25.06.2014
Zadluženost obcí
Obce a města patří dlouhodobě k nejlépe hospodařícím složkám veřejné správy. Zatímco dluh státních institucí (státní dluh) činil ke konci roku 2013 1683,3 mld. Kč, což znamená za rok 2013 nárůst o 15,7 mld., vykázalo zhruba 6250 obcí v roce 2013 s dluhem ve výši 92,2 mld. Kč. Oproti roku 2012 se jedná
Obce a města patří dlouhodobě k nejlépe hospodařícím složkám veřejné správy. Zatímco dluh státních institucí (státní dluh) činil ke konci roku 2013 1683,3 mld. Kč, což znamená za rok 2013 nárůst o 15,7 mld., vykázalo zhruba 6250 obcí v roce 2013 s dluhem ve výši 92,2 mld. Kč. Oproti roku 2012 se jedná o nárůst ve výši 2,5%, což představuje zvýšení dluhu o zhruba 2,2 mld. Kč. Pro doplnění, kraje vykázaly ke konci roku 2013 dluh ve výši 26,8 mld. Kč, což představuje nárůst oproti předešlému roku o 2,3 mld. Kč, procentně vyjádřený růst je 9,7 %.
V roce 2013 vykázalo zadluženost 3 239 obcí a měst, jedná se tedy o více než polovinu (51,8 %) z celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k nárůstu o 22 obcí, které nově vykázaly zadluženost. Obecně lze konstatovat, že zadluženost se zvyšuje s narůstajícím počtem obyvatel. Z měst nad 5000 obyvatel vykazuje zadlužení více než 97 %. Města nad 50 000 obyvatel vykazují zadlužení ve výši 61,5 mld. Kč, což představuje přibližně dvě třetiny celkového zadlužení za obce a města. A největší zadluženost vykazují 4 největší města, jejichž zadluženost dosahuje 49,2 mld. Kč, tedy 53,4 % veškeré municipální zadluženosti. Naopak pouze 20,3 % obcí do 100 obyvatel vykazuje nějaký dluh. Samotné hlavní město Praha vykazuje dluh ve výši 34,1 mld. Kč.
V celkovém zadlužení obcí jsou zahrnuty jednak bankovní úvěry od peněžních ústavů, tak emitované komunální dluhopisy a rovněž přijaté návratné peněžní výpomoci a ostatní dluhy, např. ze státních fondů. Jednoznačně nejvyšší váhu ve struktuře dluhů mají úvěry, které představují 74,6 % celého zadlužení obcí. Emitované dluhopisy představují 16,3 % zadluženosti, zbytek připadá na výpomoci a ostatní dluh. Konkrétní výše jednotlivých složek zadluženosti obcí v čase ilustruje následující graf
Úvěry, které obce přijaly v loňském roce se zejména využily na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, významný podíl úvěrů je směřován na předfinancování projektů, které budou následně financovány z dotačních titulů Evropské unie. Mezi úvěry nelze zapomínat také na účelovou alokaci na regeneraci a rozšíření bytového fondu. Prostředky přijaté výpůjčkou od peněžních ústavů slouží rovněž na obnovu a rozšíření občanské vybavenosti, jako jsou školy či sportovní zařízení v obcích. Některá statutární města a hl. město Praha využily úvěr od Evropské investiční banky na investice zkvalitňující městskou infrastrukturu. Mezi poskytovateli municipálních úvěrů zaujímají nejvýznamnější místo Česká spořitelna, Komerční banka a Československá obchodní banka. Zhruba polovina úvěrů poskytnutých v roce 2013 obcím byla bez ručení.
Komunální dluhopisy v současné době mají emitované pouze 3 města, jedná se o Prahu (v hodnotě 10,5 mld. Kč), Ostravu (2,5 mld. Kč) a Liberec (2,0 mld. Kč).
Ke konci roku 2013 stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření českých měst a obcí a jimi zřizovaných příspěvkových organizací převýšil hodnotu dluhu. K takovémuto stavu došlo naposledy v roce 2008. Takto akumulovaná suma dosáhla ke konci roku 2013 hodnoty 98,5 mld. Kč.
Vedle samotných obcí vykazují dluh i jimi zřizované příspěvkové organizace. Z celkového počtu obecních příspěvkových organizací v roce 2013 (8 339) vykázalo dluh 257 organizací, což představuje 3%. Výše dluhu ke konci minulého roku dosáhla 375,3 mil. Kč, což znamená oproti roku 2012 významný pokles o 225,3 mil. Kč. Zadlužené příspěvkové organizace působí zejména v oblasti kultury (21%), rozvoje bydlení (16%), ústavní zdravotní péče (14%) a další.
Poslednímu subjekty v této skupině jsou dobrovolné svazky obcí, které vykázaly dluh ke konci roku 2013 ve výši 2,5 mld. Kč. Tyto subjekty využívají získané prostředky zejména na rozvoj vodohospodářské infrastruktury, odpadové hospodářství a turistické projekty.
Na závěr ještě drobná zmínka o vývoji rozpočtových příjmů obcí za rok 2013, podle ankety na Krajských setkáních Svazu, která se konala na jaře letošního roku, vyplývá z 366 odpovědí, že 95 % obcí, které dotazník vyplnily se daňové příjmy po změně rozpočtového určení daní zvýšily. Podle Ministerstva financí je toto číslo za celou republiku vyšší a dosahuje 98% obcí, které obdržely v roce 2013 vyšší da%nové příjmy ve srovnání s rokem 2012.
Ing. Mgr. David Sláma