02.11.2015
Nebojte se rovných příležitostí!
Svaz měst a obcí České republiky uspořádal 22. října mezinárodní konferenci „Rovné příležitosti žen a mužů na úrovni měst a obcí“, nad níž převzal záštitu ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.
Jak souvisí obecní samospráva a téma rovných příležitostí?
Na konferenci vystoupilo mnoho významných českých i zahraničních hostů a ze všech příspěvků jasně vyplynulo, že uplatňování rovných příležitostí v obcích je nezbytné nejen jako jedna ze základních součástí moderní samosprávy 21. století, ale je pro obce především výhodné. Plánování obce, při němž jsou zohledňovány potřeby všech skupin obyvatel, je efektivnější. Obci zaručuje, že její zásadní rozhodnutí budou v souladu s představami většiny občanů a tedy že přinesou jejich větší spokojenost. A co jiného by mělo být zájmem vedení obce, jehož práce má být službou veřejnosti?
Uplatňování rovných příležitostí, tedy zohledňování potřeb všech skupin obyvatel, se shrnuje pod termín „gender mainstreaming“. Uplatňování gender mainstreamingu v obci znamená, že zástupci obce (jak politici, tak úředníci) by měli plánovat budoucnost obce a vytvářet všechny předpisy se zohledněním dopadů zvlášť pro muže a ženy. Dodržování pravidel gender mainstreamingu by také mělo zajistit rovný přístup mužů a žen ke zdrojům obce.
Respektuje-li obec pravidla gender mainstreamingu, měla by rovné příležitosti žen a mužů reflektovat jak ve své činnosti směrem k občanům, tak i směrem dovnitř, k zaměstnancům obecního úřadu.
V rámci činnosti směrem dovnitř úřadu by obec měla zaměřit svou pozornost na témata jako slaďování pracovního a rodinného života, rovné odměňování, vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích či vyrovnané zastoupení v jednotlivých tematických oblastech (finance, doprava, sociální oblast, školství, sport, kultura,…).
Směrem k veřejnosti může obec uplatňovat rovné příležitosti především v oblasti plánování služeb a veřejného prostoru. Všechny služby v obci (zdravotní, sociální, školní, veřejná doprava a další) by měly být plánovány tak, aby byly zajištěny ve stejné kvalitě pro všechny – proto je potřeba zohledňovat vždy umístění, časovou dostupnost, návaznost, propojenost, bezpečnost, kapacitu či bezbariérovost. V oblasti veřejného prostoru by měly být zohledněny potřeby využívání daného prostoru jednotlivými skupinami obyvatel. Cílem je, aby mohli z veřejného prostoru těžit všichni – proto je třeba brát v úvahu především dostupnost, bezbariérovost, bezpečnost, umístění a využití veřejného prostoru.
Evropská podpora
Evropská unie velmi podporuje uplatňování strategie gender mainstreamingu v obcích členských států. Významnou úlohu v rozšiřování principů gender mainstreamingu hraje Evropská charta rovnosti žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích (dále jen Charta). Podpisem Charty obec deklaruje vůli prosazovat genderovou rovnost. Charta formuluje základní práva a principy, ke kterým se mohou obce formálně přihlásit, a nabízí i konkrétní metody, kterými mohou daná práva naplnit. K Chartě se již přihlásilo téměř 1500 obcí z 32 zemí Evropy, včetně měst jako Brusel, Paříž, Vídeň či Helsinky. V České republice Chartu podepsaly dosud pouze čtyři obce – Milotice, Staňkovice, Záluží a Praha 18 – Letňany.
Pokud se i Vy snažíte se svou obec spravovat, jak nejlépe dokážete, a záleží Vám na spokojenosti všech skupin Vašich obyvatel, pak jistě řadu principů gender mainstreamingu již uplatňujete, aniž byste si to uvědomovali. Zvažte přistoupení k Evropské chartě rovnosti žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích jako k deklaraci správného vedení Vaší obce!
Co na konferenci zaznělo?
František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, považuje rovné příležitosti v samosprávě za zásadní proto, aby mohly být spravedlivě uspokojovány potřeby všech občanů. Zdůraznil klíčovou roli médií pro zlepšení povědomí veřejnosti o obsahu tématu rovných příležitostí. Důležitá je podle něj také práce s mládeží, u které by se měl již během studia povzbuzovat zájem o věci veřejné.
Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR, upozornila, že poptávka po více ženách v politice je. To dokazují i průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že většina veřejnosti se domnívá, že větší počet žen v politice by ji proměnil k lepšímu. Ve vstupu do politiky podle ní ženám brání především nepřehledné sestavování kandidátních listin. Závěr svého příspěvku shrnula slovy Václava Havla: „Ženy mají v sobě něco, co by se mělo objevit v politice – cit pro konkrétní situaci, pro konkrétního člověka.“
Martina Štěpánková, náměstkyně ministra pro lidská práva, rovní příležitosti a legislativu, vyjádřila potěšení nad tím, že spolupráce Svazu a Úřadu vlády ČR se rozšiřuje o další téma – o téma rovných příležitostí. Rovněž vyjádřila zklamání z toho, že nebyl přijat zipový zákon, ačkoliv v programovém prohlášení se k jeho přijetí vláda zavázala.
Siri Ellen Sletner, velvyslankyně Norského království v České republice upozornila, že téma této konference je velice aktuální nejen u nás, ale i v Norsku. Téma rovných příležitostí je průřezové a týká se všech oblastí politiky. Že je Norsko v uplatňování rovných příležitostí napřed dokázala na několika příkladech: 3 ze 6 největších politických stran v Norsku vedou ženy, Norsko uplatňuje 40 % kvótu pro ženy ve vedení firem a zákonem je zde upraven nárok na místo ve školce pro všechny děti od 1 roku věku.
Jana Vildumetzová, náměstkyně ministra vnitra České republiky, považuje téma rovných příležitostí v ČR stále za velmi problematické, a to i přes značné úsilí mnoha lidí. Uvedla, že má osobní zkušenosti se zesměšňováním z důvodu pohlaví ze strany veřejnosti, úředníků i politiků. Muži podle ní stále ženy nepovažují za rovnocenné partnery a ženy musí být odolné, tvrdé a průbojné, aby se prosadily. Ministerstvo vnitra považuje prosazování rovných příležitostí ve svém resortu za klíčové, protože ve veřejné správě pracuje 100 000 úředníků, z toho 70 000 úředníků na obecních úřadech – a právě zde je potřeba bojovat proti předsudkům, protože tito úředníci jsou nejblíže k občanům.
Monika Ladmanová z Generální ředitelství pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Evropské komise upozornila na nerovné odměňování mužů a žen v Evropské unii, kdy průměr EU je 16 % a v ČR tento rozdíl činí 24 %. Naopak Česká republika vyniká v počtu starostek, protože průměr EU je 15 %. EU nemůže zavádět opatření pro vyrovnání zastoupení ve veřejné správě, to řeší jednotlivé státy samostatně, ale EU může zasahovat do soukromého sektoru, kde Evropská komise předložila návrh na zavedení kvót ve vedení firem.
Lucia Zachariášová, vedoucí oddělení pro rovnost žen a mužů Úřadu vlády ČR, představila Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020. Vláda doporučuje uplatňování této strategie i samosprávám (nemá možnost jim dodržování přikázat). Uvedla, že Strategie může být pro obce inspirativní. Jako další inspiraci doporučila Evropskou chartu rovnosti žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích.
Veronika Šprincová, analytička, Fórum 50% a Rudolfína Voleská, garantka oblasti rovných příležitostí, SMO ČR, představily výstupy z analýzy zastoupení žen a mužů ve vedení obcí a měst ČR. V zastupitelstvech měst a obcí je 27 % žen, v radách statutárních měst je 20 % žen a na postech starostek a primátorek je aktuálně 23 % žen. V obcích jsou rovné příležitosti na politické úrovni prosazovány v naprosté většině obcí starostou a v rámci úřadu je nejčastěji prosazuje tajemník. Obce rovné příležitosti příliš nezohledňují v interních dokumentech úřadu ani ve strategických dokumentech obce (méně než polovina obcí). O vyrovnané zastoupení na úřadech většina obcí nijak neusiluje. Obce však mají na svých úřadech řadu dobrých opatření pro klienty se specifickými potřebami (nejčastěji bezbariérové vstupy, dětské koutky či přebalovací pulty). Pro lepší prosazování rovných příležitostí by obce potřebovaly především politickou podporu, příklady dobré praxe a finance.
Marta Vohlídalová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR prezentovala výsledky výzkumu zjišťujícího postoje české veřejnosti k působení žen v politice. Z výzkumu vyplynulo, že čím vyšší je úroveň politiky, tím palčivěji je veřejností vnímán nedostatek žen. 95 % dotázaných se také domnívá, že při vyšším zastoupení žen by se politika nezměnila k horšímu. Od vyššího zastoupení žen v politice si většina respondentů slibuje především zvýšení slušnosti a kultivovanosti v politice, větší vstřícnost k lidem a lepší zaměření na sociální politiku a školství.
Marit Tovsen z Norské asociace měst, obcí a regionů (KS) hovořila o tématech, na které se nyní zaměřuje KS. V Norsku je zaručeno místo ve školce pro každé dítě od 1 roku věku. Polovina zaměstnanců obcí v Norsku pracuje na částečný úvazek (nejvíce na 60 % úvazek). Právě rozšíření částečných úvazků v minulosti přivedlo značný počet žen na trh práce. V KS vytvořili projekt na síťování a podporu ženských kandidátek, aby se více dostali na vrcholné politické pozice, díky čemuž se dozvěděli více o bariérách, které ženám brání či vadí dostat se na vrcholné pozice.
Monika McGarrell Klimentová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy přiblížila gender mainsteraming a jeho využití na místní úrovni. Aktuálním trendem je prosazování modelu „města krátkých vzdáleností“ – města by veřejné služby měla plánovat tak, aby byly vzájemně dostupné a aby občané mohli své aktivity dobře kombinovat. Města si musí uvědomit, že s využitím tohoto modelu mají velkou moc eliminovat genderové nerovnosti.
Květa Halanová, členka Předsednictva Svazu, předsedkyně Pracovní skupiny Svazu pro rovné příležitosti a starostka Jílového u Prahy představila Evropskou Chartu pro rovnost žen a mužů na místní úrovni (podrobněji v INS 07/2015).
Helene H. Knudsen, radní města Kristiansand (Norsko), prezentovala projekty města v oblasti gender mainstreamingu. Například kde se snaží zapojit chlapce ze škol do práce v mateřských školách, aby měly děti mužský vzor. Také bojují proti dělání rozdílů mezi chlapci a děvčaty ve školkách, aby dětem nevštěpovali genderové stereotypy. Usilují také o získání více mužů do pečujících profesí.
Milota Sidorová, konzultantka pro urbánní projekty, která absolvovala stáž ve Vídni a na konferenci představila, jak ve Vídni uplatňují principy gender mainstreamingu při plánování veřejného prostoru města, ale i při tvorbě pravidel pro výstavbu tak, aby vše odpovídalo potřebám všech generací.
Anna Klimáčková, Národné centrum pre rovnost príležitostí (Slovensko) představila jejich projekty zaměřené na rovnost pohlaví a trh práce, které byly realizovány ve spolupráci s místními samosprávami.
Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina, Petr Halada, starosta obce Kamýk n. Vltavou a Vladislav Gerhard, tajemník ÚMČ Praha 18 jsou zástupci samospráv oceněných v letošním ročníku soutěže Úřad roku – Půl na půl. Na konferenci představili své zkušenosti s uplatňováním rovných příležitostí, které mohou být pro ostatní obce příkladem dobré praxe.
Petra Dobiášová z Fórum 50 % a Šárka Slavíková-Klímová, radní obce Mníšek pod Brdy, představily své zkušenosti s přípravou projektu na participaci veřejnosti, který je jednou z aktivit projektu Ženy a muži v rovnováze. Do projektu se zapojily tři obce (Mníšek pod Brdy, Praha – Zbraslav, Odolena Voda).
Rudolfína Voleská
Konference je jednou z aktivit Svazu v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze, který je podpořen Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
