16.06.2010

Statistika by neměla zadusit účetnictví

Myšlenka rozšíření účetnictví o statistické zjišťování stále přetrvává a dokonce se hovoří již o roce 2011. Detailní dělení a sledování účetních operací dle několika kritérií může v maximální verzi vyústit až ve 444 tabulek.

Myšlenka rozšíření účetnictví o statistické zjišťování stále přetrvává a dokonce se hovoří již o roce 2011. Detailní dělení a sledování účetních operací dle několika kritérií může v maximální verzi vyústit až ve 444 tabulek.

Reforma účetnictví státu se nachází stále spíše v první fázi, obce a jejich příspěvkové organizace zatím nepřenášely do centrálního systému žádné výkazy, nejsou k dispozici všechny potřebné metodické podklady, některé účetní jednotky dosud nemají plně funkční všechny moduly účetního software. V příštím roce se navíc v plné míře začne s aplikací některých zcela nových postupů (oceňování reálnou hodnotou, odepisování v hlavní činnosti, tvorba opravných položek). Požadavek na rozšíření informací, které by z účetnictví byly přímo využitelné pro statistické potřeby, tak přichází v době významné nejistoty a znamenal by pro všechny vybrané účetní jednotky nárůst administrativních nákladů.

Dle vyjádření zástupce Ministerstva financí v rámci metodického dne pro krajské metodiky vychází současná snaha z požadavku Evropské komise, resp. Eurostatu, aby 90 % vykazovaných údajů za Českou republiku pocházelo z přímých zdrojů. Kontrolní mise Eurostatu prý požadují možnost ověření konkrétní účetní operace u konkrétní účetní jednotky. V praxi by se tedy měl od příštího roku ve čtvrtletní periodicitě sledovat tzv. výkaz o pohybech na analytických účtech. Závazná účetní analytika by se týkala rozvahových i výsledkových účtů, v součtu jde o více než 300 nových analytik. Třídící kritéria se předpokládají IČ, způsob transakce (např. nákup, bezúplatný převod), rezidentství v ČR. Nenulové hodnoty na zvolených analytických účtech by se následně rozpracovávaly ve vysvětlujících tabulkách. Při maximalistické verzi obsazení všech sledovaných účtů by účetní jednotka vyplňovala 444 tabulek.
 
Výše naznačené úvahy o posílení statistického vykazování by znamenaly zcela zásadní změny v účetním software, které lze jen stěží zahrnout pod dodatek o bezplatné aktualizaci. Rozšíření účetní věty o všechna požadovaná kritéria zvyšuje délku samotného účtování a zvyšuje riziko překlepů a chyb. Odhad nákladů nutných pro hodnocení dopadů regulace (RIA) je za situace neukončené účetní reformy velmi obtížný.
 
Je zřejmé, že z titulu členství v Evropské unii musí Česká republika plnit řadu požadavků také v oblasti statistiky. Zůstává však otázkou, zda opravdu nelze využít stávajících či budoucích účetních výkazů. Jestliže se od příštího roku počítá s platností konsolidační vyhlášky, v rámci níž bude třeba sledovat náklady a výnosy či závazky a pohledávky sektoru veřejné vlády podle jednotlivých organizací, mělo by být následně možné přímo z centrálního systému většinu dat potřebných pro statistické výkazy vyhledat. Došlo by tak k naplnění jednoho z avizovaných cílů reformy účetnictví státu, tedy snížení potřeby duplicitního vykazování. Za současné situace však nasazení statistického zjišťování do účetnictví vážně ohrožuje vůbec dokončení započatých změn.