31.03.2016

Kdo je Gender Focal Point?

Česká republika byla první evropskou zemí, která v roce 2002 zavedla 'gender focal points'. Jde o pracovníka na každém ministerstvu, jehož agendou je zajišťovat všechny záležitosti týkající se rovných příležitostí. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů dala také podnět pro kraje, aby stejnou pozici vytvořily na svých úřadech. 

Závazek k zajištění dostatečných institucionálních kapacit pro agendu rovnosti žen a mužů je uveden v mnoha mezinárodních či nadnárodních dokumentech, k nimž ČR přistoupila. K důslednému uplatňování principu rovnosti žen a mužů se zavázala i stávající vláda ČR, a to ve svém programovém prohlášení a opakovaně v roce 2014, kdy schválila Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020. Jednou z klíčových oblastí uvedených ve Strategii je oblast institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů (dále jen „Strategie“).

Jako jeden z hlavních problémů Strategie identifikovala nízké kapacitní zajištění agendy rovnosti žen a mužů ve státní správě i v samosprávě. Cílem Strategie je vytvoření celistvé a funkční institucionální struktury v rámci veřejné správy pro prosazování politiky rovnosti žen a mužů na centrální, regionální i místní úrovni, prostřednictvím níž bude zajištěno systematické uplatňování rovnosti žen a mužů i genderového mainstreamingu. V přímé návaznosti na výše uvedený problém pak Strategie požaduje vybudování a zkvalitnění systému institucionálních kapacit v rámci státní správy i samosprávy.

Prvním z kroků vedoucích k adekvátnímu personálnímu zabezpečení agendy rovných příležitostí bylo vytvoření pozic resortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů, obecně nazývaných gender focal points (dále jen „GFP“), na všech resortech. Doposud není adekvátně specifikován systém práce GFP, který by zajistil optimální výkon jejich agendy a umožnil efektivní provázání agendy rovnosti žen a mužů napříč státní správou a důsledné uplatňování principu rovnosti žen a mužů. 

Agenda resortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů zahrnuje celou řadu úkolů, jejichž objem v posledních letech významně narůstá. Jak již bylo výše uvedeno, v listopadu 2014 vláda ČR schválila Strategii. Jedná se o důležitý koncepční dokument, jehož naplňování vyžaduje zajištění dostatečnými personálními kapacitami. Dostatečné zabezpečení agendy rovnosti žen a mužů na resortech je také zásadní podmínkou naplňování závazku vlády ČR k důslednému zajištění gender mainstreamingu. Činností koordinátorů je dále příprava podkladů pro hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR. Podílejí se na sběru statistických dat za resorty členěných dle pohlaví. Mezi jejich další úkoly patří například vypracovat resortní priority a postupy, průběžně vykonávat činnost pracovních skupin k rovnosti žen a mužů v jednotlivých resortech, zabezpečovat mediální politiku resortu prezentující hledisko rovnosti žen a mužů, zohledňovat rovnost žen a mužů v dotačních a operačních programech, monitorovat otázky sexuálního násilí na pracovišti, zajišťovat spolupráci s nevládními neziskovými organizacemi či zajistit vzdělávací aktivity zaměřené na oblast rovnosti žen a mužů pro pracovnice a pracovníky resortů.

Postavení koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů na jednotlivých resortech řeší usnesení vlády ČR z roku 2001 (č. 456), které požaduje zřízení pracovního místa nejméně na poloviční pracovní úvazek pro zaměstnance, který by se v rámci tohoto úvazku plně věnoval agendě rovnosti žen a mužů. V roce 2012 byla v rámci Výboru provedena analýza pracovních úvazků resortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů, ze které vyplynulo, že agenda rovnosti žen a mužů není zabezpečována způsobem, který by umožňoval dostatečné naplňování všech opatření přijatých vládou ČR a vyplývajících z mezinárodních závazků. Na jaře roku 2015 bylo z další analýzy zjištěno, že přístup jednotlivých resortů k začlenění této pozice je nejednotný a je vhodné, aby byl specifikován standard pozice koordinátorky či koordinátora rovnosti žen a mužů. Dále je potřeba jasně specifikovat zařazení pozice v hierarchii jednotlivých resortů. Pozice je na většině resortů zařazena do personálního odboru a v hierarchii úřadu poměrně nízko. Mezi úrovní koordinátora/ky a ministrem/yní existují nejčastěji čtyři stupně řízení. Omezené rozhodovací pravomoci pak znamenají také menší vliv na efektivitu prosazování agendy. Ta je ze své podstaty horizontálního charakteru a měla by zasahovat jak do vnitřního chodu úřadu, tak do jeho vnější agendy, kterou řídí jiné věcné sekce/odbory.

Výbor pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů proto podal Radě vlády pro rovnost žen a mužů podnět ke změně stávajících nedostatků, kde navrhuje zakotvení pozice koordinátorky/ra rovnosti žen na nejvyšší možné pozici, vždy však se současným zanesením do organizačního řádu úřadu. Jako vhodné řešení se jeví zajištění této agendy alespoň jednou osobou na plný úvazek. Dále Výbor požaduje zesílit role resortní pracovní skupiny pro rovnost žen a mužů, která by měla sdružovat osoby s co nejvyššími rozhodovacími pravomocemi. Resorty by také měly věnovat prostor agendě rovnosti žen a mužů na svých webových stránkách i intranetu.

Mgr. Rudolfína Voleská

 

 Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha  z Fondu bilaterální spolupráce programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.