03.01.2025

Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024

Územní rozpočty dosáhly k září 2024 mimořádně pozitivních výsledků, přičemž stabilní růst příjmů a efektivní řízení výdajů zajistily rekordní přebytky hospodaření. Kraje vykázaly meziroční růst salda rozpočtu a dosáhly historicky nejlepšího výsledku hospodaření.

Obce, ačkoliv čelily poklesu salda ve srovnání s předchozím rokem, stále zaznamenaly druhý nejvyšší přebytek hospodaření od roku 2013. Tento pokles byl způsoben především meziročním zvýšením kapitálových výdajů, které jsou klíčové pro zlepšování veřejné infrastruktury, kvality života obyvatel a dlouhodobý rozvoj regionů. Příjmy obcí rostly pomaleji než výdaje, což ovlivnilo výsledné saldo, avšak celkově zůstávají územní rozpočty ve velmi dobré finanční kondici. Stabilitu dále podporuje klesající inflace, která v září dosáhla 2,6 % a zůstává v tolerančním pásmu České národní banky (dále jen „ČNB“).

Analýza příjmové strany územních rozpočtů ukazuje růst daňových i nedaňových příjmů. U daní bylo klíčové zvýšené inkaso DPFO, které odráží rostoucí mzdy a konsolidační opatření, a vyšší výběr DPH díky nárůstu spotřeby domácností. Naopak inkaso DPPO meziročně kleslo, což souvisí s úhradami záloh na dani. Významný růst zaznamenala daň z nemovitých věcí, což obcím přineslo dodatečné peněžní prostředky. Naopak příjmy neinvestičních transferů meziročně poklesly, zejména kvůli nižším kompenzačním příspěvkům pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a u obcí kvůli snížení přijatých peněžních prostředků z Operačního programu Jan Amos Komenský. Krajům rovněž klesly přijaté investiční transfery z  Operačního programu Životní prostředí a Integrovaného regionálního operačního programu. Obce však naopak vykazují růst investičních transferů, což posiluje jejich investiční aktivitu.

Hospodaření územních rozpočtů bylo v září ovlivněno povodněmi, které zasáhly většinu území České republiky. V souvislosti s přípravou a řešením krizových situací a s odstraněním následků škod způsobených tlakovou níží Boris územní rozpočty prozatím realizovaly výdaje ve výši 46,2 mil. Kč. Nejvíce postiženým krajem byl Moravskoslezský kraj, jehož výdaje v souvislosti s povodněmi v září činily 24,1 mil. Kč a výdaje jeho obcí dosáhly 20,3 mil. Kč. 

ČNB v září 2024 opět snížila základní úrokovou sazbu, tentokrát o 0,25 p.b. na 4 %. Toto opatření, potřetí v pořadí od začátku roku, reflektuje snahu o další uvolnění měnové politiky s cílem podpořit ekonomický růst a snížit náklady na úvěry, zejména ty hypoteční. Současně se tím reaguje na zpomalující inflaci, která se přibližuje k inflačnímu cíli. Tento vývoj však má přímé dopady na spořicí produkty, jelikož komerční banky v návaznosti na pokles sazeb snižují úroky na bankovních účtech a termínovaných vkladech (dále jen „BÚ“). Snížení úrokových sazeb povede k nižším příjmům z finančních rezerv obcí a krajů, což může ovlivnit jejich rozpočty a motivovat k efektivnějšímu využití uložených peněžních prostředků. Levnější úvěrové financování zároveň poskytuje příležitost pro realizaci větších investic. 

Kraje v září v komparaci s rokem 2023 snížily svůj dluh. Obce naopak kombinovaly snižování dluhu s navýšením kapitálových výdajů, což dokládá jejich schopnost financovat investiční projekty bez zapojení cizích zdrojů. Celkově se peněžní prostředky na BÚ územních rozpočtů nadále akumulují, a to i přes nízké úročení, což může naznačovat opatrnější přístup k financování rozvojových projektů.

Přes celkově pozitivní výsledky vyvolává současná situace otázky, zda jsou přebytky územních rozpočtů dostatečně využívány pro investice do rozvoje infrastruktury a zlepšení veřejných služeb. Současná vysoká finanční stabilita a nízké úrokové sazby vytvářejí příležitosti pro efektivní využití peněžních prostředků ve prospěch dlouhodobého rozvoje regionů.   

 

Další informace najdete ZDE.

 

 

Ing. Alexandra Kocková, tiskový zástupce SMO ČR