01.04.2016

Co čeká veřejné opatrovníky v roce 2016?

Na problematiku veřejného opatrovnictví Svaz kontinuálně upozorňuje při všech svých jednáních na zainteresovaných ministerstvech, a to ať už se jedná o Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti nebo naposledy Ministerstvo financí. Ministerstva jsou v současné době více nakloněná řešení nevyhovujícího stavu, nicméně především Ministerstvo financí od Svazu požaduje přesná data, bez kterých není možné stanovit výše podpory. I z toho důvodu byl sestaven Velký sociálně zdravotní dotazník, který byl rozposlán všem obcícm v ČR. Co tedy veřejné opatrovníky v roce 2016 čeká?

Na podzim roku 2015 probíhala setkání pracovní skupiny při Ministerstvu vnitra, z nichž vznikla příručka „Základní informace pro obce jako veřejné opatrovníky“. Na přípravách se podílelo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem spravedlnosti, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Kanceláří veřejného ochránce práv a několika nevládními organizacemi. Ministerstvo financí se pracovní skupiny neúčastnilo.

V průběhu příprav této příručky „Základní informace“ bylo s ohledem na nedostatek času upuštěno od ambicí, aby se jednalo o klasickou certifikovanou metodiku, a proto je i na webových stránkách Ministerstva vnitra, kde je tento dokument volně ke stažení, použito označení „Metodické doporučení – základní informace“. Toto metodické doporučení bylo rozesláno všem obcím v ČR v listopadu 2015 a dle zpětné vazby se spíše jedná o dokument, který by mohl pomoci starostkám a starostům, kteří se nově stávají opatrovníky, ale pro stávající představitele obce, kteří již veřejné opatrovnictví vykonávají, velkou pomocí není.

Na druhou stranu i přes drobnou kritiku dokumentu je nutno přiznat, že se ve skutečnosti jedná o jediný ucelený soubor informací, který se na vládní úrovni věnuje veřejnému opatrovnictví, čili je sepsán Ministerstvem vnitra pro všechny obce. Zákon o veřejném opatrovnictví dosud nebyl přijat a po rozsáhlých jednáních, setkávání se na konferencích a u kulatých stolů se začalo proslýchat, že zákon o veřejném opatrovnictví nakonec vlastně nebude „nutný“. Na lednovém setkání s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem tato informace byla potvrzena, a tak si obce alespoň na legislativní úrovni budou muset vystačit s výše uvedeným metodickým doporučením, zákonem o obcích a také občanským zákoníkem, který zřejmě dozná jistých změn. Minimálně bude vypuštěn z § 468 NOZ odkaz na jiný (neexistující) zákon. Novelizace by se dále pravděpodobně měla dotknout určení místní příslušnosti opatrovníka dle bydliště opatrovance a také dobrovolnosti výkonu veřejného opatrovnictví – v současné chvíli ustanovení veřejného opatrovníka totiž není vázáno na souhlas dotyčného územního samosprávného celku. Více informací o novele občanského zákoníku bychom měli znát během účasti v pracovní skupině, jež nám byla ministrem spravedlnosti Pelikánem přislíbena.

Svaz v otázce opatrovnictví samozřejmě vítá snahu přiblížit právní stav stavu reálnému, nicméně obce a města by v současné chvíli více než právní provedení výkonu veřejného opatrovnictví spíše uvítaly finance, na které mají za výkon nárok, a to již několik let.

Pokud se veřejné opatrovnictví zmítá v legislativním vakuu, pak z pohledu financí je veřejné opatrovnictví na souši. Obce tuto finančně, materiálně i personálně náročnou činnost vykonávají, bez příspěvku státu, a to i přes rozhodnutí Ústavního soudu, který již v minulosti judikoval výkon veřejného opatrovníka jako výkon tzv. přenesené působnosti, což je i uvedeno v § 149b odst. 3 zákona o obcích. Takový stav samozřejmě ohrožuje nejen obce, ale i právní a faktickou ochranu opatrovanců.

Od veřejného opatrovníka se očekává, že bude svou funkci vykonávat jako profesi, ale pokud se jedná o starostu, nejenže není za výkon funkce placen, tak jako sociální pracovník, ale je zde velký otazník v otázce profesní způsobilosti a dále také v odpovědnosti za způsobenou škodu, která v případě starostky nebo starosty není řešena podle zákoníku práce, tak jak je to u sociálních pracovníků, kteří jsou zaměstnanci a odpovídají za škodu do několikanásobku svého platu, ale odpovědností až do výše vlastního majetku.

Během příprav „základních informací“ bylo obcím I. typu doporučeno, aby pro případ výkonu veřejného opatrovníka uzavřely veřejnoprávní smlouvu s obcemi II. nebo III. typu, což se jeví jako ne vždy reálné. Jednou z cest financování výkonu agendy veřejného opatrovníka by také mohla být forma účelové dotace či navýšení příspěvku na výkon státní správy, kdy se s druhou variantou - navýšením příspěvku - počítá především začátku finanocvání výkonu veřejného opatrovnictví, kdy nejsou známy přesné náklady u jednotlivých veřejných opatrovníků. Do budoucna by bylo dle Svazu spravedlivější a především efektivnější financování formou účelové dotace, neboť výkon opatrovnictví se liší nejen z pohledu velikosti obce, ale také z pohledu jednotlivého opatrovance a jeho potřeb.

Přestože se Ministerstvo financí neúčastnilo příprav metodického doporučení pro obce jako veřejné opatrovníky, tématu financování veřejného opatrovnictví se bude v roce 2016 pravděpodobně věnovat, neboť Svaz momentálně není jediným aktérem, který usiluje o splnění závazku financování veřejného opatrovnictví, a proto je zde velká naděje na změnu v přístupu. Problematika veřejného opatrovnictví byla také ministru financí Andreji Babišovi představena 26. ledna 2016 na společném jednání, a to s požadavkem o vyjádření k otázce veřejného opatrovnictví a žádostí o uvolnění jedné miliardy korun na výkon přenesené působnosti. Dále byl ministr Babiš zástupci Svazu informován o možnosti financování výkonu veřejného opatrovnictví prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy, jež by ovšem musel být navýšen minimálně o částku 1 miliardy Kč ročně, která je dle předběžných analýz v současné době pro výkon veřejného opatrovnictví potřebná. Prostředky pro výkon veřejného opatrovnictví by pokryly mzdové náklady pracovníka, jenž by měl výkon veřejného opatrovnictví na starosti a odlehčil tak z agendy především malým obcím, kde je opatrovnictví vykonáváno přímo starostkou či starostou nad rámec jejich povinností a bez nároku na odměnu.

Aby Svaz získal přesná data, rozhodl se všem obcím v České republice rozeslat Dotazník, který by zmapoval náklady na výkon veřejného opatrovnictví. O výsledcích z dotazníkového šetření Vás budeme informovat v druhé polovině měsíce dubna.