánu o 0,4 %, ale celkové HDP bylo nižší o 0,04% oproti plánovanému stavu.

Co může být pro jednoho neštěstí může být pro jiné dobrým přínos. Nutnost financování škod bude znamenat pro veřejný sektor i pro domácnosti jistě další nárůst zadluženosti. Obce a města se v současné době potýkají s velice napjatými rozpočty a bez pomoci státu se při obnově území jistě neobejdou. Vláda vyčlenila na pomoc povodněmi zasaženým oblastem 7,3 mld. Kč z národních zdrojů. Svou trochou do mlýna se snaží přispět i Svaz, který vyčlenil 1 mil. Kč. na nákup vysoušečů pro obce postižených povodněmi.

 

Dalším dopadem povodní v ekonomické oblasti je vliv na trh nemovitostí. V oblastech zasažených povodněmi rapidně klesá poptávka po nemovitostech, tato strnulost může na trhu trvat i řadu měsíců či let. Ve výjimečných případech může nastat situace, kdy o nemovitosti nebude takřka žádný zájem a jejich ceny spadnou na minimum, to může být případ řady obcí opakovaně postižených povodněmi.

 

Zdroj:

Ekonom, Ihned, Idnes, E15, Patria, Investweb, Vláda

 

Zpracoval:

David Sláma