06.03.2013

Stanovisko Svazu a SMS ČR k reformě financování regionálního školství

Svaz, v zastoupení Školské komise, a SMS ČR vyjadřují k dosud poskytnutým podkladům o záměru změny v nastavení financování regionálního školství své stanovisko.

Svaz měst a obcí ČR, v zastoupení Školské komise a Sdružení místních samospráv ČR vyjadřují k dosud poskytnutým podkladům o záměru změny v nastavení financování regionálního školství (dále také RgŠ) toto stanovisko:

Zavedení nového systému financování

Návrh nového způsobu financování se jeví v této chvíli jako systémově vhodný a je možné o něm dále jednat.

Financování rámcových vzdělávacích programů jako závazného základu pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle příslušných paragrafů školského zákona nebylo doposud v systému financování RgŠ zohledněno, což působí nemalé problémy jak školám, tak zřizovatelům.

Připomínky k aktuální verzi dokumentu

1) oborový normativ na žáka

· Bylo by vhodné stanovit oborový normativ pro mateřské školy a pro základní školy v takové výši, aby umožnil uhradit přímé vzdělávací náklady i v případě vyhláškou stanovené minimálně naplněné třídy.

U základního školství zůstává otevřený limit počtu žáků na třídu. Je nutné jasně stanovit limit, který umožní realizovat výuku vzdělávacího programu ve škole (třídě) minimálně v úrovni základní mzdy pedagogického pracovníka.
S ohledem na zajištění dostupnosti základního vzdělání i na vesnicích a menších městech žádáme, aby limit počtu žáků, který umožní realizovat výuku dle RVP ve třídě plně hrazený z normativu byl stanoven na 15 žáků. (snížení vyhláškou dnes stanoveného počtu 17 žáků )

· Protože návrh vůbec nenaznačuje metodu pro stanovení výše oborového normativu a v modelových výpočtech je doplňková částka započítávána tak, jakoby měla sloužit zejména k úhradě mzdových nákladů a ONIV v souvislosti se vzdělávací činností, domníváme se, že skutečná výše navrženého oborového normativu neodpovídá výši jednotkových nákladů na vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta a byla kalkulována nesprávně. O způsobu konstrukce výše oborového normativu a jeho výši je nutné dále jednat.

2) doplňková částka

· Doplňkovou částku považujme za nedostatečně vysvětlenou a odůvodněnou. Podle návrhu má sloužit zejména na úhradu „nevzdělávacích nákladů“, ale působí spíš jako jakýsi vyrovnávací parametr pro dorovnání toho, co chybí ve výši oborových normativů. Ve skutečnosti pak také může způsobit značné disparity některých měst a škol. Je třeba diskutovat a stanovit výši parametru doplňkové částky zejména u II.stupně tak, aby byla zajištěna dostupnost školního vzdělání na vesnicích a současně nedošlo k diskriminaci dostupnosti docházky ve větších městech.

· Jsme přesvědčeni, že je nutné dále diskutovat o systému zavedení doplňkové částky jak z pohledu diskriminace obcí a měst s různým počtem plně organizovaných škol, tak včetně návrhu na její krácení v případě nižší naplněnosti než stanovuje vyhláška.

3) škola jako komplexní právní subjekt

Je nutné posuzovat a přistupovat k návrhu nového způsobu financování komplexně. Proto je důležité již v tomto stadiu brát v úvahu i tu část prostředků, která je v návrhu k přerozdělení krajským úřadům v rámci regionálních specifik. Bez znalosti principů financování celého systému lze jen velice obtížně posoudit, zda předložené modelové propočty dostatečně pokryjí náklady na celou činnost školy.
Požadujeme předložení modelových příkladů dopadu reformy na konkrétní školy s jasně stanovenými oborovými normativy bez započítání doplňkové částky.

4) žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

· Podpora integrace žáků do běžných škol vyžaduje systémové řešení. Z přeložených podkladů není zcela jasně zřetelný způsob podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně ohledu na druh postižení žáků. Chybí analýzy a přesné definice podmínek, za jakých bude toto vzdělávání probíhat. Výše nárokového příplatku k normativu, poskytovaného ve stejné výši jako ve speciální škole, by měla škole umožnit zajištění konkrétních nezbytných speciálních vzdělávacích potřeb.

· Pro odpovídající zajištění vzdělávání žáků se SPV jsme přesvědčeni o nutnosti zachování škol. nebo samostatných tříd při základních školách samostatně zřízených pro tento typ handicapu, které mají odpovídající profesní zajištění také pro žáky dlouhodobě neúspěšné ve vzdělávání.

5) vzdělávání v mateřských a základních školách při zdravotnických zařízeních

· Z návrhu není zřejmé, jak bude financováno vzdělávání v mateřských a základních školách při zdravotnických zařízeních, resp. rehabilitačních a lázeňských zařízeních. Pokud nebude financováno normativně, chybí informace, proč jsou z normativního financování vyjmuty a jakým jiným způsobem budou tyto školy financovány.

6) nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu na vzdělávání v ZUŠ a školských zařízeních, na školské služby a nepedagogické pracovníky

Návrh na nový způsob financování stále zachovává přerozdělovací pravomoci krajských úřadů, a to bez jejich zodpovědnosti za vzdělávání, školské služby a nepedagogické pracovníky ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcemi.

· Vzhledem k tomu, že nebyl předložen žádný pádný důvod, proč by měl o těchto školách rozhodovat kraj, budeme požadovat, aby byly nárokové prostředky poukazovány z MŠMT přímo zřizovatelům škol.

7) přístup k ostatním zřizovatelům

· Je nutné, aby byl zaručen shodný postup a pravidla při přidělování státních prostředků u všech zřizovatelů, kteří působí v regionálním školství a kde je poskytována veřejná služba, aby nedocházelo k výrazné nerovnosti podpory z prostředků státního rozpočtu zejména stanovením odlišných normativů i zvolením rozdílné formy přidělování finančních prostředků.

8) legislativní změny

· Požadujeme, aby byly paralelně projednávané legislativní změny formulovány tak, aby nepředjímaly výsledky diskuze o změnách financování, aby odrážely její průběh a aby mohly být zapracovány všechny podstatné změny, které během společných jednání vzniknou.

9) termín účinnosti nového způsobu financování

· Domníváme se, že čas na uvedení v platnost nového systému financování není dostatečný. Existuje řada nezodpovězených problémů, nesrovnalostí a dosud nevydiskutovaných důležitých parametrů.

· S ohledem na zásadní změnu financování požadujeme odložení účinnosti nového způsobu financování RgŠ a rok 2014 využít k pilotnímu ověřování předkládaných změn.

10) závěry a doporučení

· Lze jen velice obtížně posoudit, zda modelové příklady oborových normativů dostatečně pokryjí náklady na činnost školy bez znalosti principů financování celého systému, nehledě na to, že některé modelové příklady (viz. částky uvedené v posledním sloupci modelových příkladů pro II. stupeň úplných ZŠ) jsou zavádějící.

Chybí způsob výpočtu oborového normativu, doplňkové částky a nákladů na příslušné RVP.
Je nutné přehodnotit systém zavedení doplňkové částky, včetně návrhu na její krácení a možnosti jejího využití i k úhradě tzv. přímé vzdělávací práce učitelů.
Chybí důvod navýšení doplňkové částky v případě, kdy je zřizovatelem svazek obcí.

· Blíže nespecifikovaná „určitá volnost“ v rozhodování krajských úřadů o vzdělávání a nepedagogických pracovnících ve školách a školských zařízení zřizovaných obcemi může mít na obce jako zřizovatele negativní dopad. Není záruka, že jim umožní naplňovat jejich vlastní koncepce a vize o profilaci škol podložené znalostí konkrétních podmínek. Budeme proto požadovat, aby byly příslušné nárokové prostředky poukazovány z MŠMT přímo zřizovatelům škol.

· Termín účinnosti nového systému financování RgŠ je nutné posunout, protože znamená zavedení zcela nových principů, které se významným způsobem dotknou všech škol, školských zařízení, zaměstnanců i zřizovatelů.

Doporučujeme využít rok 2014 pro virtuální náběh připravovaných změn.

· V dalších krocích diskuze je nezbytné vázat principy nového systému financování RgŠ minimálně na střednědobý výhled financování školství v České republice.

· Z hlediska zachování dostupnosti základního školství /I. A II. stupňů/ nejenom ve školách na vesnicích je nutné, aby prostředky získané z normativu byly dostatečné pro zajištění výuky s průměrným počtem 15 žáků na třídu, bez nutnosti použití doplňkové částky a bez nutnosti dofinancování mzdových prostředků zřizovatelem.

Jihlava
28. února 2013