19.08.2009
Národní program Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení
V roce 2007 Evropský parlament přijal usnesení o vyhodnocení sociální reality, v němž zdůraznil, že posílení sociální soudržnosti a odstranění chudoby a sociálního vyloučení se musí stát pro Evropskou unii politickou prioritou. Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 byl rok 2010 vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (dále jen evropský rok).
V roce 2007 Evropský parlament přijal usnesení o vyhodnocení sociální reality, v němž zdůraznil, že posílení sociální soudržnosti a odstranění chudoby a sociálního vyloučení se musí stát pro Evropskou unii politickou prioritou. Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 byl rok 2010 vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (dále jen evropský rok).
Toto rozhodnutí zavazuje členské státy především se věnovat kromě jiného tématům jako jsou vyřešení problému diskriminace např. věk 50 plus, osoby po návratu z výkonu trestu, podpora začleňování imigrantů a etnických skupin do společnosti a podpora integrovaných přístupů aktivního začleňování. Evropský rok by měl zvýšit informovanost o sociálním vyloučení a podpoře aktivního začleňování a stanovit klíčové priority provádění činností včetně minimálních standardů z hlediska účasti ve vnitrostátních orgánech.
Při plánování činností v rámci evropského roku bylo doporučeno členským státům věnovat zvláštní pozornost prioritám a problémům stanoveným v jejich vnitrostátních zprávách o strategiích pro sociální ochranu a sociální začlenění. Tyto priority by měly propojit vnitrostátní, regionální a místní situaci tak, aby byly ve vzájemném souladu.
Důrazně se tedy doporučuje širší aspekt v integračním přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení, například spojení s rovnými příležitostmi, zákazem diskriminace včetně Romů atd.
O vnitrostátním prováděcím orgánu národního programu evropského roku rozhodla vláda a určila za něj ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci národního programu byly určeny následující priority:
Prevence sociálního vyloučení v důsledku předluženosti
Občané jsou zaplaveni nabídkami finančního trhu, přičemž finanční instituce přizpůsobují své produkty tak, aby vyhověly přáním a potřebám co možná nejširšího okruhu spotřebitelů. V posledním období se dokonce zmírnily podmínky pro získání hypotéky, leasingu apod. Nabídka spotřebitelských úvěrů se rozšířila např. na nákup dovolené, vánočních dárků atd. Chybí však informovanost o rizikovosti zadluženosti, zejména v relaci ke schopnosti své dluhy splácet. Dlužníci přestávají být schopni své závazky plnit a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Roste počet rodin, u kterých byl proveden výkon rozhodnutí. Poslézese tyto rodiny koncentrují v lokalitách, ve kterých jsou výdaje na bydlení nízké. Nejvíce ohroženy sociálním vyloučením bývají rodiče samoživitelé, početné rodiny, rodiny s jedním příjmem, dlouhodobě nezaměstnaní, romské komunity, osoby po návratu z výkonu trestu atd.
V této souvislosti je navrhovaným opatřením zvýšení informovanosti veřejnosti o následcích předluženosti, vytvoření sítí finančního poradenství, které zvýší ekonomickou gramotnost spotřebitelů a regulace reklamy např. novelizací zákona o regulaci reklamy pro oblast půjček a úvěrů. Dále se navrhuje využívání sociálních půjček a zpřístupnění procesu oddlužení i lidem s nižšími sociokulturními kompetencemi.
Přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu – flexijistota
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z faktorů ztíženého přístupu na trh práce. Příčiny vylučování z trhu práce tvoří navzájem provázaný komplex. Mezi tyto příčiny náleží např. nízká nebo žádná kvalifikace, nedostatečné sociální kompetence tj. neschopnost orientovat se na trhu práce, neschopnost jednat s institucemi a budoucími zaměstnavateli, předluženost. V neposlední řadě zde působí i určitá míra rezignace na hledání řešení životní situace nezaměstnaného. Demotivujícím faktorem je i nízká mzda. Nezaměstnanost vede k neschopnosti plnit závazky a následně k sociální exkluzi.
Navrhovanými opatřeními v této oblasti jsou mimo jiné zavedení výuky dovedností nutných k orientaci na trh práce jako součást výuky na základním i středním stupni vzdělávání, podpora motivačních nástrojů pro hledání zaměstnaní a získání či udržování pracovních návyků tzn. možnost přivýdělku během celého období evidence na úřadu práce.
V rámci aktivního sociálního začleňování samospráva v současné době dle jejích stávajících možností zřizuje veřejnou službu, přičemž jí pomáhají úřady práce. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Ti, kteří veřejnou službu vykonávají, nejsou v pracovněprávním vztahu, za práci nedostanou odměnu, ale činnost se jim zohledňuje při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Podle platné legislativy nezaměstnaní, kteří jsou dlouhodobě bez práce a pobírají dávky v hmotné nouzi déle než půl roku mají nárok na tzv. existenční minimum. Chtějí-li si občané tuto dávku zvýšit, mohou pro obec vykonat jakoukoli prospěšnou práci včetně veřejné služby v délce 20 hodin za měsíc, pokud obec takovou službu nabízí.
Aktivizace venkovských oblastí a aktivizace územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení národních a místních akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení
Venkovské oblasti, které jsou vzdálené od větších měst, mají často nedostupné sociální a další veřejné služby. Tímto se zvyšuje riziko sociálního vyloučení a sociální izolace. Koncepce sociálních služeb v regionech by měla být utvářena na základě plánů rozvoje sociálních služeb tak, aby reagovaly na potřeby místních občanů a braly v úvahu celkovou situaci regionu.
V této oblasti je navrhovaným opatřením zajištění metodické pomoci obcím pro podporu komunitních plánů na regionální úrovni. Dalším navrhovaným opatřením je podpora ekonomické aktivity ve venkovských oblastech prostřednictvím vytváření strategií, které udrží činnost místních podnikatelských subjektů a současně podpoří zájemce o samostatnou výdělečnou činnost. Realizací tohoto opatření by se měla zvýšit zaměstnanost a zabránit odlivu pracovní síly.
V současné době lze částečně řešit problém zaměstnanosti zakládáním sociálních podniků. Sociální podnik je právnická nebo fyzická osoba, která plní ekonomický, sociální, komunitní nebo etický účel a funguje na základě komerčního modelu podniku. Tento podnik je orientovaný na řešení otázek zaměstnanosti sociální inkluze a místního rozvoje. Na založení sociálního podniku lze čerpat dotaci z integračního operačního programu.
Zvýšení úrovně vzdělanosti a tím konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce
Na trhu práce se objevuje vysoká konkurence mezi uchazeči o zaměstnání. Tato skutečnost snižuje šance těch, kteří jsou méně kvalifikovaní, na získání kvalitního a dobře placeného pracovního místa.Většina lidí, jejichž formální vzdělání není na příliš dobré úrovni se dalšímu vzdělávání a učení věnuje ve velmi omezené míře, čímž se, mimo jiné, stávají skupinou nejvíce ohroženou chudobou, ztrátou zaměstnání apod.
Navrhovaným opatřením na národní úrovni je podpora vyšší participace osob žijících v chudobě na systému dalšího vzdělávání a motivace těchto osob k potřebě dále se vzdělávat. Dalším z opatření je pomoci sociálně vyloučeným osobám získat kvalifikaci anebo rekvalifikaci. Důraz se klade i na aktivní spolupráci s podniky a sociálními partnery na přípravě standardů pro Národní soustavu kvalifikací tak, aby kvalifikace v ní uvedené odpovídaly potřebám trhu práce.
Podpora přiměřeného bydlení sociálně ohrožených skupin a řešení bezdomovectví
Velké problémy s bydlením mají osoby, které jsou pro potencionálního pronajímatele natolik rizikovými nájemci, že s nimi buď nájemní smlouvu neuzavře, nebo si zvýšené riziko promítne do výše nájemného. Nebezpečí například spočívá ve vyšší pravděpodobnosti výpadku nájemného, ve vyšších nákladech na opravy bytu, v nákladech na soudní výlohy spojené s vymáháním nájemného. Navíc bydlení problematické osoby v bytovém domě záporně ovlivňuje užitek z bydlení v celém domě.
Návrhem opatření je poskytovat státní dotaci právnickým a fyzickým osobám, včetně obcí, na výstavbu podporovaných bytů. Podporované bydlení bude tvořit netržní segment nájemního bydlení. Základním principem budoucí úpravy bude respektování přiměřenosti bydlení vzhledem k finančním možnostem a potřebám konkrétní domácnosti. Výše nájemného bude limitována nákladovou úrovní. Navrhuje se poskytovat i neinvestiční podporu pronajímatelům sociálního bydlení, která bude určena na provoz sociálních bytů. Tímto způsobem by mohlo dojít k rozšíření nabídky sociálních nájemných bytů o starší bytový fond. V této souvislosti je nutné odstranit bariéry, které brání obcím dosáhnout na finanční podporu k výstavbě podporovaných bytů a na revitalizaci jejich stávajícího bytového fondu. Na důležitosti nabývá vytvoření soustavy minimálních standardů v oblasti bydlení a jejich legislativní ukotvení.
Reflexí na zvyšování nájmu by měla být změna koncepce sociálních dávek na bydlení tak, aby flexibilně reagovaly na postupnou deregulaci trhu s byty.
Mgr. Miroslava Kašpárková
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu