25.06.2010
Diskuse o veřejné službě ovlivní i města a obce v ČR
Diskuse o veřejné službě ovlivní i města a obce v ČR Pojmyveřejná služba, Daseinsvorsorge, služby obecného zájmu a služby obecného ekonomického zájmu jsou sice rozdílné, mají však základní společný rys. Jde o služby, které stát, spolkové země, kraje či obce vykonávají pro své občany. Nejsou to tedy klasické
Diskuse o veřejné službě ovlivní i města a obce v ČR
Pojmyveřejná služba, Daseinsvorsorge, služby obecného zájmu a služby obecného ekonomického zájmu jsou sice rozdílné, mají však základní společný rys. Jde o služby, které stát, spolkové země, kraje či obce vykonávají pro své občany. Nejsou to tedy klasické služby, jde o služby zvláštní, spojené se zvláštním charakterem subjektů, které je vykonávají. Jsou to služby pro blaho nás všech, a proto pro svůj výkon musí mít jiná pravidla než služby ostatní. |
Ve čtvrtek 10. června zasedala v prostorách radnice VIII. vídeňského okresu pod záštitou Rakouského svazu měst pracovní skupina zabývající se veřejnou službou. Tohoto jednání se na pozvání rakouské strany zúčastnili rovněž zástupci našeho Svazu.
Rakouská města a obce mají řadu povinností, které spadají pod pojem „Daseinsvorsorge“. Toto slovo je možno přeložit jako „veřejná služba“ v nejširším slova smyslu, povinnost vykonávat Daseinsvorsorge vyplývá z rakouské ústavy. V České republice není pojem veřejná služba definován žádným zákonem, avšak z logiky existence měst a obcí vůbec je rovněž u nás možné nalézt mnoho činností podřaditelných pod pojem veřejná služba. Je to například výkon obecní police, úloha obcí ve školství, městská zdravotnická zařízení, plánování všeho druhu, městská kina či knihovny nebo sociální služby.
Pokusili jsme se rakouským kolegům představit ty činnosti, které města a obce musí podle českého práva vykonávat a o kterých jsme se domnívali, že by mohly být veřejnou službou. Výsledkem bylo zajímavé zjištění, že česká města a obce vykonávají prakticky totéž co rakouská, aniž by to však nějak zákonem nazývaly.
Veřejná služba v právu EU, aneb služby obecného a obecného ekonomického zájmu
Veřejná služba má však i další rozměr, a to rozměr práva EU. Aby to nebylo jednoduché, nepoužívá právo EU ani pojem „veřejná služba“ ani pojem „Daseinsvorsorge“, nýbrž pojmy služby obecného zájmu a služby obecného ekonomického zájmu. Tím se vše trochu komplikuje, avšak všechny tři pojmy vlastně vyjadřují totéž: jde o služby, které stát, spolkové země, (u nás) kraje či obce vykonávají pro své občany. Nejsou to tedy jen pouhé služby (např. instalatérské, stavební práce či advokátní), jde o zvláštní služby, které mají jen tyto subjekty. Soukromé korporace je ve středoevropském prostoru buď nevykonávají vůbec, nebo jen omezeně. Veřejnou službu zde však garantují právě veřejnoprávní korporace, tedy rovněž města a obce.
Služby obecného zájmu jsou například výkon státní správy, výkon soudnictví či výkon Policie ČR. Služby obecného zájmu jsou pro fungování jednotlivých států tak důležité, že jsou vyloučeny z právních norem upravujících soutěžní právo: jednotlivé státy tak mohou tyto služby obecného zájmu dotovat či naopak regulovat svými zákony či jinými právními akty, a dávat tak specifické podmínky pro přijetí do těchto služeb, např. podmínku české národnosti pro výkon starostenské funkce.
Služby obecného ekonomického zájmu jsou také služby pro celek. Pod tento pojem je možno zahrnout např. odpadové hospodářství či městkou hromadnou dopravu. Tyto služby již nejsou zcela vyloučeny z právních norem soutěže jako služby obecného zájmu a mohou být dotovány z veřejných rozpočtů jen podle určitých (poměrně složitých) pravidel. Rakouská a německá města se domnívají, že tyto služby obecného hospodářského zájmu nepodléhají veřejnému zadávání, neboť to nejsou „klasické služby“ (např. již zmíněné instalatérské služby), ale služby de facto pro blaho všech. Proto by podle nich měly mít i rozdílná pravidla pro svůj výkon. Poměrně často se nějaký jejich spor ocitne před Evropským soudním dvorem, který jim ve většině případů dá za pravdu. Německy mluvící země jsou v otázce veřejné služby velmi aktivní.
Služby obecného ekonomického zájmu podle Lisabonské smlouvy
Situace je však bohužel ještě o trochu složitější. Podle čl. 14 Lisabonské smlouvy by evropské instituce (Rada a Parlament) měly formou nařízení „vydat zásady a podmínky“ pro fungování těchto služeb. S tím rakouská města principiálně nesouhlasí. Rakouská města si chtějí ponechat kompetenci, aby sama mohla určit, která ze služeb je službou obecného ekonomického zájmu. Nechtějí přijít o možnost vyloučit některé otázky z veřejného zadávání.
V České republice je situace oproti Rakousku jednodušší: přistoupením k právu EU postupujeme zcela v souladu s evropským právem. I proto je náš Svaz v evropské diskusi o veřejné službě spíše pozorovatel, nicméně by se i v našich podmínkách dalo beze sporu využít, pokud by se veřejná služba např. v odpadovém hospodářství obešla bez veřejného zadávání.
Pozvání rakouské strany k účasti na tomto jednání nebylo ojedinělou událostí. Naopak, zástupci Svazu byli vyzváni, aby se pravidelně zúčastňovali jednání Svazu rakouských měst s cílem pokusit se nalézt společný postup v některých otázkách, např. právě ve veřejné službě.
Mgr. Petr Schlesinger
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu