27.07.2015
Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích
Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích je dokument vytvořený Radou evropských měst a regionů (CEMR) v roce 2006 za podpory Evropské komise. Charta je adresována místním a regionálním samosprávám Evropy. Podpisem Charty se samosprávy veřejně formálně zaváží k principům rovnosti žen a mužů.
Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích (dále jen „Charta“) je dokument vytvořený Radou evropských měst a regionů (CEMR) v roce 2006 za podpory Evropské komise. Charta je adresována přímo místním a regionálním samosprávám Evropy. Podpisem Charty se samosprávy veřejně formálně zaváží k principům rovnosti žen a mužů a k implementaci závazků nastavených v rámci Charty v rozsahu svého území. Charta povzbuzuje samosprávy k pozitivní činnosti v oblasti rovnosti žen a mužů na svém území a není právně závazná.
Kdo se zasadil o vytvoření Evropské charty?
Chartu vytvořila Rada evropských samospráv a regionů (CEMR), což je největší sdružení místních a regionálních samospráv, které sdružuje 150 000 místních samospráv ze 41 států Evropy. CEMR sepsal Chartu ve spolupráci s 21 evropskými partnery, jedním z nich byl i Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR).
Jak Evropská charta vznikla a jaký byl další vývoj?
V roce 2005 probíhal v CEMRu projekt „Město pro rovnost“, jehož cílem bylo shromáždění případů nejlepších praktik genderové rovnosti v evropských místních samosprávách. Tento projekt získal i podporu Evropské komise. V rámci projektu byla sestavena metodologie pro pomoc místním představitelům a představitelkám v dosažení skutečné rovnosti v jejich obcích. Na konci projektu vytvořen návrh Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích.
V roce 2006 byla Charta zveřejněna na valném shromáždění CEMR v Innsbrucku. V letech 2006 – 2008 probíhal projekt, v rámci nějž byla Charta přeložena do všech evropských jazyků. V těchto letech byla nově vzniklá Charta představována municipalitám. V roce 2009 došlo k vytvoření nástrojů pro pomoc signatářům s implementací Charty v jejich samosprávách. V roce 2011 vznikla Observatoř, jejímž úkolem je pomáhat samosprávám dosáhnout cílů definovaných Chartou a vytvořit tak místní politiku rovných příležitostí žen a mužů.
Co je obsahem Charty?
Charta se skládá ze tří částí.
První část předkládá šest základních principů rovných příležitostí žen a mužů. Prvně je zde stanoveno, že rovnost žen a mužů představuje základní právo. Dále upozorňuje na nezbytnost postavit se kolektivní diskriminaci a znevýhodňování. Třetím principem je uznání vyrovnaného zapojení žen a mužů v rozhodování jako předpoklad demokratické společnosti. Čtvrtým principem je nutnost potírat a odstraňovat genderové stereotypy. Za páté apeluje na nezbytnost integrovat genderová hlediska do všech činností místní a regionální samosprávy. Šestým principem je osvojení a rozvíjení řádně financovaných akčních plánů a programů jako nutných nástrojů k prosazování rovnosti žen a mužů
Druhá část popisuje specifické kroky, k jejichž provedení se signatáři zavazují. Prvním z těchto kroků je informování CEMRu o podepsání Charty. Následně signatáři pracují na přijetí a uskutečňování vlastního Akčního plánu rovnosti, v rámci nějž mají být specifikovány cíle, priority a opatření, dále zdroje financování a termíny. Dalším krokem je diskuze a šíření Akčního plánu na svém území. Signatáři musejí také revidovat Akční plán dle potřeb.
Třetí část předkládá články Charty, které odpovídají hlavním oblastem zodpovědnosti místních a regionálních samospráv v Evropě. Celkem se jedná o 30 článků, z nichž každý je doplněn o konkrétní příklady akce, kterou lze provést v dané oblasti. Akční plán rovnosti v dané obci však nemusí obsahovat všechny tyto články. Každý signatář si sám určí vlastní priority a časový harmonogram pro jejich dosažení.
Kdo jsou signatáři Charty v Evropě a v České republice?
Chartu již podepsalo celkem 1486 samospráv ze 32 států Evropy. V České republice Chartu podepsaly zatím pouze čtyři z celkem 6 253 obcí. Signatářskými obcemi v České republice zatím jsou: Milotice, Staňkovice, Záluží u Berouna a Praha 18.
Jak může být Charta pro Vaši obec přínosná?
Řada obcí v České republice již většinu principů obsažených v Chartě uskutečňuje. Přistoupení k Chartě vyjadřuje oficiální souhlas obce s představenými principy a uznání jejich významu.
Prakticky signatářská obec může pouze získat. Podpisem Charty obec získá pozitivní publicitu, protože vzhledem k nízkému počtu signatářských obcí v České republice je každá další obec ve středu velkého zájmu a je jí věnována pozornost. Dále obec získá odbornou podporu a velkou inspiraci ze strany CEMRu při vytváření Akčního plánu rovnosti. Podporu má obec i od národního koordinátora Charty, jímž je Svaz měst a obcí ČR, na který je možné se obracet s jakoukoliv žádostí o pomoc. V neposlední řadě může obec počítat i s podporou neziskových organizací, které se této oblasti věnují, a které také poskytnou pomoc, podporu a inspiraci pro práci v obci.
Na koho se obrátit, máte-li zájem o bližší informace k Chartě?
Plný text Charty v českém jazyce naleznete na webových stránkách Svazu měst a obcí České republiky (Oblasti činnosti – Rovné příležitosti).
V případě Vašeho zájmu o jakékoliv bližší informace k Chartě či Vašeho zájmu o podpis Charty neváhejte kontaktovat Mgr. Gabrielu Hůlkovou z Kanceláře Svazu: hulkova@smocr.cz, 234 709 724.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
