01.03.2013

Reforma financování regionálního školství 2013

Školská komise Svazu se dlouhodobě a se zásadními výhradami vyjadřuje ke stávajícímu systému financování regionálního školství. Na neopodstatněné, často propastné, rozdíly mezi rozpočty škol se srovnatelnými parametry v jednotlivých krajích upozorňovala nejen školská komise, ale pravidelně to také konstatovaly výroční zprávy České školní inspekce.

Od roku 2005 s platností nového školského zákona se pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání vydávají rámcové vzdělávací programy (RVP), které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání. Školský zákon také říká, že RVP jsou závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle příslušných paragrafů daného zákona (§ 160 až 162 školského zákona). Tento závazný základ nebyl v systému financování regionálního školství doposud zohledněn, což působí nemalé problémy jak školám, tak zřizovatelům. Proto vítáme opětovnou snahu MŠMT stávající systém financování změnit. Odkaz na ustanovení o financování regionálního školství prostřednictvím normativu rámcového vzdělávacího programu považujeme za krok, který bude snad reflektovat také apel na kvalitu ve vzdělávání.

První schůzka, kde nás MŠMT ústně seznámilo s návrhy základních parametrů reformy financování regionálního školství, proběhla 23. ledna 2013. Následovalo pracovní setkání na MŠMT spolu s Komisí Rady Asociace krajů ČR pro školství a SMS ČR dne 7. února 2013. Na toto jednání MŠMT připravilo písemný vstupní podklad pro zahájení diskuze o změnách v nastavení financování regionálního školství, jehož obsahem byla situační zpráva k reformě, promítnutí principů reformy financování do novely školského zákona a modely výpočtu u MŠ a ZŠ. Na základě závěrů ze společného jednání dne 7. února 2013 zaslalo MŠMT soubory modelující dopady navržených změn, jejichž cílem je v maximální možné míře ilustrovat princip zavedení prvku oborových normativů a doplňkových částek do nově navrženého systému financování krajského a obecního školství. Ilustraci považuje MŠMT za nezbytnou k tomu, aby společná pracovní skupina mohla nově navržený systém financování posoudit jako takový.

Základní principy stávajícího návrhu

reforma by měla navazovat na současný systém, tedy ne likvidace, ale kultivace systému
opět je to začátek diskuze nad změnou financování RgŠ
účinnost od 1. 1. 2014, což předpokládá od roku 2014 přechodné období, kdy na vykrývání změn výkonů a největších specifik bude čerpána rezerva; představa je 4 % na rok 2014, 3 % na 2015-16, pak 2 % atd.
MŠMT pevně stanoví oborové normativy na žáka, které nebudou moci KÚ měnit (týká se pouze pedagogických pracovníků), záměrem je sjednocení úrovně a spravedlivá distribuce prostředků
zřizovatelům budou dále poskytovány 2 doplňující částky (paušály), a to
- na MŠ, malotřídky a všechny I. stupně ZŠ (myšleno na detašovaná pracoviště, ne pouze na jednu PO)
  a na II. stupeň ZŠ pouze na jednu školu v obci, kterou vybere zřizovatel
doplňující částka by měla být zvýhodněna, pokud se obce domluví na svazkové škole
financování nepedagogických pracovníků a služeb by mělo probíhat podle stávajícího systému, tj. částku z MŠMT mohou KÚ upravovat podle svých krajských normativů (dohodovací řízení); měl by ale být oddělený balík peněz pro ZŠ a SŠ
do školy všechny finance dojdou jako jedna částka (včetně ONIV) a ředitel školy rozhodne, jak s penězi naloží – snaha o posílení pravomocí ředitele při rozdělování peněz
modelování nového financování probíhá podle stávající legislativy (tzn. vyhl. č. 48/2005Sb.), v grafech pracuje s počtem žáků 17

Rokování v Jihlavě
Historicky první setkání široké pracovní skupiny zástupců všech typů samospráv včetně krajů a MŠMT proběhlo 28. února 2013 v Jihlavě pod záštitou Školské komise Svazu. Všichni přítomní dostali možnost vyjádřit své názory na reformu a formulovat své stanovisko. Zazněly i hlasy krajů, které doposud prostředky na školy rozdělovaly prostřednictvím krajských normativů, což umožňovalo, aby si některé obory středního školství financovaly na úkor základního a mateřského školství. Na zasedání zaznělo společné desatero nejdůležitějších požadavků, na kterém se shodli členové Školské komise Svazu a Pracovní skupiny pro školství SMS ČR:

1) Nastavit vztah oborového normativu k rámcovému vzdělávacímu programu.

2) Na školu je nutno pohlížet jako na jeden subjekt zahrnující vzdělávání i výchovu.

3) Pro další posuzování je nutné znát i část zahrnující financování nepedagogických pracovníků a školských služeb.

4) Určit roli doplňkové částky jako podpory kvality vzdělávání, nikoliv jako dorovnávacího příspěvku a nediskriminovat zřizovatele více škol s druhým stupněm.

5) Nastavit limit počtu žáků na třídu, který umožní realizovat výuku vzdělávacího programu ve škole (třídě) minimálně v úrovni základní mzdy pedagogického pracovníka.

6) Více rozlišovat podporu podle druhu postižení u hendikepovaných žáků. Podklady předpokládají stejný příplatek u vývojových poruch, jako u tělesných, sluchových a zrakových vad.

7) Účinně řešit „nasávací“ efekt víceletých gymnázií.

8) Reflektovat roli obcí a měst při zohledňování regionálních specifik.

9) Vyjasnit postavení ZUŠ v systému financování.

10) Termín 1. 1. 2014 je nereálný, nejprve je třeba systém ověřit v pilotním projektu nebo ponechat dostatečné přechodné období.

Předložený návrh ilustruje financování standardu nákladů pouze na vlastní vzdělávání, tj. odměňování pedagogických pracovníků, učebnice, učební pomůcky, formou oborových normativů a doplňkových částek. Je tedy jenom jednou součástí celkového systému financování krajského a obecního školství, jehož nová komplexní podoba je zatím neznámá.

Bez znalosti výpočtu oborového normativu, nákladů na příslušné RVP a zejména principů financování celého systému lze nyní jen velice obtížně posoudit, zda modelové příklady dostatečně pokryjí náklady na činnost školy. Z reakcí členů Svazu spíše usuzujeme, že takto navržený systém „hází“ většinu škol do červených čísel.

Ministerstvo školství stále uvádí, že jde o ilustrativní čísla, ale zároveň upozorňuje na schválený střednědobý výhled, kde jsou prostředky na regionální školství kráceny. Stejně tak je schválena Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která počítá s alokací prostředků a je velmi finančně náročná.

Čeká nás ještě mnoho diskuzí nad navrhovanou reformou, jedno víme jistě, změnit se financování škol musí, zároveň ale zásadně odmítáme myšlenky na převedení zaměstnanců škol do RUD.

Mgr. Ludmila Němcová
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu