27.10.2009

Integrace po vídeňsku?

Že to určitě jde dokazují ve Vídni, kde se integrace provádí již v mateřských školkách.

Že to určitě jde dokazují ve Vídni, kde se integrace provádí již v mateřských školkách.

Vídeňské školství je trochu jiné než to naše. Školský zákon sice platí pro všechny rakouské spolkové země stejně, ale Vídeň je přesto něco extra.. Vídeň je stejně jako Praha nejen hlavním městem, ale i zároveň spolkovou zemí. Střední a vysoké školství je státní, mateřské a základní školy jsou v rukách spolkových zemí, tedy ve Vídni samotného města Vídně. Platy všech zaměstnanců škol hradí stát prostřednictvím zemských školských úřadů a všichni jsou zaměstnanci státu (i v soukromých školách). Každé dítě je evidováno (v souvislosti s poskytováním sociálních dávek a podpor) a v šesti letech musí nastoupit k povinné školní docházce ať umí německy nebo ne. Stupně vzdělávání

Protože se postupně ukázalo, že skoro každé druhé dítě ve vídeňské škole je cizinec, vyvstala potřeba řešit jazykovou bariéru a tím také začlenění těchto dětí do německé kultury a umožnit jim další vzdělávání. Škola je totiž stejně jako u nás

Před čtyřmi lety v reakci na velký počet imigrantů ve Vídni, uložilo rakouské ministerstvo školství spolkové zemí Vídeň povinnost zajistit potřebné jazykové vzdělávání. Tím vzniklo Wien Sprachzentrum (Vídeňské centrum jazyků), které má napomáhat výuce němčiny a současně integraci.

Centrum má 198 učitelů němčiny a 240 vedoucích jazykových kurzů, kteří jsou rodilí mluvčí. Všichni tito učitelé jsou zároveň zaměstnanci škol. Centrum nabízí výuku ve všech možných evropských i neevropských jazycích. Proces výuky probíhá ve dvou rovinách. Nejprve prostřednictvím jazykové podpory v hodině, tzn. že výuce jsou přítomni dva vyučující – němčina a rodný jazyk a poté prostřednictvím kurzů po vyučování.

Po příchodu dítěte do 1. třídy probíhá u cizinců, kteří nemluví německy po dobu 2 měsíců screening, kdy se vyhodnocuje, zda žák opravdu nerozumí německy a zda ho proto zařadit do speciálního programu. V rakouském školství existuje status řádného a mimořádného žáka, který může být udělen na 1 - 2 roky. Po tuto dobu dostává žák mimořádnou jazykovou podporu  11 hodin týdně a není hodnocen. Praxe ukazuje, že cizí jazyk ani za takovýchto okolností není možné zvládnout během 1 roku. Pokud žák získá statut řádného žáka, již není možný návrat k nižší úrovni. Pro ředitele škol je vydávána jazykové příručka se základními frázemi, přihlašovací formuláře a info o škole jsou vícejazyčné.

Protože integrace by měla probíhat již na úrovni rodiny a škola potřebuje komunikovat s rodiči, je těm rodičům, kteří nemluví německy nabízena pomoc prostřednictvím kurzů němčiny, které probíhají na školách kam chodí jejich děti a které hradí město Vídeň. Rodiče tato výuka stojí pouze symbolické 1 EUR a v době vyučování je zajištěno i hlídání malých dětí.

Získání jazykových znalostí je velmi podstatné pro udělení povolení k pobytu. Podepisují se tzv integrační smlouvy, kde docházka do jazykových kurzů je povinná a do pěti let musí žadatel prokázat znalost němčiny na velmi slušné úrovni B2.

Romové mají vlastní centrum pomoci Romano Centro, které pracuje také jako spojovací bod mezi školou a rodinou a je financováno městem Vídní. Proškolení dobrovolníci vyučují romské děti, komunikují se školou, pracují s rodinou.

Pokud se ve škole sejde 12 žádostí o vyučování v mateřském jazyce, je škola povinna takovou výuku zajistit a vyučující jsou  poskytování Vídeňským centrem jazyků.  Ve Vídni je mnoho škol, kde se vyučuje v mateřských jazycích. Klasická česká je jenom jedna a to i přesto, že v době mezi válkami bylo ve Vídni 20 českých školních budov. Budova, ve které sídlí Česká škola, je z let 1934 – 1935 a ve své době byla nejmodernější a nejlépe vybavená ve Vídni. Mnoho původního dones v budově zůstalo a stále dobře slouží potřebám školy. Škola v sobě slučuje všechny stupně: mateřskou školku, první stupeň, druhý stupeň i gymnázium.

Česká škola je školou soukromou, založenou Školským spolkem Komenský. Paralelně se učí česky a německy, přičemž školku i školu navštěvují nejen děti české a slovenské. Roční provoz školy stojí 1,2 mil EUR a je hrazen z dotací, školného, příspěvku města darů. Školné je symbolické, platí se pouze 70 EUR  měsíčně, což pokrývá z 1/3 rozpočet školy.  Do roku 1990 český stát na provoz školy přispíval, nyní se na aktivitách nijak nepodílí.

Stejně jako všechny školy v Rakousku má i Česká škola povinně svého školního lékaře, který pečuje o zdravotní stav dětí, povinná je školní prohlídka při zápisu a předložení všech osvědčení o zdravotním stavu, což platí zejména u cizinců z exponovaných zemí.

Závěrem lze jedině konstatovat, že ve Vídni se snaží co mohou, což  je vidět, ale hlavně slyšet při návštěvách místních škol. Děti mluví perfektně německy, ale zároveň si rodnou řečí upevňují své kořeny. Není neobvyklé, že při výuce v několika mateřských jazycích v jedné třídě se děti stávají mnohojazyčnými. Úroveň pomůcek, vybavení tříd a učebnic je zhruba stejná jako u nás, jen toho školního lékaře jim můžeme jen tiše závidět. Škoda….