24.06.2010
Jak udělat z úředních šimlů dostihové koně
Přestože se na sjezdu Rakouské svazu měst hovořilo zejména o dopadech hospodářské krize na samosprávu a zaznívaly spíše katastrofické scénáře, největší pozornost vzbudil příspěvek německého kolegy, který se při svém starostování v Langelfeldu vydal trochu jiným směrem. Oddlužil „své“ město
Přestože se na sjezdu Rakouské svazu měst hovořilo zejména o dopadech hospodářské krize na samosprávu a zaznívaly spíše katastrofické scénáře, největší pozornost vzbudil příspěvek německého kolegy, který se při svém starostování v Langelfeldu vydal trochu jiným směrem. Oddlužil „své“ město i za cenu nepopulárních kroků, včetně zeštíhlení úřednického aparátu.
Zástupci českého Svazu jsou pravidelně zváni na sjezd Rakouského svazu měst. Na tom letošním, který se konal ve dnech 27. až 28. května 2010 ve Villachu, se snad ve všech pádech skloňovalo úsloví „hospodářská a finanční krize“. Problémy rakouských měst jsou v tomto ohledu velmi podobné problémům naším - výnos z rakouských sdílených daní je menší než v předchozích létech a spolkové země, resp. spolek sám, předávají na rakouská města zákonem i fakticky stále nové povinnosti, za které však neplatí či platí málo.
Bohužel zaznívaly na sněmu spíše černé scénáře a vize při úvahách, co přinese nejbližší budoucnost. Například Peter Biwald z Centra pro výzkum veřejné správy ve Vídni se domnívá, že rakouská města mohou čelit současné hospodářské krizi jen tak, budou-li ještě úžeji spolupracovat a vytvoří určité společné regiony. Doporučuje rovněž, aby rakouská města svá území spravovala společně podle formule: 5 obcí jedna správa. Biwald na sněmu kousl do kyselého jablka a řekl, že by se v souvislosti s hospodářskou krizí měl počet rakouských měst výrazně snížit, a to ze současného počtu 444 měst až na konečný počet 111 měst!
Jeden příspěvek se ale výrazně vymykal zmíněným katastrofickým scénářům. V pracovní skupině sjezdu zabývající se financováním měst a obcí vystoupil jako řečník bývalý starosta německého Langenfeldu Magnus Staehler. Už název příspěvku samotný „Jak udělat z úředních šimlů dostihové koně“ vzbudil v publiku nebývalý zájem. Za tři funkční volební období se mu podařilo své město zcela oddlužit. Jako první krok zvolil zeštíhlení úřednického aparátu města, zavedl novou personální politiku městského úřadu a odměňování podle výkonu, předal některé dosud městské nemovitosti na soukromé organizace (např. sportovní kluby) a vždy se snažil zainteresovat své spoluobčany. Aby získal jejich pozornost, instaloval například na stěnu radnice tzv. dluhové hodiny, které ukazovaly, jakou částku město Langenfeld vlastně dluží. Poslední zbytky městského dluhu darovali občané Langenfeldu po stovce každý ze svého; samozřejmě na základě dobrovolnosti. Před radnicí prý stáli občané v dlouhých frontách a na všechny přispěvatele se ani nedostalo. Za svou stovku darovanou městu dostali slavnostní potvrzení, že přispěli k jeho oddlužení. Inu, Německo.
Diskuse o Staehlerově příspěvku byla opravdu vzrušená a místy i bouřlivá, sálem zněl jak souhlas, tak rázná odmítnutí např. s ohledem na investice, které neumožňují, aby města byla zcela oddlužená. Nevíme samozřejmě, jestli by Staehlerův koncept mohl být realizován rovněž v ČR. Chybí nám kromě jiného např. služební zákon pro restrukturalizaci personální politiky obecních úřadů. Byl to ale vlastně jediný příspěvek, který na sjezdu nekončil jen ve tvrzení, že nás čekají špatné časy. Příspěvek a zejména osoba pana starosty byly tak zajímavé, že se o něm hovořilo ještě odpoledne při společenských doprovodných akcích.
Mgr. Petr Schlesinger
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu