14.08.2020

Novela školského zákona upraví distanční výuku

Ačkoliv na drtivé většině škol probíhala na jaře tohoto roku v důsledku uzavření škol výuka distanční formou, tento způsob výuky nemá na základních školách přes všechny metodiky MŠMT oporu ve školském zákoně. Ten umožňuje distanční či kombinovanou formu výuky jen ve středním a vyšším odborném školství, nikoliv však na základních školách, kde jako nutnou podmínku výuky vyžaduje zákon osobní přítomnost žáků. Povinnost prezenční výuky samozřejmě nebyla ani doteď bez výjimek. Školský zákon zná již nyní možnost individuálního vzdělávání odůvodněného v individuálních případech speciálními vzdělávacími potřebami či mimořádným nadáním žáka. Takový postup ale logicky není aplikovatelný kolektivně a nelze v něm hledat oporu pro zavádění plošných opatření.

Na tuto skutečnost upozornil již v červnu návrh skupiny poslanců formálně umožňující distanční výuku i v základním školství, avšak bez dalších podmínek, což bylo hlavním důvodem negativního vládního stanoviska k tomuto návrhu. Už tehdy MŠMT avizovalo přípravu vládní novely školského zákona. Tu nyní skutečně předkládá na vládu, která ji má projednat 17. srpna. Novela umožňuje distanční výuku na základních školách za podmínek, kdy je na základě vládního krizového opatření či mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické správy znemožněna osobní účast žáků ve škole, a to v rozsahu nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení. Stejně tak se má dít i v mateřských školách v rámci povinné předškolní docházky, naopak v základních uměleckých školách a v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky bude distanční výuka pouze dobrovolná.

Distanční výuka ale není jen otázkou předpisů. Na její skutečnou podobu mají vliv jako vždy finance. Ministerstvo školství avizovalo příspěvky školám na pořízení notebooků pro učitele. Podmínky této podpory by měly být známy ještě před začátkem školního roku. Ale ani zde otázka technického vybavení nekončí vzhledem ke zjištěním České školní inspekce, podle které se více jak desítka tisíc žáků nezapojila do distanční výuky z velké části z finančních důvodů. Otázkou je proto také to, jak se MŠMT postaví k doprovodnému usnesení k červencové novele zákona o státním rozpočtu, které požaduje po vládě kroky k zajištění odpovídajícího IT vybavení i pro nemajetné rodiny.

Formu distanční výuky nicméně novela nestanoví. Nemusí jít nutně o online výuku, distanční formou může být i využití celé řady pracovních listů apod. učebních pomůcek. Je ale otázkou, nakolik se takové formy výuky kvalitativně přibližují prezenční formě. Ta je nadále i podle MŠMT dlouhodobě nenahraditelná. 

Důležitým důsledkem zákonného ukotvení distanční výuky je povinnost školní docházky v této formě, v okamžiku, kdy k ní škola přistoupí, nikoliv pouze na dobrovolné bázi tak, jak tomu bylo na jaře tohoto roku. Neúčast na distanční výuce by měla být po účinnosti novely omlouvána za obdobných podmínek jako při prezenční docházce. Jak uvádí doslovně důvodová zpráva k návrhu novely: školy by tedy měly případně upravit své školní řády a nastavit pravidla pro omlouvání v případě vzdělávání distančním způsobem. Obdobné se pak týká i pravidel pro hodnocení, kdy školní řády by měly obsahovat úpravu hodnocení i pro tyto mimořádné situace. Právě zde mohou nastat pro školy největší komplikace. MŠMT by proto mělo ještě do začátku školního roku připravit odpovídající metodiku, aby školy skutečně připravilo na další případnou krizovou situaci. V tom nejlepším případě to ale nebude nutné.

Martin Pikous, Sekce legislativně právní, SMO ČR