21.10.2014

Proč se městům a obcím vyplatí mít svého architekta?

Česká komora architektů připravila materiál, který komunálním zastupitelům objasní pole působnosti městského architekta. Má roli nejen jako odborný garant kvalitního urbanistického růstu daného regionu, ale i jako hybatel vztahů s veřejností. (Foto: www.cka.cz)

Městský architekt působí nejen jako odborný garant kvalitního urbanistického růstu daného regionu, ale i jako hybatel vztahů k veřejnosti. Dokáže zajistit komplexní péči o sídlo, čerpat z jeho specifik a posílit místního genia loci. Přesto řada měst a obcí nad zavedením funkce městského architekta váhá. Česká komora architektů (ČKA) proto připravila materiál, který komunálním zastupitelům objasní pole působnosti městského architekta. Stejně jako v případě architektonických soutěží Komora městům a obcím nabízí své odborné konzultace.

Zájmem o funkci městského architekta Česká komora architektů vyjádřila již v Politice architektury ČKA 2013, jež se zčásti stala předlohou aktuálně připravované Politiky architektury a stavební kultury, kterou chce Ministerstvo pro místní rozvoj vládě předložit do konce tohoto roku. Cílená podpora pozice městského architekta byla deklarována i v nedávno vydaném programu ČKA Architektura pro komunální volby. 

V čem architekt města pomůže?

Ve zmiňovaném materiálu jeho autoři, architekti Marek Janatka a Václav Zůna, uvádějí, že městský architekt je supervizorem, koordinátorem a nositelem koncepce dané obce či města, zároveň je tvůrčím pracovníkem ve vybraných otázkách a expertním poradcem. Text dále pokračuje: „Výsledkem optimálního využívání funkce architekta města je zajištění komplexní péče o sídlo, ochrana specifik a charakteristik daného sídla, shrnutá do pojmu ochrana a posilování ‚genia loci‘, zvýšení kvality a hodnoty sídla v uvedených oblastech, zlepšení kvality prostředí, efektivnější vynakládání prostředků na investiční akce a zajištění udržitelného rozvoje sídla.“

Městský architekt tak podstatnou měrou přispívá ke zlepšení celkového vnitřního i vnějšího obrazu sídla. Díky svým zkušenostem zvládne např. také administrovat architektonickou soutěž a určit správnou návaznost jejích jednotlivých kroků, tak aby byla využita co nejefektivněji. Současně plní funkci mediátora – prostředníka mezi vedením města a jeho občany. Iniciuje participační procesy, dohlíží na jejich efektivitu a podílí se na vzdělávání veřejnosti v oblasti architektury.

Zavedení pozice městského architekta přitom není nikterak složité. Malá a středně velká sídla jej mohou vyžadovat na základě usnesení rady města či zastupitelstva a následně s architektem uzavřít Smlouvu o poradenské a konzultační činnosti. Obce a města, které mají o zřízení této funkce zájem, se více dozví v dokumentu ČKA Městský architekt a zároveň mohou kontaktovat Českou komoru architektů, která jim poskytne bezplatné konzultace. Stalo se tak již v případě Českého Krumlova, kde pozici městského architekta znovu uvádějí v praxi.

Nedostatečná opora pozice v zákonu

Nedůvěru zastupitelů vůči pozici městského architekta ve většině případech přiživuje její nedostatečné ukotvení v zákonu. Žádnou výslovnou úpravu funkce městského architekta v českém právním řádu nenalezneme. V rámci stavebního zákona však umožňuje její ustanovení § 174, který pojednává o expertní součinnosti. Nejasnému vymezení odpovídá i nesjednocená terminologie. Objevují se pojmy jako městský architekt, architekt města, hlavní architekt, obecní architekt apod. Všechny však vystihují skutečnost, že se jedná o komplexní činnost architekta při udržování a rozvoji sídla z hlediska architektonického, urbanistického, dopravního, ale i estetického a výtvarného.

Kompletní „manuál“ Městský architekt je zveřejněn na webových stránkách ČKA. V listopadu 2013 k této problematice proběhla diskuse z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů). Závěry z ní si můžete přečíst ZDE.

Zdroj: Česká komora architektů - www.cka.cz.